Český název:

• Anemarhena, oddenek

Farmakologický název:

• Rhizoma anemarrhenae

Český překlad:

• Mravenčí matka. Také - Vzpomeň si na matku.

Popis:

• Anemarrhena je původem z Japonska a severních oblastí Číny. Zhi Mu patří do čeledi Asphodelaceae (chřestotvaré). Je to stálezelená trvalka
  rostoucí do výšky 0,5-1 m. Kvete od srpna do září klasovitými, fialovými květy. Pro léčivé účely se využívá jejího sušeného oddenku. Oddenek se používá ve dvou formách: neupravená - Sheng a namáčená ve slané vodě a pražená do sucha - Yan. Sheng varianta ma chladnou povahu, Yan svěží. Obě formy jsou hořké a sladké a s tropismem do Plic, Žaludku a Ledvin.

Doba sběru:

• Oddenek se vykopává a sbírá na jaře a na podzim. Očistí se, zbaví se tuhých částí a suší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Horečka či pocit horkosti.
• Sucho v ústech či krku, žízeň.
• Pocení.
• Podrážděnost.
• Kašel.
• Chrapot.
• Suchá kůže.
• Zácpa.
• Noční pocení.
• Návaly.
• Neklid.

Poznámka:

• Často se kombinuje s Shi Gao - sádrovcem.

Český název:

• Atraktylis velkoúborná, oddenek

Farmakologický název:

• Rhizoma atractylodis macrocephalae

 Český překlad: 

• Bílá Zhu

Popis:

• Atraktylis velkoúborná je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) dorůstající výšky 30-60 cm. Má vzpřímený a v horní části rozvětvený stonek, listy jsou eliptické. Květy mají tvar zvonků s purpurově červenou korunou a objevují se od července do září. Bai Zhu má svůj původ v Asii. Jeho domovinou je Mandžusko, Čína a Korea. Dnes se pěstuje zejména v čínské provincii Zhe Jiang. Předmětem sběru je členitý oddenek - kořen šedožluté až šedohnědé barvy. Má sladkou chuť. 

Doba sběru:

• Kořeny se vykopávají počátkem zimy, nejvhodnější doba je slunečný den 2-3 dny před nástupem zimy. Po umytí a nasáknutí vodou se vyždímají, nakrájí a usuší.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• Poruchy trávení
• prolaps dělohy
• hemeroidy
• otoky dolních končetin
• průjem
• nadýmání
• těhotenské nevolnosti a únava
• přírodní antivirotikum

Český název:

• Badyáník pravý, plod

Farmakologický název:

• Fructus illicii

Český překlad:

• Velký navraceč vůně

Popis:

• Badyáník je stálozelený strom z čeledi magnoliovitých. Dorůstá výšky 10-18 m. Původem je z Číny a Vietnamu. Ve fytoterapii se používá plod ve tvaru nepravidelné osmicípé hvězdy, která je plná semínek. Ta chutí připomínají anýz, proto se badyánu také někdy říká čínský anýz. Badyán se vyznačuje sladkou a ostrou chutí a teplou povahou.

Doba sběru:

• Plody stromu se sbírají dvakrát ročně, v srpnu až září a následující rok v únoru až březnu. Buď se usuší umělým teplem, nebo se spaří vodou a po zčervenání se usuší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Zažívací potíže
• Zvracení a nechutenství
• Bolesti třísel a genitálií
• Antivirotikum
• Posílení imunity
• Bolesti kloubů
• Svalové křeče

Český název:

• Černohlávek obecný, květenství

Farmakologický název:

• Spica prunellae

Český překlad: 

• Létem zvadlá bylina

Popis:

• Černohlávek obecný je trvalka patřící mezi hluchavkovité. Je rozšířen téměř po celé Evropě, v mírné Asii a severní Africe. U nás se hojně vyskytuje od nížin až po horské oblasti. Roste na loukách, pastvinách, okrajích lesů a podél silnic. Kvete od května do srpna. Pro účely klasické čínské fytoterapie se využívá nahnědlé květenství rostliny se zbytkem stonku. Má hořkou a sladkou chuť. 

Doba sběru:

• Květenství černohlávku se sbírá v létě a suší se na slunci. Trhá se celý vrcholek této trvalky.   

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• vysoký krevní tlak
• tlak v očích
• bolesti hlavy
• závratě
• zvětšené uzliny
• tuberkulóza
• žloutenka
• poruchy funkce štítné žlázy

Legenda o černohlávku

Žil byl jeden chlapec školního věku, jehož máma onemocněla skrofulózou (zánět lymfatických uzlin krku). Měla silně oteklý krk, z něhož vytékal hnis. Protože každý říkal, že toto je těžké vyléčit, chlapec se matku velmi bál.

Jednoho dne šel okolo doktor, který prodával léky. Ten chlapci řekl, že v místních horách roste bylina, která umí vyléčit maminčinu chorobu. Chlapec okamžitě požádal lékaře o pomoc. Doktor se vyšplhal do hor a tam natrhal nějakou divokou trávu, která kvetla špičatými květy fialové barvy. Uřízl špičky květů a podal je chlapci, aby z nich mamince dělal odvar. O pouhých pár dní později se zasažené tkáně krku začaly hojit a brzy byla celá nemoc překonána.

Stará dáma měla tak velkou radost, že požádala chlapce, aby pozval lékaře na návštěvu. Hezky se o pana doktora starali a dali mu mnoho darů na výraz díků. Lékař všechny dary přijal. Během těch dlouhých dní odcházel do okolí, aby zde sbíral a prodával léčivé byliny, večer pak přespával v chlapcově domě. Chlapec si s lékařem často povídal a pomalu se začal též zajímat o umění léčení.

Po roce se lékař rozhodl jít zpět domů. Před svým odchodem se zajímal o to, co je dlužen za stravu. Chlapec jej odbyl s tím, že “co je jídlo za vyléčený život jeho matky”. V tom případě doktor trval alespoň na tom, že chlapci ukáže, kde najde onu léčivou bylinu, která pomohla jeho matce.

Společně šli do hor a tam lékař ukázal chlapci rostlinu s dlouhými oblými listy a fialovými květy. Trval na tom, aby si ji chlapec dobře zapamatoval a zároveň přidal informaci o tom, že na konci léta už tuto bylinu nikde nenajde. Chlapec slíbil, že si vše bude pamatovat.

Uběhly dva měsíce, bylo to na počátku podzimu, když skrofulózou onemocněla matka správce celé provincie. Vysoký úředník vyvěsil po zemi letáky, které s příslibem odměny zvaly lékaře na pomoc jeho matce. Když je chlapec spatřil, rozhodl se také jít do správcova domu. Pověděl mu, že zná bylinu, která umí skrofulózu léčit.

Správce provincie vyslal s chlapcem do hor své lidi. Chlapec tomu nerozuměl, ale nikde onu léčivou bylinu neviděl. Dokonce ani ve vzdálenějším pohoří. A tak se všichni vrátili zpět. Správce došel k závěru, že chlapec je pouhý podvodník, a tak jej nechat potrestat 50 ranami holí.

Příští léto se do chlapcova domu vrátil lékař. Chlapec se na něj hned obořil, jak že se mu hořce odvděčil za celoroční pohostinnost. Lékař nechápal, co se stalo. Chlapec mu pověděl, že nikde nemohl najít bylinu, kterou jej naučil poznat. Lékař trval na svém, že je snadno k najití. A kde že? Přece v horách. A tak společně vyšplhali na kopce a tam bylinka rostla všude kolem. Chlapec z toho byl zcela zmaten. “Jak je možné, že ji nyní vidím, když jsme spolu?” A lékař mu připomněl, že mu přece říkal, že rostlina umírá s koncem léta. A pokud ji chce používat i později, musí si ji natrhat dopředu.

Chlapec si to nyní vybavil a uvědomil si, že za všechny patálie si může sám svou nepozorností. A aby se mu již nikdy nic podobného nestalo, nazval léčivku: Létem zvadlá bylina - Xia Ku Cao.

Farmakologický název

• Radix angelicae sinensis
  

Český překlad: 

• Mající se navracet; řízení návratu
  

 Popis:

• Dvouletá vonná bylina s hnědými masitými kořeny. Roste v listnatých lesích mezi keři. 
  

Doba sběru:

• Kořeny tříletých rostlin se vykopávají na konci podzimu nebo začátkem zimy. Kořeny se zbaví nečistot a vlásečnicových kořínků, nechají se několik dní stát rozložené na slunci, aby se z nich vypařila voda a změkly. Sváží se do snopečků a nechají se udit v kouři z vlhkého roští. A když zvenčí zhnědnou, usuší se nad ohněm do tří čtvrtin. Poté se naplátkují a dosuší. Kořen má sladkou štiplavou chuť. 
  

 Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• Nepravidelná, bolestivá, příliš silná či slabá menstruace
• Bolesti hlavy
• Bolest z traumatických zranění či pooperačních stavů
• Zácpa
• Nechuť k jídlu
  

Legenda o děhelu

Byla jedna hora, jejíž vrchol oplýval zelenou trávou, košatými stromy a cennými bylinami. Ačkoli na vrcholu bujely cenné plodiny, chodilo je sbírat jen velmi málo lidí, neboť tam také žilo velké množství jedovatých hadů a dravých zvířat. Pod horou se schovávala malá vesnice. 

Jednoho dne se vesnice sešla a jeden muž povídá druhému: „Jsem nejodvážnější muž v naší vesnici!“. „Pokud jsi nejstatečnější muž v naší vesnici, odvážíš se jít nahoru do hor a sesbírat léčivé byliny,“ odvětil mu druhý muž. „Kdo říká, že bych to nezvládl?“ chvástal se dál. „Pokud Tě uštkne had nebo kousne dravá zvěř, budeme muset hledat lék na Tvé uzdravení.“ Ale mladík si do toho nenechal povídat, a tak přísahal. Když se vrátil domů a řekl o svém plánu matce, zhrozila se. „Mám jen jednoho syna – Tebe! Pokud by se Ti v horách něco stalo, naše rodina by zůstala bez potomka,“ odvětila matka. Protože byl muž zasnouben, rychle se oženil a postaral se o to, aby než vyrazí do hor po sobě zanechal potomka. Před svou ženou o takto nebezpečném plánu nikdy nemluvil.

Uplynulo pár měsíců. „Pomozte mi se sbalit. Zítra se vydám nahoru sbírat léčivé byliny,“ řekl své ženě. Ta však o výpravě nechtěla nic slyšet. Muž odvětil, že pokud se nevrátí do tří let, může se vdát za jiného muže. 

Jak muž řekl, tak učinil. Následujícího dne opustil svojí ženu s dítětem a vydal se na cestu. Uplynul jeden rok, nevrátil se; uběhly dva roky, žádné zprávy od muže. Jeho žena neustále plakala a ze strachu a smutku velice vážně gynekologicky onemocněla. Ani když uplynul třetí rok, muž se neobjevil. Žena si myslela, že je její muž pravděpodobně mrtvý, a tak si po čase vzala jiného muže. 

O několik týdnů později se její první manžel najednou vrátil z hor zpět do vesnice. V celé vesnici to způsobilo velký rozruch. Vesničané ho obdivovali za to, kolik vzácných bylin posbíral a s sebou přinesl. Ale když se vrátil domů, svoji ženu tam již nenašel. Nenáviděl se za to, že se nevrátil dřív. Na svoji ženu ovšem nezapomněl, chtěl se s ní setkat ještě jednou. 

Když se jeho manželka dozvěděla, že je na živu, jen plakala a plakala a litovala, že se znovu vdala. Cítila se jako kdyby ji nůž pronikl hluboko do srdce. Muž zpytoval své svědomí a cítil se za neštěstí své ženy vinen. „Když jsem byl v horách, našel jsem veliké množství cenných a vzácných bylin. Musel jsem zůstat déle, chtěl jsem jich nasbírat co nejvíc a přinést je zpět do naší vesnice.“ Muž se se ženou rozloučil a s povzdechem ji popřál šťastný život. 

Po chvíli si žena všimla bylin, které muž zanechal a pomyslela si, že kdyby některé z nich bezhlavě spořádala, mohly by být jedovaté a zabily by ji. Vzala tedy několik kořenů a naplnila si jimi ústa. Otrávit se ji ale nepovedlo. 

O několik dní později se její vybledlý obličej zařervenal a vážná nemoc, kterou žena trpěla byla zcela vyléčena. Lidé z vesnice nechápali, jak je to možné? „Moje nemoc byla vyléčena bylinami, které v horách nasbíral můj bývalý manžel,“ odvětila zvědavcům. Lidé si zapamatovali, že tato vzácná bylina z hor dokáže vyléčit ženské nemoci. Proto se celá vesnice rozhodla bylinku zasadit a pojmenovat ji Dang Gui, což znamená, „navrátit se včas“.

Český název:

• Dřín lékařský, plod

Čínský název:

• Shan Zhu Yu

Farmakologický název:

• Fructus corni

Český překlad: 

• Horský zkroucený kmen

Popis:

• Dřín lékařský je opadavý keř, kůra je šedohnědá, listy jsou vstřícné, na líci jsou více zelené a jsou porostlé krátkými chlupy. Tento keř dorůstá výšky 4 až 10 metrů. Plodem jsou červené peckovice. Pro účely bylinné terapie se využívají právě plody sladkokyselé chuti s dužinou. V čínských herbářích je o něm první zmínka v díle Shen Nong Ben Cao Jing z doby ca 3. stol. n. l. 

Doba sběru:

• Plody se oberou koncem podzimu, namočí se do vařící vody, pecka se vymáčkne. A poté se suší na slunci či v peci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• poruchy vidění
• bolestivost beder a kolenou
• menstruační problémy
• neplodnost
• tinnitus
• inkontinence
• poluce či spermatorea

Český název:

• Fenykl obecný, plod

Farmakologický název:

• Semen foeniculi

Český překlad:

• Malý navraceč vůně

Popis:

• Fenykl obecný se velmi podobá kopru, proto se mu někdy též říká italský kopr. Ideální podmínky k růstu má zejména ve středomoří, kolem Černého moře a také v Přední Asii. U nás jej ve volné přírodě můžeme spatřit na jižní Moravě, kde mu vyhovuje teplé a slunečné počasí. Dorůstá do výšky až dvou a půl metrů a vyznačuje se drobnými sytě žlutými květy a trojbokými pochvatými listy. Poznat jej lze také podle silné aromatické vůně. V bylinkářství se používá semínko podobné kmínu, které má teplou povahu a a ostrou chuť.

Doba sběru:

• Rostlina se uřízne na konci léta a suší se na slunci. Hnědavá a oválně zploštělá semena (plody) se posléze vymlátí a dosuší.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Posiluje imunitní systém
• Působí jako přírodní antioxidant
• Podporuje normální trávení
• Podporuje normální funkce dýchacího systému
• Stimuluje tvorbu mateřského mléka
• Usnadňuje vykašlávání a uvolňování hlenu
• Povzbuzuje chuť k jídlu
• Bolesti třísel a genitálií

Čínský název:

• Zhi Zi

Český název:

• Gardenie jasmínová, plod

Farmakologický název:

• Fructus gardeniae

Český překlad:

• Amforovité semeno

Popis

• Gardenie jasmínová je původem z Číny a Japonska. Je to krásná rostlina, která si našla cestu i do našich domovů coby oblíbená pokojovka. Má nádherné voňavé květy a elegantní lesklé listy, které jsou protáhlé a zašpičatělé. V našich domovech kvete nejen v létě, ale i v zimě. Její čistě bílé květy připomínající růži jsou charakteristické silnou jasmínovou vůní. Pro účely čínské fytoterapie se využívají její zralé plody podobné šípkům. Jsou však bez dužiny. Barva je oranžovočervená či nahnědlá. Plody bez úpravy se vyznačují chladnou povahou, pražené nasucho (Jiao) pak lehce chladnou povahou, hořkou chutí a vstupují do drah Srdce, Jater, Plic a Trojitého zářiče.

Doba sběru:

• Květy se sbírají od září do listopadu, kdy plody dozrávají a mění barvu do červena či oranžova. Očistí se, lehce se napaří a usuší. Před použitím se podrtí. Pro formu Jiao se nasucho praží až do zhnědnutí.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• podrážděnost
• horečka či pocit horkosti
• pocit plnosti na prsou
• pálení a zarudnutí očí
• žloutenka
• bolesti v podžebří
• záněty močového měchýře - pálení při močení, zkalená tmavá moč, krev v moči
• krvácení z nosu
• nadměrná menstruace či krvácení mimo cyklus

Poznámka:

• Pro svou výraznou hořkost se používá v nižších dávkách.

Český název:

• Hřebíčkovec vonný (hřebíček), květ

Farmakologický název:

• Flos caryophylli

Český překlad:

• Hřebíčková vůně

Popis:

• Hřebíčkovec vonný je vždy zelený, drobnější strom dorůstající výšky 12 m. Původem je ze sopečných ostrovů Moluk v Indonésii. Dnes se pěstuje v celém tropickém pásmu. Listy hřebíčkovce jsou eliptické a kožovité. Květy jsou zvonkovité, mají červenou barvu, silnou vůni a skládají se do vrcholičnatého květenství. V rámci fytoterapie využíváme tvrdé pupeny ještě nerozvinutého květu s typickou vůní. Vyznačují se teplou povahou a ostrou chutí.

Doba sběru:

• Pupeny se sbírají na podzim, kdy se barví do jasně červené barvy, odstraní se stopky a usuší se.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Protizánětlivý
• Lokálně znecitlivující (např. při bolestech zubů)
• Žlučopudný
• Antibakteriální
• Mírní zvracení, škytavku a říhání
• Pomáhá při častém a hojném močení z pocitu chladu v zádech a dolních končetinách

Český název

• Chřest kočinčínský, kořen

Farmakologický název

• Radix asparagi

Český překlad: 

• Nebeský zimní červený výhonek

Popis:

• Chřest kočinčínský pochází z východní a jihovýchodní Asie, Číny, Japonska a Korey. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která dorůstá výšky až 1,5 metru. Kvete od března do června a semena zrají na začátku podzimu – nejčastěji během září. Květy jsou dvoudomé – rostlina má buďto samičí, nebo samčí květy. Pro účely fytoterapie se využívá zejména kořen, který je hlízovitý a podlouhlý, má naoranžovělou barvu a je měkký. Vyznačuje se sladkou a hořkou chutí. 

 Doba sběru:

• Kořeny se vykopávají na podzim a v zimě, povaří se, ještě za tepla se sloupne svrchní slupka a nakonec se usuší na slunci. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• akutní nachlazení s horečkou
• suchý, dráždivý kašel
• chronická dušnost
• pocit sucha v krku
• bolesti v krku
• obtížné vykašlávání hustých hlenů (nažloutlých)
• zácpa
• noční pocení

Farmakologický název:

• Herba ephedrae

Český překlad: 

• Konopná žluť
  

Popis:

• Sušená nať keříkovité byliny s podélnými stébly. Stébla mají 1,2 mm v průměru, jsou lehce zploštělá a zelenavé barvy.
  

Doba sběru:

• Sbírá se od začátku podzimu do prvních mrazíků, suší se ve stínu a krájí na kousky. V případě potřeby se praží s medem.
  

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• Uvolňuje dýchání, léčí kašel a dušnost
• Vyvolává pocení

Legenda o Ma Huangu

Byl jednou jeden starý bylinkář, který měl jednoho přidrzlého, arogantního učence. Učenec o bylinách věděl jen pramálo informací a místo toho, aby byl ke svému učiteli pokorný, okrádal ho o peníze, které získal z prodeje staříkových bylin. Bylinkář se cítil smutně a oklamán a tak sdělil svému žákovi, že ho již nepotřebuje, ať si jde svojí vlastní cestou. Student se cítil uraženě a tak neváhal a ihned souhlasil. 

Jediné, co starý muž kladl mladíkovi na srdce bylo, že „bezlistou trávu“ nesmí prodávat jen tak komukoliv. „Pamatuj, bezlistá tráva, její kořeny a stonky mají rozdílné účinky. K vyvolání pocení použij stonky, k jinému užití použij kořeny. Pokud uděláš chybu, usmrtíš pacienta.“. Bez toho, aniž by se mladík nad tím nějak více zamyslel, opakoval si, co mu jeho učitel řekl.  

Student léčil všechny druhy nemocí, i když znal jen několik málo bylin. Nemohlo tomu být jinak a zanedlouho poté způsobil smrt pacienta právě bezlistou trávou. Příbuzní mrtvého muže odvedli mladíka k okresnímu úředníkovi, který se ho hned vyptával od koho se učil. 

Úředník si nechal předvolat staříka a křičel na něj, jak a co že ho to učil? Stařík se bránil, že studentovi kladl na srdce důležité informace o bez listnaté trávě. „K vyvolání pocení použij stonky, k jinému užití použij kořeny. Pokud uděláš chybu, usmrtíš pacienta“, zopakoval student. Stařík se vyptal na pacientovy potíže a na část byliny, kterou mu učenec podal. Mladík odvětil, že se potil po celém těle a že mu podal stonky bezlisté trávy. Není tedy divu, že mladík způsobil pacientovi smrt. 

Mladík byl za svůj čin uznán vinným a poslán na tři roky do vězení. Tři roky měl čas přemýšlet sám nad sebou a zpytovat své svědomí. Ihned jakmile ho propustili z vězení, vydal se hledat svého učitele, aby se mu omluvil za své drzé chování. Učitel omluvu přijal a když viděl, že se student napravil, rozhodl se ho vše doučit a předat mu své znalosti a zkušenosti. Kdykoliv student předepisoval svým pacientům bezlistou trávu, byl velice opatrný. A protože mu tato bylina způsobila v životě nejednu potíž, dal jí jméno „Problémová tráva“ neboli čínsky „Ma Fan“. Později bylo jméno změněno na „Ma Huang“, protože listy mají žlutou barvu (huang). 

Český název:

• Jam čínský, oddenek

Farmakologický název:

• Rhizoma dioscoreae oppositae

Český překlad: 

• Horská léčivka

Popis:

• Jamu čínskému se též říká světelný kořen. Je to liánovitá rostlina, která je schopna vyrůst až do výše 2-3 metrů a její kořeny až do hloubky 2 metrů. Rostlina je pěstována hlavně pro své jedlé, škrobovité hlízy, které jsou plné zdraví prospěšných látek. Jam čínský se do Evropy dostal relativně nedávno, konkrétně před cca 100 lety, kdy byl dovezen do Německa. Zde jej začal pěstovat Robert Steiner, který jej nazval světelným kořenem a v antroposofii je velmi ceněnou bylinou. S úspěchem jej lze pěstovat i v našich podmínkách. Stejně jako hlízy, například brambor, jsou jamy za syrova jedovaté, konkrétně obsahují jedovatý alkaloid dioscorin. Ten však zničíme tepelnou úpravou. I malé množství jamu dokáže člověka velmi zasytit. Ve fytoterapii se využívají oddenky. Mají sladkou chuť. 

Doba sběru:

• Oddenek se vykopává na počátku zimy, omyje a oloupe, usuší se na slunci. Někdy se plátkuje hned, jindy po krátkém namočení ve vodě. Po nakrájení se dosuší. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• poruchy štítné žlázy
• gynekologické potíže
• menstruační problémy
• neplodnost
• trávicí problémy
• bolesti hlavy
• vysoký krevní tlak
• deprese

Legenda o Shan Yao

V dávných dobách byla Čína rozdělena na mnoho menších, vzájemně soupeřících států. Jednoho dne, silnější země v podhůří vysokých hor, napadla slabšího souseda a zbývajících pár tisíc bránících se vojáků zahnala vysoko do horského údolí, ze kterého nebylo úniku. Uchvatitel se usadil před vstupem do údolí, a tím odstřihl uvězněné vojsko od přísunu potravin. Těm zbývala jistá smrt, buď na čepelích nepřátel při pokusu probít se ven z hor nebo smrt hladem uprostřed horských velikánů.

Uplynul rok a ani jeden voják z údolí se neobjevil na dostřel luku. Uchvatitel usoudil, že slabší armáda do jednoho muže zemřela hladem a polevil v ostražitosti. Toho využila uvězněná armáda a zaútočila na obléhající vojáky. Svou nečekanou silou překvapili nepřítele, zdecimovali ho a dobyli zpět svá území. 

Nikdo nechápal, jak mohli vysoko v horách přežít celý rok bez zásobování zvenčí. Později byla záhada vysvětlena, vojáci přežili díky divoké rostlině, která v údolí rostla v dostatečném množství. Přes léto se rostlina pyšní krásnými bílými květy a její kořeny jsou velké a mají sladkou chuť. Je neuvěřitelné, že tato rostlina zachránila životy několika tisíců vojáků. Pojmenovali ji Shan Yu (Shan = hora, Yu = setkání) k oslavě toho, že rostlinu objevili v okamžiku, kdy zoufale sháněli potravu. 

Později se rostlina dostala na běžný stůl jako výživná potravina a navíc se ukázalo, že skvěle pomáhá při oslabené Slezině a Žaludku, že vyživuje a posiluje Plíce a Ledviny. Tím se neodmyslitelně zapsala na seznam bylinkářů tradiční čínské medicíny.

Od té doby ji lidé přejmenovali na Shan Yao, tedy na Horskou bylinu (Shan = hora, Yao = léčivka/bylina).

Farmakologický název:

• Flos sophorae

Český překlad:

• Květ stromu duchů

Popis:

• I když se z názvu může zdát, že jerlín je původem z Japonska, není tomu tak. Jeho domovinou je Čína a Korea. Jerlín je rychle rostoucí a poměrně velký strom - minimálně 15 m, občas i 25m. Koruna jerlínu je kulovitá o průměru neuvěřitelných 30-40m. Květenství vytváří koncové laty dlouhé až 30 cm, tvořené velkým množstvím (až 80) drobnými kvítky. Květy se vyznačují svěží povahou, hořkou chutí a tropismem k Játrům a Tlustému střevu.

Doba sběru:

• Květy se trhají v době před rozvinutím, kdy připomínají rýžová zrnka - Huai Hua Mi, a usuší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Zarudlé kožní léze jako např. ekzém nebo psoriázu.
• Krvácení ze střev.
• Hemoroidy.
• Krvácení v moči.
• Nadměrné menstruační krvácení.
• Bolesti hlavy, které se zmírňují chladem.
• Zarudlé bolestivé oči.
• Podrážděnost.

Vyzkoušejte náš Jerlínový čaj z plodů jerlínu japonského Huai Jiao, který je skvělý k detoxikaci organismu.

Čínský název:

• Che Qian Zi

Český název:

• Jitrocel asijský, semeno

Farmakologický název:

• Semen plantaginis

Český překlad:

• Semeno před vozem

Popis:

• Jitrocel asijský je vytrvalá lysá až chlupatá bylina s krátkým kořenem a růžicí přízemních listů, z níž vyrůstá několik stvolů. Květy vyrůstají ve válcovitém klasu a jsou čtyřčetné, drobné a žlutobílé. Plodem je dvoupouzdrá tobolka otevírající se víčkem. Uvnitř tobolky je velký počet drobných vejcovitých semen, která jsou hnědá, uprostřed s výraznou rýhou. Jitrocel roste ve velkých plochách na polích, cestách a rumištích. Semena jitrocele se vyznačují chladnou povahou, sladkou chutí a vstupují do drah Ledvin, Močového měchýře, Jater a Plic.

Doba sběru:

• Klásky se semeny se odřezávají na podzim v době dozrávání, po usušení se z nich vytřesou semena a prosejí. Sušenou bylinu tvoří oválná či trojhranná zploštělá semena hnědé až černé barvy, tvrdá a jemně rýhovaná.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• pálení při močení
• kalná moč
• močové urgence
• otoky dolní části těla
• pálení, zarudnutí očí
• kašel s vykašláváním žlutých hlenů

Český název:

• Jujuba čínská, plod

Farmakologický název:

• Fructus ziziphi jujuba

Český překlad: 

• Velká jujuba

Popis:

• Jujuba je teplomilný, opadavý strom  dosahující výšky 3-8 m, s pokřiveným kmenem a uzlovitými větvemi. Pěstuje se pro tmavě červené až hnědé plody, které se sušené nazývají čínské datle. Vzhledem však spíš připomínají švestku. Tyto plody jsou 2-5 cm dlouhá vejcovitá, hruškovitá až kulovitá peckovice s červenohnědým až skořicově hnědým lesklým oplodím. Dužina je houbovitá a masitá, zelenavě bílá až nažloutlá, nasládlé až sladce navinulé chuti. 

Doba sběru:

• Zralé plody se sbírají na podzim a dosuší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• únava
• vyhublost
• problémy s trávení
• vysoký krevní tlak
• nespavost
• kašel
• zpomaluje procesy stárnutí

Čínský název

• Huang Jing

Český název

• Kokořík sibiřský, oddenek

Farmakologický název

• Rhizoma polygonati sibirici

Český překlad:

• Žlutá esence

Popis:

• Kokořík sibiřský je trvalka původem z Koreji a Bhútanu. Rostlina vyhledává mírné pásmo, kde se jí dobře daří. V našich podmínkách lze nalézt příbuzné druhy, jako je kokořík vonný a mnohokvětý. I tyto dva druhy jsou využívány v čínské fytoterapii. Vzhledově kokořík připomíná konvalinku s drobnými bílými kvítky a malými tmavými plody, které vykazují mírnou toxicitu. My z kokoříku sibiřského využíváme oddenek mastné konzistence. Ten se vyznačuje neutrální povahou, sladkou chutí a vstupuje do drah Sleziny, Plic a Ledvin.

Doba sběru:

• Oddenek se vykovává na podzim či na jaře, omyje se a nechá nasáknout, pak se naplátkuje a usuší. Někdy se opakovaně napařuje.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Suchý kašel
• Noční pocení
• Pobolívání v bedrech a kolenou
• Zhoršení sluchu
• Šedivění vlasů
• Osteoporóza
• Nechutenství
• Únava horšící se námahou

Čínský název:

• Mi Meng Hua

Český název:

• Komule lékařská, květ

Farmakologický název:

• Flos buddleiae

Český překlad:

• Hustě pokrytý květ

Popis:

• Komule lékařská má svou domovinu v Číně, v provinciích Yunnan, Sichuan a Hubei. Odtud se rozšířila do celého světa. Vzhledem je podobná známější komuli davidově - v současnosti módnímu keři - který možná spíš budete znát pod označením “motýlí keř”. Komule lékařská je opadavý keř 1–4 m vysoký s trubkovitě uspořádanými květy. Kvete fialovo růžovými květy se žluto oranžovým středem. Květ komule lékařské má svěží povahu, sladkou chuť a vstupuje do dráhy Jater.

Doba sběru:

• Květy se sbírají v létě, očistí se a suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Zarudnutí očí
• Pálení očí
• Zhoršení zraku
• Zánět spojivek - akutní i chronický
• Hepatitida

Poznámka:

• Květ se vyznačuje i lehce močopudnými vlastnostmi. Používá se nejen jako léčivá rostlina, ale také k výrobě parfémů. Z květů se navíc získává žluté barvivo, které slouží např. k barvení rýže.

Český název:

• koniklec čínský, kořen

Farmakologický název:

• Radix pulsatillae

Český překlad: 

• Bělohlavý stařec (na plodech má bílé chloupky)

Popis:

• Koniklec (Pulsatilla) je vytrvalá nízká až středně vysoká trsnatá rostlina s převážně ochlupenými listy i lodyhami řazená do čeledi pryskyřníkovitých. Má fialové nebo purpurové květy se šesti podlouhle vejčitými okvětními lístky. Všechny druhy koniklece jsou v syrové podobě jedovaté i při dotyku dráždí pokožku a vyvolávají záněty. Sušením se jeho vlastnosti mění a v této podobě je účinnou léčivkou. Řadí se mezi 50 nejčastěji používaných bylin v čínské fytoterapii. Je silně hořké chuti.

Doba sběru:

• Kořen koniklece se vykopává na jaře a na podzim, čistí se a suší na slunci.  

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• malárie
• hemeroidy
• průjmy
• hnisavé záněty kůže a plísně
• Alzheimer

Legenda o Bai Tou Weng

Jednoho dne postihly mladého muže bolesti břicha. Tak moc ho to bolelo, že se z toho opotil po celém těle. Vydal se proto za lékařem s rukama držícíma se za břicho. Bohužel, když došel k doktorovi, ten byl zrovna na obchůzkách u jiných pacientů. A tak se mladý muž musel vrátit domů, ale cestou se zhroutil na zem. V ten okamžik kolem něj procházel starý bělovlasý muž o holi.

“Proč zde ležíš?” zeptal se ho stařec.
“Mám příšerné bolesti břicha!” odpověděl mladý muž.
“Proč nenavštívíš lékaře?”
“Doktor tu není.”
“Proč si sám nenajdeš medicínu?”
“Kde ji mám hledat?”
“Není tamhle ta bylina vedle Tebe léčivá?”
“Kde?” zeptal se rychle mladý muž.
Stařec ukázal holí na divokou trávu s květy, které měly bílý spodek. “Její kořeny jsou léčivé. Když je vykopeš a třikrát je užiješ, Tvá bolest zmizí, řekl starý muž.
“Opravdu?”
“Vidíš, že už jsem starý muž. Jak bych Ti mohl lhát? Toto je tajný recept, který jsem zdělil po svých předcích.”
Mladý muž tomu moc nevěřil. Ale za chvíli, když už se cítil trochu lépe, si nějaké kořeny vykopal a vzal je domů. Odpoledne se bolest vrátila a zhoršil se i průjem. Mladý můž se rozhodl vyzkoušet staříkovu medicínu. Kořeny trávy omyl a nakrájel na kousky a nechal je usušit. Večer si vzal první dávku. Ráno poté druhou a třetí den ráno už ho žaludek nebolel a plně se zotavil i z průjmu. Mladý může byl moc rád.

Mnoho jeho sousedů později také onemocnělo průjmem, a tak mladý muž šel do divoké přírody za vesnicí a vykopal tam kořeny této divoké trávy. Když měl plný košík, vrátil se do vesnice a upravené kořeny poskytl vesničanům. Všichni se velmi rychle uzdravili.
“Kde jsi se naučil léčit tuto nemoc?” ptali lidé se ho lidé.
Mladý muž jim vyprávěl příběh o staříkovi a přírodní medicíně, kterou mu předepsal.
“Odkud ten muž přišel?” zeptali se.
“Zapomněl jsem se zeptat.”
“Jak se ta léčivá bylina jmenuje?”
“To mi stařec také neřekl.” Mladík litoval, že se stařečka tehdy nezeptal.
O několik dní později se proto vydal tam, kde se se starým mužem setkal, aby mu osobně poděkoval. Když přišel na místo, viděl po celé planině tuto léčivku, jejíž bělovlasé květy se lehce pohupovaly ve větru, a přitom vypadala přesně jako ten starý muž s bílými vlasy!

“Ach, to asi nesmrtelný duch starého muže se mi ukázal, aby mi předal svůj recept. Nesmíme dopustit, aby se na jeho odkaz zapomnělo. Budeme této divoké trávě říkat - Bai Tou Weng - Bělohlavý stařec.”

Čínský název:

• Chuan Xiong

Český název:

• Koprníček wallichův, oddenek

Farmakologický název:

• Rhizoma ligustici wallichii

Český překlad:

• Sečuánský koprníček

Popis

• Koprníček wallichův je víceletá bylina dorůstající výšky až jednoho metru. Pochází z východní Asie. Pěstuje se v Číně, Indii a Nepálu. Má analgetické, antibakteriální, protiplísňové, protizánětlivé a sedativní účinky. V čínské fytoterapii se využívá zejména žlutavě hnědý oddenek, který se vyznačuje teplou povahou, ostrou chutí a vstupuje do drah Jater, Žlučníku a Osrdečníku. Používá se ve dvou formách - neupravený a opražený s vínem. Nejkvalitnější léčivky pocházejí z provincie Sečuánu.

Doba sběru:

• Oddenek se vykopává v létě, když se kolínka na stonku rostliny zbarví do červena. Nechá se nasáknout vodou, aby se dal dobře krájet, a následně se vysuší. 

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Bolesti hlavy
• Poruchy menstruačního cyklu
• Bolestivá menstruace
• Myomy, cysty
• Bolesti a mravenčení končetin
• Bércové vředy
• Revmatismus

Poznámka: 

• Díky své aromatičnosti (voní po libečku) se přidává do jídel a nápojů. Své místo má i v kosmetice, je součástí tradičních mastí a krémů.

Pro léčebné účinky se sbírají nejen listy, ale také celé lodyhy a kořeny. V našich končinách je tradiční sběr listů, proto si k nim povíme více.

Z pohledu TCM jsou listy kopřivy:

• chuti slané, trochu ostré a sladké,
• povahy neutrální a chladné.
• tropizmus mají k Játrům, Plicím a Močovému měchýři.

Umí:

• podpořit močení, pročistit horko a vyplavit vlhkost z těla ven - používá se například při otocích, ztuhlých kloubech nebo premenstruačním zadržování vody.
• vyhnat větrnou vlhkost a větrnou horkost - zejména při bolesti a snížené hybnosti kloubů, u kožních vyrážek vlhké a horké povahy.
•  ochladit a vyživit Krev - užitečná zejména u silného menstruačního krvácení nebo "špinění" uprostřed cyklu.
• změkčit tvrdé - od nepaměti se využívala k léčbě kamínků v moči a při močových kamenech.

V lidovém léčitelství se kopřiva cení pro její schopnost léčit chudokrevnost a podpořit tvorbu mateřského mléka. Ale účinná je například i proti chřipkovým virům.

Užívat lze v odvaru, ale skvělá je teď na jaře i v kuchyni. Z právě rašících lístků si lze připravit chutný špenát, nebo celou řadu nádivek.

Jen pozor! Vařením se její žahavost nesníží. Je proto třeba výhonky nasekat nadrobno, aby se její "žahadla" polámala, a pak teprve tepelně upravit. Pokud si ji dopřáváte v podobě thé, nemusíte se obávat, odvar už nežahá :-)

A ještě jedno upozornění. Nedoporučuje se ji užívat déle než měsíc v kuse, poté je dobré si dát alespoň týden pauzu.

O kopřivě se dokonce zpívá v dětské písničce: 

"Kopřivo, kopřivo, stojíš trochu nakřivo. Postav se rovně!
Co je Ti po mě?! Já se jen tak válím, a když chci tak pálím!"

Farmakologický název:

• Rhizoma coptidis
  

Český překlad: 

• Žluté pospojování
  

Popis:

• Oddenek trvalky s výhonky tvaru slepičího pařátu. Roste ve stínu stromů, často magnólie.
  

Doba sběru:

• Sbírá se na podzim, očistí se a suší na slunci. V případě potřeby se praží s rýžovým vínem.
  

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• Hnisavé kožní projevy
• Vysoká horečka
• Neklid, pomatenost, zrychlenost
• Pálení žáhy
• Nespavost
  

Legenda o Huang Lian

Kdysi dávno na hoře jménem Bamount žil proslulý doktor jménem Tao. Tao vlastnil překrásnou zahradu, kde pěstoval stovky léčivých rostlin. Jednoho dne musel doktor opustit město a vydat se do okolních vesnic za svými pacienty. Před svým odjezdem si najal pomocníka, pana Huanga, který se mu po dobu jeho nepřítomnosti staral o zahradu. 

V lednu bylo velice mrazivé ráno a pan Huang kráčel po silnici do zahrady. Na okraji cesty spatřil celé lány divoce rostoucí rostliny s krásnými bílo-zelenými květy. Byly tak krásné, obzvlášť v chladném období, že si nemohl pomoci a pár si jich natrhal do zahrady pana Taoa.

Doktor Tao měl krásnou dceru jménem Meijuan, která jednoho dne vážně onemocněla. Cítila se slabá, bylo ji horko, zvracela a měla průjem. Po třech dnech se dostala do kómatu. Několik lékařů se na ní přišlo podívat, ale odešli bez výsledku. Nikdo nevěděl, jak ji pomoci. 

Pan Huang si vzpomněl na ty krásné květiny podél cesty a doufal, že by mohly pomoci. Vběhl do zahrady, vykopal pár rostlinek, umyl je a povařil ve vodě. Meijuan nechal vypít odvar. O několik hodin později se Meijuan cítila mnohem lépe. Po dvou dávkách se Meijuan dostala z nejhoršího.

Když se doktor Tao vrátil zpět ze své cesty, dle příznaků své dcery nemoc klasifikoval jako nahromadění horka ve střevě a žaludku. Způsob, jak ji pomoci bylo odstranit horko a toxiny. Po mnoho pokusů doktor Tao dospěl k závěru, že toto je přesně ten druh rostliny, který hledal. Protože se jeho pomocník jmenoval Huang Lian, pojmenoval doktor Tao léčivku přesně po něm. 

Od té doby patří Huang Lian k velké rodině léčivých bylin. Pro Meijuan byl pan Huang skutečným hrdinou, který jí zachránil život. Zanedlouho po svém vyléčení se provdala za pana Huanga.

Český název:

• Kotvičník zemní, plod

Farmakologický název:

• Fructus tribuli

Český překlad: 

• Bílý náhlý škodič (píchá)

Popis:

• Kotvičník je je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Má 10–60 cm dlouhou lodyhu, která je málo větvená. Listy jsou krátce řapíkaté, vstřícné a palistnaté, eliptické nebo podlouhle kopinaté. Květy jsou pětičetné žlutě zbarvené. Plod je poltivý, složený z pětice rozložených, bradavičnatých a tvrdých plůdků s dvěma špičatými ostny po stranách. Semena mají vejcovitý tvar, světle hnědou barvu. V čínské fytoterapii se používá tvrdý plod s množstvím trnů. Má ostrou a hořkou chuť. 

Doba sběru:

• Rostlina se i s plody usekne na konci léta, kdy plody začnou žloutnout. Dosuší se a plody se vymlátí.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• bolesti hlavy
• hučení v uších
• bolesti a zarudnutí očí
• ekzémy
• dermatitida
• pozitivní vliv na pohlavní systém u mužů i žen
• přírodní afrodiziakum

Český název:

• Kustovnice čínská, plod

Farmakologický název:

• Fructus lycii

Český překlad: 

• Semeno (psí) kustovnice

Popis:

• Kustovnice je trnitý keř dorůstající do výšky zhruba 2,5 - 3 metrů a kvete drobnými fialovými kvítky. Plody připomínají něco mezi malým šípkem a brusinkou. Kustovnice není na pěstování nijak náročná a dobře se jí daří i v našich končinách. Má ráda slunná stanoviště, ale zvládne i přistíněné místo. Nejlépe se jí daří v písčité půdě bohaté na živiny. V zimě zvládne až -25 °C. U nás kvete celkem pozdě, až koncem léta, červené plody dozrávají koncem října. Ty se využívají v čínské fytoterapii nejvíce. Mají sladkou chuť.

Doba sběru:

• Plody se sbírají v létě a na podzim po uzrání a suší se na slunci. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• posiluje obranyschopnost organismu
• pomáhá při redukci váhy a detoxikaci
• snižuje hladinu cholesterolu
• prospívá zraku
• kožní onemocnění
• zlepšuje paměť
• narovnává krevní tlak
• významný antioxidant
• afrodiziakum
• má protizánětlivé účinky

Máme v nabídce ZDE.

Farmakologický název:

• Radix glycyrhizae
  

 Český překlad: 

• Sladká bylina
  

Popis:

• Vytrvalá bylina s dřevnatým vřetenovitým kořenem dorůstajícím až 1,8 m. Má charakteristickou sladkou hutnou chuť a vůni. Nejčastěji se upravuje pražením s medem. 
  

Doba sběru:

• Kořeny se vykopávají na jaře a na podzim (za kvalitnější se považují jarní). Po očištění a umytí se svážou do snopečků a suší se na slunci na dobře větraném místě.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• harmonizace ostatních bylin ve směsi
• nachlazení, usnadňuje odkašlávání
• zánět krku a průdušek
• žaludeční a dvanáctníkový vřed
• kožní potíže
• hepatitida a cirhóza jater
• antidotum (ve vysokých dávkách)

Legenda o lékořici

Jednou byl starý venkovský lékař pozván do jiné vedlejší vesnice, kde strávil několik dní. Během této doby mnoho lidí v jeho vesnici onemocnělo a dychtili se po jeho lékařské péči. Lékařova manželka chtěla nemocným pomoci, a tak ji napadlo, že by pacientům mohla naordinovat nějaké byliny, které její manžel používal pro své nemocné. Říkala si, že jim to určitě neublíží ba naopak může pomoci. Jedinou bylinu, kterou doma našla, byla tráva, kterou používali jako topidlo do kamen. Chutnala velice sladce. A tak nastříhala trávu do malých snopečků a kdokoliv, kdo přišel pro pomoc, dostal jeden z balíčků. Každému sdělila, jak připravit odvar a podotkla, že bylina umí léčit celou řadu nemocí. Pacienti byli velice vděční za pomoc a ženě nabízeli nemalé peníze. Ta jim ale sdělila, že peníze bude moci přijmout až tehdy, pokud bylina zapůsobí a oni se uzdraví. Mnoho pacientů, kteří si přišli pro sladkou trávu se postupně začali uzdravovat. 

O několik dní později se lékař vrátil zpět domů do své vesnice. Vůbec nerozuměl, co se děje, od rána za ním chodili lidé a chtěli mu dávat obnosy peněz za medicínu, kterou jim nedal. Zavolal na svoji ženu a zeptal se jí, co se zde dělo a co nemocným lidem podávala. Jeho žena mu nejprve předala peníze, které od lidí dostala jako poděkování za uzdravení. Na konci dne, když lidé odešli, svému manželovi vše vysvětlila. Doktor neskrýval nadšení a sám sebe se ptal, jak je možné, že tato bylina mohla pomoci tak širokému množství nemocných. 

Další den doktor obešel všechny své pacienty, kteří se díky této bylině vyléčili. Dále zjišťoval, co je trápilo. Někteří trpěli na žaludeční potíže, jiní měli kašel, dušnost a bolesti v krku. Poté co je vyšetřil, všichni byli zdrávi jako řípa. 

Od této doby začal lékař užívat tuto sladkou trávu jako léčivo. Později lidé tuto bylinu pojmenovali Gan Cao neboli sladká tráva. 

Český název:

• Lilie brownova, cibule

Farmakologický název:

• Bulbus lilii

Český překlad:

• Sto spojených

Popis:

• Lilie brownova je původem z oblasti severního Vietnamu a jižní Číny. V Číně jí též říkají Divoká lilie. Pod zemí vytváří cibuli, která není opatřená slupkou. V čínské fytoterapii se nejčastěji využívají právě tyto cibulky (v menší míře i semena a květy). Mají svěží povahu a sladkou chuť. Sušenou drogu tvoří podlouhlé špičaté plátky žlutě bílé barvy, poloprůsvitné, tvrdé, lámavé bez prachových částí.

Doba sběru:

• Cibulky se vykopávají na podzim, po umytí se krátce povaří, opláchnou ve studené vodě a usuší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Suchý kašel
• Suchost v ústech a žízni
• Bolesti v krku
• Nespavost
• Neklid a podrážděnost
• Bušení srdce
• Impotence, předčasný výron semen
• Časté močení
• Hypoglykemie
• Revmatismus
• Žaludeční a dvanáctníkové vředy
• Zevně při léčbě kožních vředů, špatně se hojících ran, pohmožděninách a abscesech

Čínský název:

• Long Yan Rou

Český název:

• Arillus longan

Farmakologický název:

• Longan, míšek plodu

Český překlad:

• Tkáň dračího oka

Popis

• Longan je tropický ovocný strom, který dosahuje výšky 6-7 metrů a domovinou mu je jižní Čína. Roste v celé jihovýchodní Asii. V čínské fytoterapii využíváme dužinu plodu, který roste v hroznech a měří kolem 3 cm. Vyznačuje se žlutohnědou nejedlou šlupkou, dužina je v syrovém stavu bělavě zbarvená, průsvitná a rosolovitá, po usušení ztmavne do červenohnědé. Dužina v sobě skrývá tmavou pecku, což vytváří dojem oční bulvy - odtud čínský název léčivky - Maso (tkáň) dračího oka. Plody jsou chutné, aromatické a osvěžující. Semeno plodu se díky vysokému obsahu saponinů využívá v kosmetice. Dužina longanu se vyznačuje teplou povahou, sladkou chutí a vstupuje do dráhy Srdce a Sleziny.

Doba sběru:

• Ovoce se sbírá na podzim, suší se, v průběhu sušení se odstraní slupka a pecka a dosuší se uměle.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• poruchy spánku
• nesoustředěnost
• lekavost
• mentální výkonnost

Poznámka:

• Doporučená denní dávka je 6-15g v sušeném stavu. V syrovém si můžeme dopřát až 42g ovoce za den.
• Spolu se Suan Zao Ren (semínkem jujuby trnité) vytváří silnou dvojku pro nespavost.

Český název:

• Lopuch větší, plod

Farmakologický název:

• Semen arctii

Český překlad: 

• Semena kravského lopuchu

Popis:

• Lopuch větší je dvouletá bylina vyššího vzrůstu, která může dosahovat výšky až 2,7 m. Má obrovské listy, které mohou mít v průměru i 50 cm. Tato rostlina kvete fialovými květy, které se sjednocují do shluků. Květ je tvořen mnoha listeny, které vypadají jako samostatné háčky. Díky tomu je bylina rozšiřována na dlouhé vzdáálenosti v srsti zvěře, kde se zachytí. Vyskytuje se jak na evropském, tak asijském kontinentu. Najdete ji nejčastěji při procházkách lesem, poblíž vody a na rumištích. Pro účely fytoterapie se využívá kořen a semena. Zralá podlouhlá semínka  - Niu Bang Zi jsou hnědavé barvy a vyznačují se ostrou a hořkou chutí.

Doba sběru:

• Semena se sbírají na podzim, když jsou zralá. Dosuší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• bolesti a zarudnutí v krku
• horečka
• bolesti hlavy
• kašel
• otoky
• kožní infekce
• vředy

Čínský název:

• He Ye

Český název:

• Lotos indický, list

Farmakologický název:

• Folium nelumbinis

Český překlad:

• Lotosový list

Popis:

• Lotos indický je vyšší dvouděložnou rostlinou z čeledi lotosovitých(lat. Nelumbonaceae). Lotos indický je nádherná vodní rostlina. Na hladině vytváří velké, okrouhlé, řapíkaté listy, které mají šířku až 0,5 m. Listy Lotosů jsou kovově lesklé, leží na hladině vody. Květy Lotosů mají až 20 cm v průměru a vyčnívají nad vodní hladinu. Vyznačují se výrazně krásnou vůní a růžovým a bílým zbarvením. Květy Lotosu se složením podobají růžím. Květy mají uprostřed masité semité lůžko, ve kterém jsou ponořeny semeníčky. Z těchto semeníčků se vyvíjí tvrdá elipsovitá nažka o velikosti oříšku. Sušené lůžko lotosu je velmi dekorativní. Listy lotosu mají neutrální povahu, hořkou a svíravou chuť a vstupují do drah Srdce, Jater a Sleziny.

Doba sběru:

• Listy se sbírají v létě, krájí se na proužky a suší se tak, jak jsou, nebo se suší harmonikovitě přeložené. Sušené listy se vyznačují tím, že z jedné strany jsou žlutavé, z druhé zelené barvy.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Úžeh, úpal
• Výhřez konečníku
• Dlouhodobý průjem

Poznámka

• Jedinečnost lotosu dokládá i množství Yao, která se z něj získávají. V čínské fytoterapii se používá nejen list, ale také hlíza, stonek, okvětní lůžko, kalich, semeno, tyčinka či klíček. Celých osm částí jedné rostliny! A každá z nich působí na jinou část organismu.

V čínské fytoterapii se používá: 

• He Ye - list pročišťuje letní vedro a odvádí vlhkost

• He Geng - lodyha upravuje oběh Qi v hrudi

• Lian Fang - květní lůžko oživuje Krev a zastavuje krvácení

• Lian Xu - tyčinka pročišťuje Srdce a zpevňuje Ledviny

• Lian Zi - semeno doplňuje Slezinu a Ledviny, vyživuje Srdce a ducha

• Lian Xin - klíček semene pročišťuje Srdce a odstraňuje podrážděnostHe Ye Di - kalich odstraňuje vlhko

• Qu Jie - článek oddenku zastavuje krvácení

Český název

• Máta rolní, nať

Farmakologický název

• Herba menthae

Český překlad:

• Podobná lotosu

Popis:

• Rostlina silného vzrůstu s ležatou nebo vzpřímenou, v některých případech rozvětvující se lodyhou, která většinou dosahuje výšky 5 až 30 centimetrů. V rámci fytoterapie využíváme celou nať i s listmi, které se vyznačují svěží povahou a ostrou chutí.

Doba sběru:

• Nať se sbírá v létě i na podzim. V jižních částech země i několikrát do roka. Suší se spíše na slunci a v průběhu procesu sušení se váže do snopečků a tak se dosuší.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• bolesti hlavy
• horečka
• bolesti v krku
• zarudlé oči
• podrážděnost
• PMS
• žaludeční a střevní potíže
• svědivé vyrážky
• pro podporu výsevů pupínků u dětských onemocnění jako např. spalničky či plané neštovice

Čínský název:

• Xing Ren

Český název:

• Meruňka obecná, semeno

Farmakologický název:

• Semen armeniacae

Český překlad:

• Meruňkové semeno

Popis:

• Meruňka obecná pochází ze severní Číny. Do Evropy se dostala přes Arménii počátkem letopočtu, do Česka se rozšířila z Itálie přes Slovinsko, Štýrsko a Rakousy. Zdomácněla v částech Evropy a hojně se pěstuje pro své jedlé plody v oblastech s mírnou zimou. Je velice citlivá k jarním mrazům. Tento strom dorůstá až 6 m, má polokulovitou korunu, hladké zelené až červenohnědé větve. Listy jsou opadavé, řapíkaté a lysé s jednoduchými, okrouhle vejčitými, na okraji vroubkovaně zubatými čepelemi. Květy rostou většinou jednotlivě, jsou krátce stopkaté, 2,5 cm široké, bílé nebo bledě růžové, s pěti korunními lístky. Rozvíjejí se na začátku jara (březen, duben) ještě před rašením listů. Plodem je jedlá kulatá peckovice o průměru 4–7 cm. Plody jsou dužnaté, žlutě oranžové až načervenalé, krátce plstnaté, s postranní brázdou.V čínské fytoterapii využíváme zejména semeno, které se vyznačuje lehce teplou povahou, hořkou chutí a vstupuje do drah Plic a Tlustého střeva.

Doba sběru:

• Po dozrání plodu se pecky vyjmou, rozbijí se, oválné jádro se špičkou se vysuší vcelku, pak se získá léčivka Ku Xing Ren, nebo se napařením sloupne slupka a tu nazýváme Guang Xing Ren.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• kašel
• dušnost
• sípání
• zácpa

Poznámka

• Toto Yao (léčivka) se poprvé objevilo zapsané v díle Lei Gong Pao Zhi Lun v 5. století našeho letopočtu. Nicméně v receptech se se Xing Ren setkáváme od roku 210 n. l.

POZOR! Semínko meruňky je lehce toxické. Bezpečná denní dávka se uvádí mezi 9-18g a podává se jen kratší dobu.

Čínský název:

• Sang Bai Pi

Český název:

• Morušovník bílý, kůra kořene

Farmakologický název:

• Cortex mori radicis

Český překlad:

• Morušovníková bílá kůra

Popis:

• Morušovník bílý se do Čech zatoulal z Asie. Morušovník dal jméno bourci morušovému, z jehož zámotků se ve staré Číně naučili tkát jemňounké a čarokrásné látky. V naší zemi se bourec morušový též “choval”, a to z popudu Albrechta z Valdštejna v 17. st. I díky tomu dodnes nalezneme morušovníky napříč teplejšími kouty naší země. Na Moravě jsou až 200 let staré stromy, ale své nepřehlédnutelné místo mají např. i na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Morušovník je velmi statný strom, dorůstá výšky až 18 m. Dává velmi sladké a chutné plody. Nyní více o Sang Bai Pi - kůře kořene, který se vyznačuje lehce chladnou (forma Zhi) a chladnou povahou (forma Sheng), sladkou chutí a tropismem do dráhy Plic.

Doba sběru:

• Část kořenů se vykope v zimě, omyje, sloupne se kůra, ta se dále nařeže a suší na slunci. Forma Zhi se získává pražením s ředěným medem.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• dušnost a kašel s hustými žlutými hleny
• suchý kašel, pocit suchého hrdla
• otoky horní části těla, které se horší v leže

Poznámka

• První zmínka je z 3 st. n. l. Zapsána v herbáři Shen Nong Ben Cao.

V čínské fytoterapii se využívá nejen kůra kořene, ale i další části s různými účinky:

• Sang Bai Pi - kůra kořene zastavuje kašel a utišuje dušnost
• Sang Zhi - větvička odstraňuje větrnou vlhkost, využívá se např. v léčbě revmatismu
• Sang Shen - plod doplňuje Krev a vyživuje Yin, léčí zácpu
• Sang Ye - listy uvolňují povrch a odstraňují teplý vítr

Český název:

• Muškátovník vonný, semeno (muškátový oříšek)

Farmakologický název:

• Semen myristicae

Český překlad:

• Masitý bobový trs

Popis:

• Muškátovník vonný je stálozelený strom, který dosahuje výšky až 15 metrů. Kvete bílými až světle žlutými libě vonícími květy. Plodem stromu jsou bobule kulovitého tvaru velikostí podobné meruňce. Listy jsou tmavě zelené a oválné. Při dozrání plodu bobule puká a tím odhaluje semeno, které je obaleno červeným dužnatým míškem děleným na úzké proužky. Míšek se oddělí od semen a suší se pouze několik hodin do zlatava a je z něj muškátový květ. V čínské fytoterapii se používá i bělavé semeno, které je uzavřené ve skořápce. Má výrazně vrásčitou strukturu a je silně aromatické. Vyznačuje se teplou povahou a ostrou chutí.

Doba sběru:

• Plody se trhají na podzim, když popraská svrchní slupka. Semena se vyloupnou a suší se v řádu týdnů.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Chronický průjem
• Výhřez konečníku při průjmech
• Bolesti břicha
• Nechutenství
• Nadýmání
• Špatné trávení
• Zmírnění bolesti a zánětlivých procesů svalů a kloubů
• Afrodiziakum

Čínský název:

• Fu Zi

Český název:

• Oměj karmichaelův, boční kořen

Farmakologický název:

• Radix lateralis aconiti preparata

Český překlad:

• Vedlejší dítě - výhonek

Popis:

• Oměj karmichaelův je vytrvalá bylina, která dorůstá výšky kolem 1 metru. Má řapíkaté listy a krásně modré květy, jež tvarem připomínají přilbici, jsou uspořádané do hroznů, což působí velmi efektně. Pochází z horských oblastí a mírného pásma východní Asie - Čína a Vietnam. Roste v lesních lemech, v horské křovinaté vegetaci i na travnatých svazích, v nadmořských výškách zhruba od 100 až do 2200 m. Kvete od září do října. V čínské fytoterapii se používá boční kořen hnědavé barvy, tyto kořínky jsou tuhé a rohovinovité. S ohledem na toxicitu celé rostliny je třeba kořeny nejprve řádně upravit s dalšími ingrediencemi. Takto upravený kořen se vyznačuje horkou povahou, ostrou chutí a tropismem do drah Srdce, Sleziny a Ledvin.

Doba sběru:

• Kořen se vykopává po letním slunovratu, i proto má Fu Zi ohromnou Yangovou sílu. Boční kořeny se odeberou a opakovaně upravují, aby se snížila toxicita při zachování účinnosti léčivky.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Revmatické bolesti kloubů
• Bolestivá menstruace
• Bércové vředy
• Hojné močení
• Chladné končetiny
• Poruchy vědomí z vyčerpání

Poznámka:

• Oměj je třeba užívat obezřetně, denní dávka jsou 2g. I tak ale jen po krátkou dobu a nikdy v těhotenství.

Z pohledu západní medicíny ostropestřec pomáhá v detoxikaci jater, nejen při nadměrném užívání alkoholu, ale i při otravách houbami - mochomůrkami. V tomto případě se dokonce podává intravenózně, aby zabránila nevratnému poškození jater. A z pohledu TCM umí posílit celý energetický orgán Játra, který je v těle odpovědný za "průchodnost". Ale díky svému tropismu umí pomoci i Slezně a Žaludku.

Semena ostropestřce mariánského jsou:

• povahy neutrální
• chuti sladké a hořké

Umí:

• Doplňovat Krev a Yin Jater - malátnost, letargie, bolesti hlavy, kontrakce šlach, deprese.
• Pročišťovat horko (plné i prázdné) - kopřivka, krátkodobé kožní vyrážky.
• Odstraňovat jedovatost - odbourává alkoholový toxin, žloutenka typu C.
• Doplňovat Qi Sleziny - bolesti v kloubech a svalech, bolesti hlavy.
• Podporovat tvorbu mateřského mléka.

Pacienti, kteří užívají léky, by měli být opatrní, neboť může dojít k jejich rychlejšímu metabolizování a tím snižení účinnosti.

A konečně křehké listy ostropestřce jsou výtačnou jarní zeleninou. Pouze je třeba odstranit trny :-)

Český název:

• Pelyněk metlatý, nať

Farmakologický název:

• Herba artemisiae scopariae

Český překlad: 

• (Zemi) pokrývající starý pelyněk

Popis:

• Pelyněk metlatý je suchomilná aromatická jednoletá nebo dvouletá bylina, v ČR kriticky ohrožená. Má 30 až 80 cm vysokou lodyhu. Ta je přímá, od báze silně rozvětvená, červenofialově naběhlá a vyrůstá z vřetenovitého kořene. Listy jsou v mládí šedavě pavučinaté a později olysávají, po rozemnutí vydávají silné aroma. Na lodyze a větvích vyrůstají v bohaté, 20 až 50 cm dlouhé latě hroznovitě uspořádané, krátce stopkaté kulovité úbory velké asi 2 mm. Obsahují načervenalé květy. Drobné květy kvetou v srpnu až říjnu, opyluje je hmyz a vítr. Ve fytoterapii se využívá nať s listy pokrytou drobným bělavým povlakem. Je hořké chuti. 

Doba sběru:

• Bylina se sbírá na jaře. Nejlepší jsou mladé rostliny do velikosti 10 cm a nať s listy se následně suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• žloutenka
• zánět žlučníku
• trávicí potíže
• paraziti
• malárie
• onkologická onemocnění

Legenda o Yin Chen Hao

Žil pacient, který trpěl žloutenkou: měl žlutý obličej, vpadlé oči a byl hubený jako tyčka. Jednoho dne zašel za Huo Tuem (slovutný čínská lékař, zemřel roku 208), opíral se při tom o hůl a úpěl.
“Mistře, prosím dej mi požehnání,” řekl pacient.
Když Huo Tuo viděl, že pacient má žloutenku, svraštil čelo a nesouhlasně otočil hlavu.
“Žádný lékař dosud nepřišel na to, jak léčit tento typ nemoci. Bohužel pro Tebe nemohu nic udělat,” řekl Huo Tuo.
Když pacient poznal, že ani slovutný Huo Tuo mi nedokáže pomoci, odebral se domů čekat na jistou smrt. O půl roku později Huo Tuo potkal tohoto muže znovu. Ovšem tento muž nejen, že byl stále naživu, ale on překypoval zdravím! Huo Tuo byl velice překvapen.

“Kdo vyléčil Tvou nemoc?” zeptal se Huo Tuo. “Chci se to od něj naučit!”
“Vyléčilo se to samo.”
“To není možné. Musel jsi užívat nějaký lék.”
“Žádný.”
“To je zvláštní.”
“Ale protože se nebylo obilí v důsledku jarních pohrom, jedl jsem po nějakou dobu divokou trávu.”
“To je ono! Tráva je medicína. Jak dlouho jsi ji jedl?”
“Asi tak měsíc.”
“Který druh trávy to byl?”
“Nevím přesně.”
“Pojď mi ji prosím ukázat.”
“Dobře.”
Společně pak vyšplhali na horský kopec a pacient ukázal na druh traviny.
“Tady to je,” řekl.
“Není to Qing Hao (pelyněk)? Umí to vyléčit Tvou nemoc? Pár si ho vezmu a vyzkouším to,” řekl Huo Tuo.
A tak začal Hua Tuo zkoušet léčit žloutenku pomocí Qing Hao. Ačkoliv to zkoušel opakovaně, žádný z jeho pacientů se neuzdravil. Protože se domníval, že se muž musel splést, když mu bylinu ukazoval, zašel za ním znovu.

“Opravdu jsi užíval Qing Hao?”
“Ano.”
“V kterém měsíci?”
“V březnu, když se zvedala yangová Qi a všechny traviny začaly rašit. Možná, že v březnu má Qing Hao svou léčivou sílu.”
Další jaro v březnu nasbíral Huo Tuo velkou zásobu Qing Hao a požádal pacienty trpící žloutenkou, aby jej užívali. Tentokrát to mělo rychlé výsledky. Uzdravil se každý, kdo jej užíval. Ale jakmile skončilo jaro, to samé Qing Huo bylo bezcenné.

Pro dokonalé pochopení účinků Qing Hao jej Huo Tuo třetí rok podrobil experimentu. Sesbíral různé části rostliny a ty rozdělil mezi různé pacienty. Tak Huo Tuo zjistil, že pouze mladé části stonků a listů se mohou stát léčivem. Aby to bylo lidem srozumitelnější, přejmenoval tuto léčivku na Yin Chen Hao.

Čínský název:

• Qing Hao

Český název:

• Pelyněk roční, nať

Farmakologický název:

• Herba artemisiae annuae

Český překlad:

• Zelený pelyněk

Popis

• Pelyněk roční je jednoletá rostlina z čeledi hvězdnicovitých, která dorůstá do výšky i přes jeden metr. Listy jsou jednoduché a střídavé, květy mají žlutou barvu a objevují se od srpna do října. Plodem je nažka. Pochází původně z Asie (pravděpodobně z Číny). Dnes je ovšem rozšířen i v dalších částech světa, a to včetně Evropy a Severní Ameriky. Bylinka má ráda slunečné nebo polostinné stanoviště a propustnou, kyprou půdu. Dařit se jí ale bude prakticky na jakémkoliv místě. Rostliny pěstované ve velmi nepříznivých podmínkách se naopak vyznačují vyšším množstvím účinných látek. Pěstování lze s úspěchem vyzkoušet i v našich končinách. Pelyněk roční se vyznačuje hořkou chutí, chladnou povahou a vstupuje do drah Jater a Žlučníku.

Doba sběru:

• Celá nať se sbírá v létě před rozkvetem, nařeže se a suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Odpolední přílivová horečka
• Návaly
• Noční pocení
• Sucho v ústech či krku
• Podrážděnost
• Úžeh či úpal
• Žlučníkový záchvat
• Zánět středouší
• Zánět ledvinových pánviček
• Borelióza
• Horečka Dengue
• Antimalarytikum

Poznámka

• 5. října 2015 byla v Oslu udělena Nobelova cena za lékařství paní Youyou Tu za její několik desetiletí trvající výzkum účinné látky léčivé rostliny Artemisia annua, artemisininu. Tato složka zabíjí krevní parazity. Výsledky jejího výzkumu platily za velký úspěch v boji proti smrtelné chorobě - malárii.

Farmakologický název:

• Folium perillae
  

 Český překlad: 

• Listy purpurové perily
  

Popis:

• Perila je jednoletá rostlina, která volně roste v horských oblastech Číny. Nejčastěji používanou částí byliny jsou listy fialové barvy. Listy se mohou upravovat pražením nebo se míchají s medem.
  

Doba sběru:

• Listy se sbírají buď na konci léta (před rozvinutím květů) nebo na podzim (v období kolem „bílé rosy“). Listy se suší na slunci na dobře větraném místě. 
  

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• Harmonizace trávení
• Dušnost, zahlenění, tíseň na hrudi
• Těhotenské zvracení

 Legenda o perile

V malé zapadlé hospůdce si skupinka mladých bohatýrů řekla, že se zúčastní soutěže v pojídání krabů. Protože jim velice chutnali, pustili se do soutěžení plnou vervou. Krabů snědli obrovské množství.

O dva stoly opodál seděl Hua Tuo, lékař, který přišel do hospody na kus řeči se svým studentem. Když viděl, jak se skupinka kraby téměř dáví, ihned je varoval, ať s tím přestanou nebo jim bude špatně a mohli by si tak ublížit. Mladí muži ale o nějakém varování od neznámého chlápka nechtěli ani slyšet, „I kdyby se nám něco mělo stát, proč by Tě to mělo zajímat?“ odvětil jeden z nich. A tak ve svém obžerství pokračovali dál. 

O pár hodin později začal jeden z mužů sténat bolestí. Jiní se potili nebo povalovali pod stolem a hlasitě naříkali. Hua k nim přispěchal a sdělil, že je doktor. „Neodmítali jste mou radu před chvílí?“ zmínil se Hua. Muži prosili o slitování a nabízeli Huaovi nemalé peníze, když je zachrání. Ty však odmítal. 

Hua se se svým učencem vydal ven na rozkvetlou louku, kde společně natrhali rostlinu s fialovými lístky, ze které uvařili bylinný odvar. Jedlíci odvar vypili a křeče v břiše se jim okamžitě zmírnily.

V té době bylina ještě nedoznala svého jména, a tak ji Hua pojmenoval Zi Shu (fialová + úleva). Mladí muži Huaovi poděkovali za záchranu a odebrali se domů. Hua svému učenci vyprávěl, že tyto znalosti vypozoroval v přírodě, když jednou spatřil vydru, jak pojídá obrovskou rybu. Vydra se najedla tak, že její břicho vypadalo jako nafouklý balón. Bylo z dálky jasné, že se přejedla. Vydra začala přežvykovat fialovou rostlinu, která rostla opodál. Okamžitě se jí ulevilo a opět byla plná života. 

Hua uvažoval, že dle teorie čínské medicíny rostlina umí ulevit od otravy jídlem, neboť ryba je chladné povahy a fialová květina povahy teplé. Všimnul si také pozitivního účinku na Slezinu a rozptýlení chladu. Mimo jiné Zi Shu dokáže zvlhčit Plíce, léčit kašel a odvádět vlhkost. 

Pravděpodobně se však už nikdy nedozvíme, proč květinu lidé později přejmenovali na Zi Su.  

Český název:

• Pivoňka bělokvětá, bílý kořen

Farmakologický název:

• Radix paeoniae alba

Český překlad: 

• Bílá pivoňka (ozdoba)

Popis:

• Pivoňka je vytrvalá bylina, většinou polokeř nebo keř se střídavými, zpeřenými nebo hluboce dělenými listy, které nemají palisty. Květy pivoněk jsou oboupohlavní, bývají opylovány hmyzem. Pivoňky rostou na všech světadílech severní polokoule, jsou rozšířeny ve Středomoří, na Kavkaze, v Mongolsku, Vietnamu a v Číně. Do Evropy byla pivoňka bělokvětá dovezena až během 19. století a získala zde druhový název čínská kvůli své původní domovině.  V čínské fytoterapii se využívá kořen, který je cylindrického tvaru, 1-2 cm silný a 10-15 cm dlouhý. Na řezu je bílý s jemným lemem na povrchu a loukoťovitou kresbou jdoucí z centra. Lem může být narůžovělý. Chuť této léčivky je hořká a kyselá. 

Doba sběru:

• Kořen se vykopává u tří až čtyřletých rostlin v létě a na podzim. Po oloupání se příčně nařežou na plátky a suší.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• suchá kůže
• vypadávání vlasů
• křeče
• brnění končetin
• menstruační potíže včetně projevů PMS
• migrény

Poznámka:

• Často se používá v kombinaci s větvičkou skořicovníku čínského - Gui Zhi. Společně totiž umí posílit naši obrannou Qi - Wei Qi. 

Čínský název:

• Chi Shao

Český název:

• Pivoňka bělokvětá, červený kořen

Farmakologický název:

• Radix paeoniae rubra

Český překlad:

• Rudá pivoňka

Popis:

• Pivoňka bělokvětá je keř dorůstající výšky 0,6-1 m, s velkými, sytě zelenými, lesklými a poměrně kožovitými listy, které jsou dlouze řapíkaté a dvakrát trojčetné. Má bílé nebo růžové květy. Pivoňky jsou klasickou trvalkou, která se pěstuje již několik století. Zahradníky je oblíbená pro své bohaté a krásné květy, nádhernou vůni a barvu. Její kořen se vyznačuje svěží povahou, hořkou chutí a tropismem do dráhy Jater.

Doba sběru:

• Kořeny se vykopávají na podzim, očistí se a omyjí, ohnuté se narovnají a suší se na slunci do polosucha. Poté se svážou do snopečků a dosuší. Sušenou bylinu tvoří tlustší větvičkovité kořeny se snadno se odlupující kůrou, zvrásnělé, na lomu bílé a zrnité konzistence.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• ekzém
• lupénka
• kopřivka
• předčasná menstruace
• bolestivá menstruace
• nadměrné menstruační krvácení
• podrážděnost
• návaly

Poznámka:

• Obě léčivky získané z kořenů pivoňky bělokvěté se často používají spolu. Bai Shao, která umí doplnit Krev, spolu s Chi Shao, která ji umí zchladit. 

Čínský název

• Mu Dan Pi

Český název

• Pivoňka polokřovitá, kůra kořene

Farmakologický název

• Cortex moutan radicis

Český překlad:

• Kůra samčí červeně

Popis:

• Pivoňka polokřovitá je vzpřímený keř dorůstající výšky 1-2 m, silně se větvící, s větvemi tlustými a lysými. V Číně se cení nejen jako léčivý prostředek, ale rovněž pro svoji dekorativní krásu, o čemž svědčí jména jako "král květů", "sto sluncí", apod. Kůra kořene pivoňky polokřovité se vyznačuje chladnou povahou, hořkou a ostrou chutí a vstupuje do drah Srdce a Jater.

Doba sběru:

• Kořen pivoňky se vykopává na podzim, kůra se oloupe a očistí se vrchní vrstva. Suší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Horečnaté stavy
• Ekzém
• Lupénka
• Kopřivka
• Podrážděnost
• zkrácený menstruační cyklus
• Nadměrná menstruace
• Bércové vředy

Čínský název:

• Jie Geng

Český název:

• Platykodon velkokvětý, kořen

Farmakologický název:

• Radix platycodi

Český překlad:

• Vahadlový kořen

Popis:

• Platykodon velkokvětý známý též jako Boubelík velkokvětý, Boubelka velkokvětá či Zvonkovec patří do čeledi zvonkovité. Tato vytrvalá bylina pochází z východní Asie a dorůstá výšky 50-80 cm. Vyznačuje se krásnými pěticípými květy ve tvaru zvonku o průměru až 8 cm. Květy mohou být modré, modrofialové nebo bílé. Rostlina má bílý řepovitý kořen, ze kterého vyrůstají kolmo vzhůru pevné lodyhy, které nesou jeden nebo několik květů. Zelené kopinaté listy mají vejčitý tvar a při poranění z nich vytéká mléko. Jie Geng, což je kořen této rostliny, má lehce teplou povahu, ostrou a hořkou chuť a tropismus do dráhy Plic.

Doba sběru:

• Kořen se vykopává na jaře či na podzim. Očistí se a oloupe. Předsuší se na slunci, poté se máčí a plátkuje a následně se dosuší. 

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• bolesti v krku
• chrapot
• kašel s vykašláváním hlenů
• průjem
• prolaps konečníku

Český název:

• Pornatka kokosová, plodnice

Farmakologický název:

• Sclerotium poriae

Český překlad: 

• Přikrčený Ling (božský)

Popis:

• Pornatka kokosová je parazitická - saprofytická (živí se rozkladem jiného organismu) houba rostoucí na jehličnatých stromech, nejčastěji na kořenech borovic. Vytváří veliký bramborovitý útvar, sklerotium, které může dosahovat více než 30 cm v průměru a zhruba 1 kilogram hmotnosti. Tvar sklerotia bývá většinou nepravidelný, scvrklý špalík. Povrch je šedivě hnědý až tmavě hnědý, vnitřek je bílý s mnoha hyfy. Struktura je hladká a elastická. Má sladkou a fádní chuť.

Doba sběru:

• Vykopává se v létě, rozřízne se a ponechá se odpařovat. Pak se nařeže na plátky nebo nakrájí na kostky a suší ve stínu. Z různých částí houby se získává několik léčivek. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• antioxidant
• posiluje nervovou soustavu a srdce
• nespavost
• nervozita
• nadýmání a průjem
• zahlenění a kašel
• potíže s močením 
• zmírňuje vedlejší účinky chemoterapie
• reguluje hladinu cukru a tuku v krvi

Farmakologický název:

• Radix bupleuri
  

 Český překlad: 

• prorostlík
  

Popis:

• Vytrvalá bylina s lysou, vzpřímenou, listnatou lodyhou, dorůstající výšky 30–80 cm. Kořen je dřevnatý a rozvětvený, na povrchu hnědý, na řezu žlutobílý. 
  

Doba sběru:

• Kořeny se vykopávají na jaře nebo na podzim, očistí se a umyjí, nakrájí a suší se na slunci. Sušený kořen má zvenčí drsnou hnědou kůru a je mírně aromatický. Má hořkou a štiplavou chuť. 
  

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• Nachlazení s horečkou a pocením
• Nepravidelná menstruace
• Nemoci jater
• Depresivní nálada
  

Legenda o Chai Hu

Hu byl velkostatkář, pro kterého pracoval farmářský dělník jménem Er Man. Na podzim jednoho roku Er Man onemocněl. Nemoc byla horké povahy, která způsobovala, že mu bylo neustále buď zima nebo trpěl horečkami. Když měl zimnici, celý se chvěl, když mu bylo horko, celý se potil. Hu viděl, že Er Man není schopen práce a měl obavy, aby nenakazil zbytek jeho celé rodiny. Hu se rozhodnul, že Er Mana propustí. 

Er Man prosil a žádal, aby ho nechal, že nemá kam jít a je vážně nemocen. Hu byl nejprve ve svém rozhodnutí tvrdý a nehodlal smlouvat, ovšem začal mít obavy, aby se jeho rozhodnutí nedoneslo k dalším dělníkům, a tak povolil. „Až se vzchopíš, můžeš se vrátit. Tady máš peníze a prosím odejdi!". Er Man proti tomu nemohl nic dělat. 

Bolelo ho celé tělo, nohy mu nesloužily, každý krok byl pro něj boj. Před soumrakem dorazil ke staré hrázi, uvnitř byla trocha vody a její okraj byl zarostlý plevelem, rákosím a vrbami. Jelikož nemohl ujít ani krok, lehnul si na zem porostlou plevelem.  Po celém dni se cítil velmi žíznivý a hladový, nemohl se ani postavit. Rukama tedy vyhrabal několik kořínků, aby se najedl. Tímto způsobem se stravoval sedm dní. Pokusil se vstát a najednou se cítil silný. Protože nemoc odezněla, vrátil se zpět k Huovi, kde se hned vydal pracovat na pole. Nemoc se mu již nikdy nevrátila. 

O několik dní později onemocněl Huův syn stejnou chorobou. Hu měl jen jednoho syna, kterého velice miloval. Nechal tedy poslat pro mnoho lékařů, ale nikdo z nich tuto chorobu neuměl vyléčit. Najednou si Hu vzpomněl na Er Manovu nemoc a šel ho najít a vyptával se ho, jak se vyléčil. Er Man chytil Hua za ruku a odvedl ho na místo, kde se sedm dní živil kořínky, jež Hu používal jako palivo.

Hu vykopal všechny kořínky, které na místě našel a uvařil z nich odvar. Potom nechal svého syna pít léčivou tekutinu několik dní. Po týdnu užívání léčivé tekutiny byla jeho nemoc vyléčena. Hu byl nesmírně šťasten, a tak léčivou bylinu nazval „Chai Hu“, protože se původně používala jako palivo, v čínštině „chaj“- a Hu dle jeho nynějšího příjmení.

Čínský název:

• Shi Chang Pu

Český název:

• Puškvorec obecný, oddenek

Farmakologický název:

• Rhizoma acori

Český překlad:

• Skalní bujný rákos

Popis:

• Puškvorec obecný je léčivá rostlina i z pohledu našeho tradičního bylinkářství. Oddenek se dokonce se používá jako koření pro dochucení sladkých jídel a kompotů. Jedná se o vytrvalou bylinu dorůstající výšky ca 50–150 cm. Na bázi vyrůstá z plazivého oddenku o tloušťce až 3 cm. Celá rostlina je charakteristická nápadnou vůní, zvláště při rozlomení oddenku. Puškvorec pochází z Asie, původní areál zahrnoval jižní Čínu, již ve starověku však byl zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. Puškvorec je mokřadní rostlina, nejčastěji roste na březích stojatých a pomalu tekoucích vod. Na našem území se objevil v 16. století. V současnosti roste hojně po celém území ČR, hlavně však v teplejších oblastech. Oddenek puškvorce má teplou povahu, ostrou chuť a tropismus do Srdce, Jater a Sleziny.

Doba sběru:

• Oddenky se vykopávají na podzim a v zimě, po omytí se usuší, poté namočí a nakrájí a následně se dosuší.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• poruchy vědomí
• epileptické záchvaty
• manické stavy
• zapomětlivost
• hučení v uchu
• poruchy zraku
• poruchy čichu
• nechutenství
• nevolnost žaludku až zvracení
• průjem
• vypadávání vlasů

Český název:

• Rákos obecný, oddenek

Farmakologický název:

• Rhizoma phragmitis

Český překlad: 

• Kořen rákosu

Popis:

• Rákos obecný je druh břehové byliny rozšířené po celém světě od nížin až po horská pásma, kromě vysokých hor a některých tropických oblastí. Je to trvalka, která má v zemi dlouhý oddenek s kořeny. Stéblo dorůstá výšky až 50 cm. Listové pochvy jsou dlouhé, objímavé. Čepel listu je široká, v bázi chlupatá, listy mohou být až 50 cm dlouhé. Květenstvím je lata, jednotlivé klásky mají 3–7 květů. Barva je světle hnědá. Plodem je obilka. Pro účely bylinné terapie se využívá žlutý, velmi lehký oddenek, který má sladkou chuť.

Doba sběru:

• Sbírá se po celý rok. Očistí se od postranních kořínků a suší se na slunci. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• utišuje kašel, dušnost
• žaludeční nevolnost či zvracení
• pálivé bolesti v nadbřišku
• žízeň a podrážděnost
• močopudný
• léčba alkoholové intoxikace, otrava jídlem (ryb a krabů)

Legenda o rákosu

Na jihu Žluté řeky je pohoří, a tam žil obchodník, který prodával čistě přírodní medicínu. Jelikož byl jeho obchod jediný v okruhu sta mil, z majitele se stal doslova tyran, který všem nemocným, kteří si přišli pro lék, diktoval ceny, jak ho napadlo.

Jednoho dne onemocněl chlapec místního chudého muže. Měl vysokou horečku a jeho stav byl vážný. Když muž zašel do obchodu, majitel mu řekl, že jeho syn musí užívat roh z antilopy. Pouhý jeho zlomek stál 10 stříbrných. 
“Prosím, prodej mi to levněji. Pro nás chudé je to příliš vysoká cena, nemůžeme si to dovolit,” prosil chudák.
“Pokud si to nemůžeš koupit, tak to nebudeš mít,” odpověděl obchodník.

Chudý muž nic nezmohl, a tak se vrátil k synovi a plakal u jeho postele. Zrovna v tu dobu procházeli kolem dva žebráci a vyslechli mužův příběh o nemocném synovi i o tom, že si nemůže dovolit koupit drahý lék z antilopího rohu.

“Antilopí roh není jediná medicína na snížení horečky Tvého syna,” řekli.
"Existuje něco levnějšího?” zajímal se otec.
“Ano, je zde lék, který je zcela zdarma.”
“Co to je?”
“Zajdi na břeh rybníka  a tam najdi lu gen - oddenek rákosu a ten ať sní.”
"A bude to fungovat?”
“Určitě.”

Chudý muž pospíchal k vodnímu břehu a vykopal tam pár čerstvých oddenků rákosu. Vrátil se domů a oddenky připravil synovi v odvaru. Synovy horečky ustoupily a chudý muž se spřátelil se žebráky. Od těch doby, kdykoliv měli lidé  v tomto kraji horečky, již nikdy nešli pro lék k obchodníkovi, ale vždy si natrhali kořeny rákosu - Lu Gen.

Čínský název:

• He Shou Wu

Český název:

• Rdesno mnohokvěté, kořen

Farmakologický název:

• Radix polygoni multiflori

Český překlad:

• Vraní hlava (pana) He

Popis:

• Rdesno mnohokvěté je jednoletá popínavá rostlina dorůstající délky až 10 m. Červenohnědé kořeny jsou dřevnaté. Rdesno kvete mezi létem a v průběhu podzimu drobnými bílými až nazelenalými kvítky. Výhoda rdesna tkví v jeho plevelné povaze, roste rychle a prakticky kdekoliv, narazíte na něj všude ve městě i v přírodě, není však příliš odolné vůči mrazu.V čínské fytoterapii je velmi ceněné a využívá se síla kořene, který se používá i v upravené formě s černou sojou nebo vínem. Neupravená forma je lehce chladné povahy, upravená pak lehce teplé, obě mají hořkou, sladkou a svíravou chuť a vstupují do drah Jater a Ledvin.

Doba sběru:

• Kořeny se vykopávají na jaře nebo na podzim, namočí se a nařežou na plátky a poté se suší.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• padání a šedivění vlasů
• zhoršení zraku a sluchu
• pobolívání v bedrech a kolenou
• vynechávání menstruace
• neplodnost
• chudokrevnost
• osteroporoza
• abscesy
• zvětšené uzliny
• zácpa

Poznámky:

• He Shou Wu je součástí mnoha elixírů pro omlazení. Jak název napovídá - i vlasy po ní budou mít barvu hřívy vraníka. Naleznete ji i jako monoterapii ve wanu Tajemství havraního copu- Shou Wu Shou Wan.
• Stará legenda vypráví o muži, který užíval rdesno každý den a dožil se bezmála 260 let. Přitom měl 24 manželek a všechny stačil uspokojit.
• Patří mezi posvátné byliny, které se smí jíst v případě držení speciální diety, která spolu s další taoistickou praxí může vést až k osvícení.

Český název:

• Rehmanie lepkavá, upravený kořen

Farmakologický název:

• Radix rehmaniae preparata

Český překlad: 

• Upravená zemská žluť

Popis:

• Rehmanie lepkavá je trvalá bylina dosahující výšky až 30 cm s hustými chlupy na červenorůžové lodyze. Kořen byliny má zhruba 6 cm na délku, je masitý a je nejvíce používanou bylinnou částí v tradici čínské medicíny a ajurvédské medicíny. Listy jsou zelené, 2-13 cm dlouhé, eliptické, oválné, na rubu světlejší, na spodu načervenalé, vytváří přízemní růžici a mají zubaté okraje. Rostlina má axilární, žluté až purpurové květy objevující se od dubna do července. Plodem je tobolka s velkým množstvím menších semínek.
  Původní domovinou rehmanie je Čína a Mongolsko. Dnes se nejvíce pěstuje právě ve střední Asii nebo roste volně v přírodě v těchto oblastech v podhůřích do nadmořské výšky 1100 m, poblíže mořského pobřeží. V oblasti střední Evropy lze rostlinu najít pouze u menších pěstitelů a zahrádkářů a dokáže přezimovat mírnější zimy. Ve fytoterapii se využívá černý měkký, mastný a lepkavý kořen. Má sladkou chuť.

Doba sběru:

• Kořen se vykopává na podzim. Po promytí se suší při vyšším teple, dokud nezměkne. Poté se smíchá s vínem a dusí se, než zcela změkne a zesládne. Může se také upravovat bez alkoholu opakovaným dušením a sušením.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• gynekologické problémy
• nespavost
• palpitace
• migréna
• zpomaluje procesy stárnutí

Český název:

• Rosolovka řasotvará

Farmakologický název:

• Fructificatio Tremellae

Český překlad:

• Bílé dřevěné ucho

Popis:

• Parazitující houba. Její plodnice je téměř 7,5 cm dlouhá, složená z tenkých, větvených a vždy vzpřímených kapraďovitě uspořádaných listů s křehkým okrajem a texturou připomínající mořské řasy. Chuťově je velice zajímavá. Je totiž jemná a přitom křupavá. V čínské kuchyni je rosolovka tradičně využívána v přípravě celé řady pokrmů (rizota, polévky, ale i sladká jídla). Nejčastěji se používá k výrobě polévky nazvané luk mei často v kombinaci s cicimkem čínským, sušeným longanem a dalšími ingrediencemi. Také se používá k výrobě některých nápojů a zmrzlin. Má vysoký obsah minerálů (vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík,…) a sladkou chuť. Je součástí polévkové směsi Obnova základu.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• zvlhčuje sliznice
• odstraňuje suchý kašel a sucho v krku
• pomáhá u horečnatých onemocnění (zejména u dětí)
• pomáhá při rekonvalescenci (zejména po horečnatých onemocněních)
• má protinádorový potenciál
• zmírňuje vedlejší účinky chemoterapie
• podpora imunitního systému
• kardiovaskulární nemoci
• hypertenze
• protizánětlivé účinky

Doporučený recept při rekonvalescenci je rýže s rosolovkou:

• Bai Mu Er 25g
• bílá rýže (nejlépe kulatozrná) 50g
• třtinový cukr/maltóza/med 1 lžička

Rosolovku nejdříve namočíme podle návodu, následně nakrájíme na drobné kousky a dáme vařit společně s bílou rýží. Vaříme velmi dlouhou dobu, dokud se rýže zcela nerozvaří. Na závěr osladíme. Rosolovku můžete zakoupit v našem e-shopu.

Český název

• Růže svraskalá, květ

Farmakologický název

• Flos rosae rugosae

Český překlad:

• Jako nefrit krásný květ

Popis:

• Růže svraskalá je vytrvalá, opadavá dřevina, pocházející z mírných a chladných pobřežních oblastí východní Asie, odkud byla roku 1854 dovezena do Evropy a postupně šířena po zámeckých parcích. Své jméno dostala podle svraštělých listů.
  Růže svraskalá má polokulatý tvar, dorůstá do výšky 1,5 m. Listy má lesklé, zelené a vrásčité. Na podzim se zbarvují do zlata, oranžova nebo dokonce i do červena. Jsou lichým způsobem péřovitě složené, malé lístky jsou vejčitého tvaru, pilovité. Kvete od června do září velkými sladce a příjemně vonícími květy, které se sporadicky objevují do mrazů. Šípky mají kulovitý tvar, jsou velké jako malé rajčátka oranžově-červené barvy. Pro účely čínské fytoterapie se využívají květy, které se vyznačují sladkou a mírně hořkou chutí.

Doba sběru:

• Květy se sbírají začátkem léta, než plně vykvetou, a suší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• poruchy menstruace
• projevy PMS, zejména pnutí a bolesti v prsou
• žaludeční potíže
• posiluje psychiku

Nádherné kvítky lze popíjet ve formě lahodného čaje.

Český název:

• Řemdihák zobanolistý, větvička s háčkem

Farmakologický název:

• Ramulus cum uncis uncariae

Český překlad:

• Hákovitý stonek

Popis:

• Řemdihák zobanolistý je keř se šplhavými větvemi, které dosahují délky až 15 metrů. Stonky jsou hnědočervené barvy. Listy jsou vstřícné, čepele podlouhle vejčité až eliptické. Na bázi řapíku jsou kopinaté palisty a hlavně charakteristické párovité, dřevnaté a nazad ohnuté ostny. Větvička řemdiháku je lehké chladné povahy, sladké chuti a vstupuje do dráhy Jater.

Doba sběru:

• Větvičky se sbírají na jaře a na podzim, po odstranění listů se nastříhá a suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Bolesti hlavy.
• Hypertenze.
• Závratě.
• Nestabilita.
• Hučení v uších či hlavě.
• Ztuhlost šíje.
• Křeče svalstva, hlavy a končetin.
• Febrilní křeče.
  

Český název:

• Sádrovec

Farmakologický název:

• Gypsum fibrosum

Český překlad:

• Kamenné sádlo

Popis:

• Sádrovec je jednoklonný minerál. Zdrojem léčivky je gypsum - CaSO4·2H2O neboli dihydrát síranu vápenatého. Jeho naleziště jsou po celém světě včetně ČR. Vyznačuje se velmi chladnou povahou a sladkou a ostrou chutí. Vstupuje do drahy Plic a Žaludku. Sádrovec se vedle medicíny využívá též v sochařství či sklářském průmyslu. Alabastrové sošky se objevují již ve starověkých civilizacích.

Doba sběru:

• Těží se celoročně, naláme se na menší kousky a zbaví se nečistot.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Skvěle snižuje horečky.
• Reguluje výrazné pocení, žízeň.
• Neklid.
• Zarudnutí obličeje.
• Výrazné projevy akné.
• Podrážděnost.
• Pálení žáhy.
• Kašel s vykašláváním žlutého hlenu.

Poznámka:

• Často se kombinuje s Zhi Mu - anemarhenou.

Čínský název:

• Mai Men Dong

Český název:

• Sedoulek japonský, kořen

Farmakologický název:

• Radix ophiopogonis

Český překlad:

• Obilný zimní červený výhonek

Popis

• Rostlina nízkého vzrůstu - ophiopogon japonicus je původem z Asie. Zde roste v teplejších lokalitách jako trvanlivá vždyzelená rostlina, která nejčastěji vytváří hustý zelený podrost pod stromy. Své místo má i v našich zahradách jako půdokryvná "okrasná” tráva.  V čínské fytoterapii se využívají její oválné kořenové hlízy žlutavé barvy, které jsou lehce lepivé na řezu. Mai Men Dong se vyznačuje chladnou povahou, sladkou a lehce hořkou chutí a vstupuje do drah Srdce, Plic a Žaludku. 

Doba sběru:

• Oddenek se vykopává začátkem léta, několik dní se suší, obere se od drobných kořínků a dosušuje se.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• suchý kašel nebo jen s malým množstvím hustých hlenů, či s žilkami krve
• noční pocení
• přílivová horečka
• palpitace
• nesoustředěnost, neklid
• sucho v ústech

Poznámka: 

• Díky své schopnosti vyživit Yin umí i lehce utišit ducha Shen, čímž má blahodárný vliv na psychickou pohodu.

Čínský název

• Jing Jie

Český název

• Schizonepeta tenkolistá, nať

Farmakologický název

• Herba schizonepetae

Český překlad:

• Trnitá hořčice

Popis:

• Schizonepeta je vytrvalá bylina, která připomíná bodlák. Dorůstá výšky 1 metru, lodyhu má přímou a větvenou. Roste v čínských provinciích Fiangsu, Zhejiang a Fiangxi. Najdeme ji na okrajích horských cest, lesů a strání až do výšky 2 700 m.n.m. Nať schizonepety se vyznačuje lehce teplou povahou a ostrou chutí. Při ochutnání vyvolává pocit chladu a mírné znecitlivění jazyka. Vstupuje do drah Plic a Jater.

Doba sběru:

• Natě s drobnými lístky a nafialovělou lodyhou se sbírají v létě před plným rozvinutím květů. Nasekají se a suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Nachlazení
• Křeče
• Ztuhlá šíje
• Svědění při kožních vyrážkách
• Svědění při vaginálních výtocích
• Zastavuje krvácení

Poznámka:

• Také moderní vědecké studie extraktu schizonepety potvrzují, že může urychlit čas potřebný k srážení krve.

Český název:

• Skořicovník čínský, větvička

Farmakologický název:

• Ramulus cinnamomi

Český překlad: 

• Větvička skořicovníku

Popis:

• Skořicovník čínský je statný tropický strom, patřící do čeledi lauraceae (vavřínovité). Dorůstá výšky až 10 metrů. Může být pěstován i jako keř. Vonné listy mají světlezelenou barvu. Žlutavé květy jsou drobné a vytvářejí vrcholičnaté svazečky. Jeho nezralé dužnaté plody vydávají příjemnou vůni. Sbírají se těsně po odkvětu, suší se a na trhu se objevují pod názvem kassiový květ. V čínské fytoterapii se ale hlavně využívá kůra a větvičky. Sušené a tenké větvičky skořicovníku - Gou Zhi mají sladkou a ostrou chuť.

Doba sběru:

• Větvičky se stříhají na jaře až do léta, odlistí se a nařežou se na plátky, dosuší se ve stínu.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• léčba akutního nachlazení
• bolesti kloubů 
• bolestivá menstruace
• obtížné močení

Poznámka:

• Často se používá v kombinaci s kořenem pivoňky bělokvěté - Bai Shao. Společně totiž umí posílit naši obrannou Qi - Wei Qi. 

Český název:

• Skořicovník čínský, kůra

Farmakologický název:

• Cortex cinnamomi

Český překlad:

• Maso (tkáň) skořicovníku

Popis:

• Skořicovník pochází z dálné Asie, odkud nejdříve doputoval na Blízký východ - můžeme se o ní dočíst i ve Starém Zákonu. Do Evropy se skořice dostala na přelomu 15. a 16. století, kdy o ní píše i slavný Mattioliho herbář. Skořicovník čínský je statný tropický strom, který patří do čeledi Lauraceae (vavřínovité). Dorůstá výšky až 10 metrů. Může být pěstován i jako keř. Vonné listy mají světlezelenou barvu. Žlutavé květy jsou drobné a vytvářejí vrcholičnaté svazečky. Jeho nezralé dužnaté plody vydávají příjemnou vůni. Sbírají se těsně po odkvětu, suší se a na trhu se objevují pod názvem kassiový květ. V rámci čínské fytoterapie se využívá nejen kůra, ale také větvičky, ale to je jiná léčivka - Gui Zhi. Kůra skořicovníku - Rou Gui se vyznačuje teplou povahou a sladkou a ostrou chutí.

Doba sběru:

• Kůra se loupe koncem léta a suší se ve stínu, čímž se stočí do ruliček. Nejlepší je kůra z kmenů.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Poruchy trávení
• Bolesti břicha
• Průjem
• Bolestivá menstruace
• Bolestivé klouby
• Dušnost
• Mentální nevýkonnost
• Nehojící se vředy a kožní defekty
• Pomáhá při častém a hojném močení z pocitu chladu v zádech a dolních končetinách
• Afrodiziakum

Český název:

• Slzovka obecná, semeno

Farmakologický název:

• Semen coicis

Český překlad: 

• Slzovka (semeno “konec dobré vůle”)

Popis:

• Slzovka je jednoletá tropická tráva s rozvětveným stonkem a výraznými kolénky. Dorůstá výšky 1–2 m, výjimečně 3 m. Má dlouhé, tmavě zelené listy s vlnitými okraji. Z horních listů pak vyrůstají početná květenství. V období dozrávání jsou samičí květenství (klásky) plné semen slzovky. Tato semena jsou z jedné strany vyklenutá, z druhé mají podélnou rýhu a vyznačují se vysokou klíčivostí – další úroda dozrává v tropických oblastech přibližně 4 až 5 měsících po vysetí. Slzovka je velmi přizpůsobivá. Roste v lehkých písčitých i těžkých jílovitých půdách. Co se týče kyselosti půdy, snese velmi kyselou, neutrální i alkalickou zeminu. Vyžaduje slunečné stanoviště a stálé a mírné závlahy. Snáší však i silně zamokřené půdy. V bylinné terapii se z této divoké trávy využívají kulatá semínka velikosti menších perel se střední hnědavou rýhou. Na lomu mají škrobovitou texturu. Jsou podobná ječmenu a mají silné čisticí účinky. Proto se často používají k detoxikaci organismu. Má sladkou a fádní chuť. Je přirozeně bezlepková.

Doba sběru:

• Po dozrání semen se rostlina usekne a po vysušení se z ní semena vymlátí. Odstraní se plevy a slupky a usuší se. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• detoxikace
• celkové zahlenění
• záněty močového měchýře
• zápal průdušek a plic
• otoky, bolesti svalů a kloubů, revma
• akné
• střevní paraziti
• kašovitá stolice
• průjem
• žaludeční problémy
• vysoký cholesterol
   

Legenda:

V Číně se k slzovce váže legendární příběh z 1. století našeho letopočtu z oblasti jihozápadního čínského pohraničí. Tehdy postihlo tuto oblast období sucha – počasí bylo velmi horké a dusné a místní obyvatelstvo se začalo bouřit. 

Císař sem poslal vojáky v čele s generálem Ma Yuanem. Jelikož se krajem šířily nejrůznější nakažlivé nemoci, vojáci začali velmi rychle umírat. Všimli si ale, že v místech, kde domorodci konzumují tato bílá kulatá zrnka, nemocní nejsou. Tehdy to pro vojáky byla naprosto neznámá rostlina. Když generál zjistil, že to bude těmito semínky, nakázal vojákům, aby je začali konzumovat také. Ti se jako zázrakem začali uzdravovat.

Když se pak po třech letech generál se svými vojáky vracel zpátky, vezl si s sebou na císařský dvůr i plný vůz těchto zázračných semen také pro jeho lid. Chtěl, aby je mohli nejenom pojídat, ale též pěstovat a sklízet v jeho zemi. Jenže lidé si mysleli, že veze opravdové perly. A protože jimi zacloumala závist – oznámili císaři, že si generál veze jako vojenskou kořist vůz plný perel a císaři je odmítá odevzdat. Císař se rozhněval a nebýt toho, že generál po návratu zemřel, zřejmě by o hlavu přišel. Hněv panovníka byl ale tak velký, že příbuzní se neodvážili zesnulého generála ani uložit do rodinné hrobky, ani mu uspořádat pohřební obřady. Tak podle starého přísloví „za dobrotu na žebrotu“ se mu místo ocenění dostalo pohany.

Této rostlině se od té doby začalo říkat Yi Yi Ren, což ve volném překladu znamená „zrno za dobrotu na žebrotu“.

Farmakologický název

• Herba Taraxaci
  

Český překlad: 

• Pampeliška
  

Popis:

• Vytrvalá bylina, která obvykle dorůstá do výšky 25 cm. Kořen je kulovitý 3-7 cm dlouhý. Celá rostlina je pokryta řídkými bílými měkkými chloupky.  Roste na loukách a podél cest. Rostlina má jemnou vůni a nahořklou chuť. Pampeliška mongolská je podobná té naší, akorát je menšího vzrůstu.
  

Doba sběru:

• Smetánka mongolská kvete od dubna do května žlutými květy, které se po odkvetení mění v bílé chmýří. Na jaře a v létě v době květu se vykopává celá rostlina i s kořenem. Očistí se, umyje a vysuší na slunci nebo se použije čerstvá hned po sběru.
  

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• infekce horních cest dýchacích
• záněty trávicího traktu (např. žaludku, střev)
• záněty kůže a prsu
• únava
• listy mají vysoký obsah provitamínu A, vitamínu B a C; minerálních látek

Tip - akutní zánět prsu u kojících žen

9-15g sušené drogy namočíme na 15 min. a následně vaříme 20 min. Pokud necháme min. 20 min. odstát, můžeme si připravit ještě i druhý nálev z této dávky. Lze nahradit naší pampeliškou, ale pro stejný podobný budeme potřebovat až 100 g nadzemní části rostliny a povaříme 30 min. Následně popíjíme po celý den.

Legenda o smetánce

Starý statkář měl dceru, která trpěla mastitidou. Její prso bylo tak zarudlé a oteklé, že jí bolest přiváděla k zoufalství. Mladá dáma byla velice plachá a stydlivá, a tak se rozhodla, že o svém trápení v rodině nikomu nepoví. Když se o potížích dozvěděla služebná, okamžitě to běžela říct staré paní statkářce. Statkářka se zhrozila, že ještě neslyšela o svobodné dívce trpící mastitidou. Pomyslela si, zda neprovedla něco hanebného. „Jak jsi mohla dovolit takto zostudit své rodiče? Jak jsi mohla přijít k takové skandální nemoci?“ křičela na svoji dceru, která se jen zmohla na pláč. V noci, když všichni spali, utekla z domova a bez váhání skočila do divoké řeky. 

Nedaleko na břehu řeky při svitu měsíce seděl rybář se svojí dcerou a splétali rybářské sítě. Dcera rybáře si pádu dívky okamžitě všimla, skočila do vody a plavala zachránit mladou nešťastnou dívku. Dovlekla ji na břeh, převlékla do svého suchého oblečení a ihned si všimla bolavého prsa. Své zjištění běžela sdělit svému otci. „Zítra musíš vyrazit na louku a vykopat jednu bylinu, která ji pomůže“, řekl starý rybář. Následujícího dne rybářova dcera přinesla bylinu s pilovitými listy a žlutými květy. Uvařila odvar a dala ho dámě vypít. O několik dní později byla nemoc zcela vyléčena a po bolestech nebylo ani památky.

Po tom, co statkář se svojí ženou zjistili, že jejich dcera skočila do řeky, uvědomili si, že ji obvinili neprávem a dceru se vydali hledat.

Mladá dívka poděkovala rybáři a jeho dceři za záchranu života. Starý rybář dal dívce ještě pár bylin sebou, kdyby se jí obtíže vrátily. Dívka poklekla k nohám starého rybáře, třikrát se uklonila a odešla domů. 

Po svém návratu nechala služebnou zasadit léčivou bylinu do své zahrady. Jako vzpomínku na rybáře a jeho dceru, pojmenovala bylinu „Pu Gong Ying“, protože dcera starého rybáře se jmenovala „Pu Gongying“. Od té doby se šíří zpráva, že tato léčivka hojí mastitidu. 

Český název:

• Srdečník var. heterophyllus, nať

Farmakologický název:

• Herba leonuri

Český překlad: 

• Bylina pomáhající matkám

Popis:

• Srdečník je hluchavkovitá rostlina vytrvalá rostlina, která dorůstá až do výšky 120 cm. I v našich klimatických podmínkách ji lze najít v divoké přírodě. Má ráda nenápadná místa, která jsou suchá a kde je půda kyprá a bohatá na živiny. Častěji se však pěstuje. Seje se přímo na záhon, do sponu 45 x 45 cm. Může se také množit rozdělováním starších trsů. V čínské fytoterapii se využívá nať. Chuť této léčivky je ostrá a mírně hořká. POZOR! Není vhodná pro těhotné ženy!

Doba sběru:

• Nadzemní část se sbírá v létě, když jsou lodyha a listy hojné, těsně nebo v začátku rozpuku květů. Následně se suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• nepravidelná menstruace
• poporodní bolesti a zadržení očistků
• srdeční arytmie
• palpitace
• vysoký krevní tlak
• nespavost
• klimakterické potíže
• zevně: hnisavé boláky, poštípání hmyzem

Legenda o srdečníku

Žila kdysi stará matka se svým jediným synem. Matka od porodu syna trpěla na poporodní potíže a bolesti břicha. Dokonce ještě nyní, 10 let od porodu stále měla problémy. Chlapec přišel o otce, když byl ještě maličký. A tak jej vychovávala pouze jeho matka. Chlapec k ní proto velmi přilnul. A strachoval se o ni, když se den co den i přes bledost a bolest snažila příst bavlněné vlákno. Tehdy matku prosil, aby nepracovala tak tvrdě a dovolila mu přivést lékaře, který by ji vyléčil. Matka jej však odbyla tím, že sotva mají co jíst, jak by mohli utrácet peníze za doktora.
“Proto seženu léčivou bylinu od bylinkáře,” navrhl chlapec.
“Nedělej to. Brzy vyrosteš. Netrápí mě, jak dlouho budu žít. Za mě peníze neutrácej!”
“Mami, Tvá slova mě rmoutí. Doteď jsi pro mě tvrdě pracovala, nyní já musím pomoci Tobě se uzdravit, abys mohla zbytek života prožít šťastně. Musíme Tě zkusit vyléčit.”

A tak se chlapec vydal za bylinkářem a popsal mu matčiny potíže. Bylinkář mu dal dvě dávky medicíny. Po jejich požití matce potíže na 10 dní ustoupily. Chlapec byl rád, a tak se vrátil k bylinkáři pro další byliny, aby se mohla uzdravit plně.

Bylinkář slíbil, že umí matku zcela vyléčit, ale že léčba bude stát 500 kg rýže a 10 stříbrných mincí. Chlapec byl tou částkou vyděšen. Kde on by přišel k takovému množství rýže a tolika stříbru! Ale když nezaplatí, bylinkář mu medicínu pro matku nedá. Co má dělat? A najednou dostal nápad. “Rýže, ani peníze nejsou problém. Ale nejdříve chci mít jistotu, že Tvá medicína matce opravdu pomůže. Nejdříve matku uzdrav a poté Ti rád zaplatím tolik rýže a stříbra, kolik chceš.”
“Dobře. Ale musíš svůj slib dodržet!” řekl bylinkář. Myslel si, jak udělal dobrý obchod, protože chlapec ani nesmlouval, ačkoliv si řekl o takové množství rýže a stříbra.

“Kdy pro mě půjdeš kopat léčivou bylinu?” zeptal se chlapec.
“Hleď si svého. Můžeš si pro ni přijít zítra ráno,” odbyl jej bylinkář.
Jakmile bylinkář zašel do domu, chlapec jej tiše následoval a schoval se ve velkém stromě u jeho branky. Tu noc chlapec nezamhouřil oka a čekal.
Za rozbřesku zaslechl zvuk otevírajících se dveří a zahlédl stín pohybující se postavy jdoucí na sever. Chlapec rychle seskočil ze stromu a následoval ho. Bylinkář byl velmi obezřetný. Obával se, že by ho někdo mohl sledovat, proto se co pár kroků neustále otáčel. Ale chlapec byl též chytrý. Pozoroval bylinkáře z dostatečné vzdálenosti a záhy pochopil, že směřuje na jedno pole vzdálené tří míle odsud. Běžel tam napřed jinou cestou a čekal, až dorazí bylinkář. Bylinkář došel na pole a začal vykopávat léčivou bylinu. Chlapec měl velké štěstí, protože byl ukrytý mezi stromy kousíček od něj, a tak na vše dobře viděl.

Protože bylinkář byl velmi opatrný, aby nikdo nezvěděl jako umění, otrhal následně bylině květy a listy a ty vhodil do řeky. Zpět se vracel pouze se stonky.
Když se bylinkář vzdálil, chlapec vyšel ze své skrýše a šel se podívat na to, které byliny to trhal. Ale i když po nich zbyly jamky, nebyl schopen rozpoznat, které to přesně byly. Naštěstí si vzpomněl, že listy a květy vhodil do řekl, tak do ní skočil a ještě stihl pár lístků a květů najít. Podle listů ve tvaru ruky a drobných fialových a bílých květů následně bezpečně rozpoznal, o jakou rostlinu se jedná. A té si domů natrhal do zásoby.

“Kde jsi byl celou noc?” zeptala se ho matka.
“Šel jsem Ti opatřit lék,” odpověděl chlapec.
Zatímco si povídali, přišel k nim bylinkář a donesl dvě dávky léku. “Jedna je na dnešní den, druhá na příští. Zítra donesu další,” řekl bylinkář.

Když bylinkář odešel, chlapec rozbalil papír, aby se podíval, zda matce přinesl správnou bylinu. Ale ta od bylinkáře byla rozdrcena na malinké kousíčky. A tak ji promnul v ruce a přivoněl. A pak porovnal se svou bylinou. Voněly stejně. Chlapec si tak byl jistý, že našel správnou léčivku. Poté dal byliny od bylinkáře pryč a matce připravil odvar z těch svých. Za dva dny bylo matce podstatně lépe. Třetí den bylinkář poslal další dávku.

“Omlouvám se, nemohu ji přijmout. Počítal jsem půl dne, ale nedokážu sehnat tolik peněz a rýže, co jsi chtěl. Tvůj lék je pro nás příliš drahý. Prosím přijmi peníze za poslední dvě dávky a další medicínu nám již neposílej,” řekl chlapec.
“Pokud si matka nevezme můj lék, její stav se zhorší a ona do podzimní rovnodennosti zemře,” řekl bylinkář.
“Říkáš, že kdybychom měli peníze, mohla by se uzdravit, ale protože nemáme, tak musí čekat na smrt. Jsme tak chudí, že nám tedy nezbývá nic jiného, než čekat na smrt,” odpověděl chlapec.
Na to bylinkář neměl co říci, a tak odšel se svými dvěma novými dávkami léku.
Chlapec od té doby chodil každý den na pole, aby zde natrhal bylinu pro svou matku. Za nedlouho se matčina nemoc zcela vyléčila a ona se mohla vrátit i k práci na poli.

Ačkoliv chlapec znal bylinu, netušil, jak se jí říká.  Později ji proti pojmenoval podle jejich účinků jako Yi Mu Cao - Bylina pomáhající matkám.

Český název

• Šácholan olysalý, květ

Farmakologický název

• Flos magnoliae immaturus

Český překlad: 

• Květ vzhledu pálivého klásku

Popis:

• Šácholan je keř nebo nízký strom dorůstající výšky 2-4 m s korunou široce rozložitou a s pokřivenými výhony. Má střídavé, jednoduché, obvejčité eliptické až podlouhle obvejčité listy. Vonné květy vyrůstají jednotlivě, jsou velké, dekorativní a zvonkovité. Plodem je měchýřek, který v době zralosti puká a uvolňuje červená semena. Ve fytoterapii se využívá ještě nerozvinutý květ, který má ostrou chuť. 

Doba sběru:

• Poupata květů jsou sbírána před rozvinutím v pozdní zimě a na brzkém jaře. Suší se ve stínu.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• protizánětlivé účinky
• astma
• alergie
• ztráta čichu
• bolesti hlavy

Český název:

• Šalvěj červenokořenná, kořen

Farmakologický název:

• Radix salviae

Český překlad: 

• Rumělkový kořen (Shen = vzácný)

Popis:

• Dan Shen patří do čeledi hluchavkovitých. Rostlina má domovinu v Číně, Japonsku a Mongolsku. V současnosti je rozšířená po celém světě. Nejvíce se jí daří v nadmořských výškách mezi 90‒1200 metry a preferuje travnatá místa, stráně, břehy rybníků, řek atd. Dorůstá výšky cca 30‒60 cm. Listy i stonek bývají plstnatě chlupaté. Listy jsou jednoduché nebo rozdělené. Květy bývají fialové nebo modré. Plody šalvěje červenokořenné jsou tvrdky, v nichž jsou suché plůdky. Pro léčebné účely se využívá převážně kořen, který je větvený, dužnatý a mívá temně červenou barvu s bohatým větvením, často propleteným. Délka jednotlivých kořenů je 10-20 cm, šířka 1 cm. Kořen je tuhý, suchý, křehký. Má hořkou chuť.

Doba sběru:

• Kořen šalvěje se vykopává na podzim, očistí se nasucho (nesmí se umývat), suší se a při přehrábání se zbaví drobných kořínků. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• neklid
• nespavost
• palpitace
• podrážděnost
• menstruační bolesti
• poúrazové hojení
• vředy a abscesy
• Vysoký cholesterol

Čínský název:

• Guan Ye Lian Qiao

Český název:

• Třezalka tečkovaná, nať

Farmakologický název:

• Herba hyperici

Český překlad:

• “Zlatice” se svázanými listy

Popis:

• Třezalka je přímo magická bylina opředená řadou legend a pověr. Říká se jí též svatojánská bylina. Je oblíbená i v našem lidovém léčitelství. Třezalka je vytrvalá, 30 až 60 cm vysoká bylina s větveným plazivým oddenkem, z něhož vyrůstají četné přímé a tuhé lodyhy se vstřícnými listy. Kvetoucí lodyhy bývají v horní části vidlicově rozvětvené. Krátké řapíkaté vrchní nebo přisedlé spodní listy jsou asi 3 centimetry dlouhé, protáhle vejčité až podlouhlé, s celokrajnou lysou čepelí, na které jsou proti světlu dobře viditelné siličné nádržky jako průsvitné tečky a roztroušené černé tečky žlázek. Tyto žlázky obsahují červené barvivo - hypericin. Pětičetné pravidelné kvítky mají v průměru až 25 milimetrů a jsou sestaveny do bohatých květenství. Kališní lístky jsou kopinaté až protáhle vejčité a zlatožluté nesouměrné korunní plátky jsou skutečně černě tečkované. Třezalka se vyznačuje hořkou, ostrou a svíravou chutí, je neutrální povahy a vstupuje do Jater.

Doba sběru:

• Celá nať se stvoly a listy se sbírá v létě, nakrájí se a usuší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Deprese, stísněnost, úzkosti.
• Kožní hnisavé léze.
• Zarudnutí a pálení očí.
• Traumatická krvácení.
• Nadměrné děložní krvácení.

Pozor!

• Ve vyšších dávkách může snižovat účinek antikoncepce a dalších léků.
• Není vhodná dohromady s antidepresivy.
• Člověk, který jí používá, je citlivější na sluneční záření.
• Při dlouhodobém užívání může způsobit i změny srdečního rytmu.
• Jelikož umí lehce rozhýbat i blokády, s úspěchem se používá u revmatiků, kteří mají sklon k depresím.
• !Vysazovat postupně!

Český název:

• Violka tokijská

Farmakologický název:

• Herba violae

Český překlad: 

• Zemský hřebík s fialovými květy

Popis:

• Violka je vytrvalá bylina se střídavými, podlouhlými listy a velkými palisty. Jednotlivé modrofialové květy vyrůstají na dlouhých stopkách a jsou oboupohlavné. Plodem je mnohosemenná tobolka. Ve své domovině roste na svazích podél cest i v trávnících. Je hořké a ostré chuti.  
  
  

Doba sběru:

• Sbírá se od konce léta do podzimu. Suší se na slunci nebo se použije čerstvá. Využívá se celá nadzemní část fialky. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• zánět spojivek
• vředy
• abscesy
• ekzémy
• hepatitida
• zánět v krku
• zánětlivé uzliny
  

Legenda o violce

Žili byli dva žebráci, co spolu chodili od vesnice k vesnici a žebrali. Jejich přátelství se prohloubilo natolik, že se z nich stali přísežní bratři. Jednoho dne mladšímu z nich zčervenal a otekl prst na ruce. Navíc šíleně bolel. Starší bratr měl starost, aby mladší bratr o prst zcela nepřišel, a proto jej dovedl k lékaři.

Nedaleko leželo město Dong Yang. Ve městě působil dům s obchodem Ji Sheng Tang, kde se léčilo a prodávala se vlastní léčiva, zejména ta zaměřená na léčbu zánětů. Bratři proto zašli do Ji Sheng Tangu. Majitel obchodu, když zjistil, že jej o medicínu žádají žebráci, jim řekl:” Rád vám prodám lék, ale musíte mi za něj zaplatit pět stříbrných.” Kde by žebráci vzali stříbro? A tak si bratři klekli před pultem a začali prosit o slitování: “Mistře, prosím Tě, měj s námi slitování. Zachraň prosím mého mladšího bratra, už tu bolest nevydrží!” prosil starší bratr. “Vypadněte! Můj obchod není určen žebrákům!” vztekle křikl majitel obchodu, zatímco je vyháněl ven koštětem.

Sousedé z okolí se seběhli zvědavostí, co je to za hluk. “Zánět ho už málem zabil. Prosím buď milosrdný a dej mu lék, který jej zbaví bolesti,” někdo řekl.
“Běžte pryč!” vztekle řekl majitel. “Mé léky nejsou zadarmo!”
“Mistře, na Tvém vývěsním štítě se píše Ji Sheng Tang na znamení Záchrany životů. Je to tak?”
“Na záchranu lidských, NE žebráckých životů!” křičel majitel.
“Támhle stojí klášter, kam můžeme jít. Myslíš, že Tvůj obchod je jediné místo na světě, které mi může zachránit prst?” rozzlobeně se zeptal mladší bratr.
“Pokud kdokoli v okolí sta mil dokáže vyléčit Tvůj zánět, pak můžeš zničit můj Ji Sheng Tang štít,” chvástal se majitel obchodu s hlasitým smíchem.

Žebráci se se otočili a opustili město. Jakmile se dostali na vrchol hory, posadili se, aby si odpočinuli. Ale mladší bratr již opravdu nemohl bolest vydržet. Prosil staršího bratra, aby jej utopil ve vodě, nebo uškrtil provazem, jen aby to jeho utrpení už skončilo. Starší bratr jej prosil, aby ještě chvíli vydržel, že musí žít.

Slunce již pomalu zapadalo za horizont kopce, když tu se v trávě zaleskly drobné fialové kvítky. Starší bratr pár květů otrhal a dal si je do úst. Chutnaly lehce hořce, tak je vyplivl do dlaní. A v tom okamžiku jej za ruce chytil mladší bratr a skučel: “Starší bratře, ten prst úplně hoří. Tuhle bolest již nevydřžím.”

Starší bratr se rozhlédl kolem, ale nikde neviděl vodu, která by prst zchladila, a tak vzal ty rozžvýkané kytičky a dal je na bratrův prst a přitom mu řekl: “Dovol těmto okvětním plátkům, aby zchladily tvůj prst.” A pak jen chvíli tiše seděli vedle sebe.
“Bratře, můj prst je chladný. Je to lepší,” šťastně řekl nemocný bratr. Za krátkou chvíli prst přestal i bolet.
“Možná jsou tyto kvítky léčivou bylinou, která umí zahnat zánět!” řekl starší bratr a samou radostí zatleskal. Hned potom rychle nasbíral plný košík těchto květin včetně listů a kořenů.

Následně se odebrali do starého kláštera. Tam byliny rozdělili na dvě části. Jedna část byla rozmělněna pro externí použití a druhá připravena pro interní užití. Po použití této medicíny mladší bratr spal klidně celou noc. Ráno zmizel otok i bolest a o dva dny později byl zánět zcela zhojen.

Třetího dne ráno se bratři rozběhli se železnými tyčemi do ulice Dong Yang a tam roztřískali vývěsní štít Ji Sheng Tang na kousíčky.
“Tady jsi stál a tvrdil, že žádný jiný doktor nedokáže vyléčit zánět mého bratra a jestliže se to někomu podaří, že smíme zničit Tvůj vývěsní štít,” řekl starší bratr majiteli.
“Prosím, podívej se! Zánět v mém prstu byl vyléčen!” řekl mladší z mužů a všem okolostojícím ukazoval svou ruku. Zvuk ničení vývěsního štítu totiž přilákal za podívanou sousedy ze širokého okolí. Všichni souhlasili s tím, že v tom případě bylo na místě štít zničit. Když majitel viděl, že se mýlil, zavřel za sebou dveře a už se neodvážil vyjít ven.

Dva bratři poté odhodili žebrácké hole, vzali košíky a vyšplhali do hor natrhat víc této léčivky pro hojení zánětů. Byli velmi štědří a bylinu rozdávali všem, které potkali. O pouhých pár let později již nikdo nekupoval lék na zánět v domě Ji Sheng Tang. Tradovalo se, že dědicové majitele obchodu se sami stali žebráky.

Později chtěli žebráci bylinu pojmenovat. Nazvali ji Zi Hua Di Ding (Zemský hřebík s fialovými květy), protože její stonek připomínal hřebík (Di Ding) a na jeho vršku kvetly fialové kvítky (Zi Hua).

Čínský název:

• Hai Tong Pi

Český název:

• Zarděnice pestrá, kůra

Farmakologický název:

• Cortex erythrineae

Český překlad:

• Kůra přímořského tungovníku (tung tree)

Popis:

• Strom tungovník je původem z jižní Číny a dorůstá 20 metrů (někdy i 40m). Ze semen tohoto stromu velikosti jedlého kaštanu se získává ceněný bezbarvý a rychle schnoucí olej, nazývaný čínský dřevěný olej, který se přidává do fermeží a laků. Také se hodí na napouštění dřeva a Číňané s ním svítili. Po naříznutí kmene z něj vytéká latex, který se žvýká nebo se z něj vyrábí lepidlo.V čínské fytoterapii se používá kůra tohoto stromu, která se vyznačuje neutrální povahou, ostrou a hořkou chutí a tropismem do drah Jater, Ledvin a Sleziny.

Doba sběru:

• Kůra se sloupne na podzim či v zimě nakrájí se a suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Revmatické bolesti kloubů
• Ekzém
• Svědivé dermatitidy - lokálně

Poznámka:

• Původně se Hai Tong Pi používala i na léčbu svrabu. A také se vařila pro kloktání při bolestech zubů a při zubním kazu.
• V kosmetickém průmyslu se využívá extrakt z listů této rostliny. Slouží jako přísada pro úpravu pleti a udržuje ji v přirozeném a rozjasněném stavu.

Čínský název:

• Sheng Jiang

Český název:

• Zázvor obecný, oddenek

Farmakologický název:

• Rhizoma zingiberis recens

Český překlad:

• Neupravený zázvor

Popis:

• Zázvor je vytrvalá bylina vzhledem připomínající rákos. Každý rok vytvoří listový stonek, který dosahuje ca 1 metru. Kvete drobnými žlutavými kvítky. I proto je často vysazován jako okrasná rostlina kolem domů. Oddenky zázvoru jsem vláknité a téměr suché. Využívají se v kuchyni pro dochucení mas a zeleniny. Zázvor původem z Číny se časem rozšířil do dalších asijských regionů a v Evropě je znám od dob antického Řecka. Ve středověku byl oblíbený i v našich končinách. Sheng Jiang má lehce teplou povahu, ostrou chuť a tropismus do drah Sleziny, Žaludku a Plic.

Doba sběru:

• Oddenky se vykopávají na konci léta a na podzim, očistí se a ponechají v celku. Krájí se těsně před použitím. 

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Nachlazení - odpor k chladu, třesavka, bolesti povrchu těla, ucpaný nos a rýma
• Nevolnost
• Zvracení
• Říhání
• Nechutenství
• Kašel s řídkými hleny

Poznámka: 

• Neutralizuje toxiny - např. po otravě jídlem či léky.  V čínské fytoterapii se využívá i Gan Jiang - sušený zázvor a také opražený do zuhelnatění - Pao Tan Gan Jiang.

Čínský název:

• Bai Zi Ren

Český název:

• Zeravec východní, semeno

Farmakologický název:

• Semen platycladi

Český překlad:

• Semeno bílého stromu (zeravce)

Popis:

• Zeravec východní (Platycladus orientalis) je vždy zelený jehličnatý strom nebo keř pocházející se severovýchodu Číny a příhraničních oblastí, jediný druh rodu zeravec. Coby strom dorůstá obvykle do výšky 12 až 15 m, nejmohutnější exempláře jsou vysoké až 30 m a mají průměr kmene okolo 1 m. Často však roste jako hustý, jen několik metrů vysoký keř. Vyskytuje se hodně na strmých, kamenitých a vyprahlých, případně i nestabilních svazích. Roste v nadmořské výšce od 300 do 3000 m. V čínské fytoterapii se využívají zejména podlouhlá, značně mastná (olejnatá) semínka hnědé barvy. Semena zeravce se vyznačují neutrální povahou, sladkou chutí a působí v drahách Srdce, Ledvin a Tlustého střeva.

Doba sběru:

• Semena se sbírají na přelomu podzimu a zimy, zbaví se slupky a suší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• nespavost
• neklid
• palpitace
• zácpa

Poznámka:

• Zeravec byl oblíbeným stromem taoismu, konfucianismu a dodnes se používá při buddhistických obřadech. Stáří některých čínských zeravců se uvádí okolo 1000 let.

Farmaceutický název

• Flos lonicerae

 Český překlad: 

• Zlatě stříbrný květ

Popis:

• Popínavý keř 12 m dlouhý s hnědým a červenohnědým stonkem. Žlutavě neúplně rozvinuté květy zvonovitého tvaru.

Doba sběru:

• Květní vrcholíky se sbírají v květnu až červnu za jasného dne ihned ráno po oschnutí rosy. Prosetím se zbaví nečistot a usuší se ve stínu. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• protizánětlivý účinek
• zánět a zduření hrtanu
• krvácivé žaludeční vředy, hemeroidy a záněty střev
• náhlý průjem s přítomností krve či hlenu
• hnisavé procesy na kůži
• snižuje horečku

 Legenda o Jin Yin Hua

Kdysi žil jeden laskavý mladý pár v malé vesnici. Rok po svatbě se manželům narodila překrásná dvojčata a pojmenovali je Jin Hua a Yin Hua. Dvojčata spolu trávila veškerý čas a velmi dobře spolu vycházela. Když dovršila 18ti let, byla krásná jako květiny. Sousedé a lidé z vesnice přicházeli k rodičům a nabízeli se, že jim najdou partnery. Ani jedna z dívek se ale nechtěly vdávat, protože se bály odloučení a tak si slíbily: „Živé sdílíme stejnou jednu postel; mrtvé budeme sdílet stejný jeden hrob.“

Dobré časy však netrvaly dlouho. Jednoho dne Jin Hua náhle onemocněla. Měla vysokou horečku, po celém těle zarudlou kůži a ani nemohla vstát z postele. Rodiče nechali poslat pro lékaře. Lékař vyšetřil Jin Hua a zhrozil se „Bože, toto je nemoc s horkým toxinem, nikdy jsme nebyli úspěšní v léčbě této nemoci!“. Bohužel pro jejich dceru již nemohl nic udělat. Když se Yin Hua dozvěděla, že nemoc její starší sestry nelze vyléčit, zůstala vedle ní celý den a jen plakala. Sestra ji prosila, ať se od ní drží dál, protože její choroba je nakažlivá. O tom však Yin Hua nechtěla ani slyšet. Připomněla ji jejich slib, „Pokud zemřeš, zemřu s tebou“. O několik dní později se stav Jin Hua zhoršil a Yin Hua také onemocněla. Obě řekly rodičům své poslední přání „Po naší smrti se staneme léčivou bylinou, která dokáže léčit tuto zákeřnou nemoc. Nenecháme tím trpět další lidi“. Později zemřely ve stejnou dobu. Celá vesnice pomohla rodičům pohřbít je do jednoho společného hrobu, jak si obě přály.

Příští rok na jaře začala rašit tráva, jen kromě hrobu se žádná tráva neobjevila. Místo trávy zemí proráželo něco, co vypadalo jako rostlinka. Během léta rostlinky obrostly žluto – bílými květy. Celá vesnice byla velmi překvapená, a tak rostlinky sesbírali a udělali z nich lék na léčbu akutního onemocnění. Tato bylina se po čase ukázala jako skutečně účinná. A od té doby ji lidé nazývají Yin Yin Hua. 

Čínský název:

• Ye Ju Hua

Český název:

• Zlateň indická, květ

Farmakologický název:

• Flos chrysanthemi indici

Český překlad:

• Zavinuté malé květy chryzantémy.

Popis:

• Zlateň indická je vytrvalá aromatická rostlina, dorůstající výšky až 2 metrů. Její stonek je řídce chlupatý a hojně se větvící, odspodu dřevnatějící. Listy jsou střídavé, hluboce laločné až nepravidelně peřenodílné a na okrajích zubaté. Úbory tvoří chocholičnaté laty různých barev, často plnokvěté, plodem je nažka. U nás se pěstuje na zahradách a v parcích pod názvem "listopadka". Drobná kvítka se vyznačují hořkou a ostrou chutí, svěží povahou a tropismem do Plic a Jater.

Doba sběru:

• Květy se sbírají před plným rozvinutím. Následně se suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Léčí zejména kožní projevy jako jsou hnisavé kožní léze.
• Hnisání v horní části těla.
• Bolesti v krku.
• Zarudnutí a hnisání v očích.
• Závratě
• Hypertenze.
• Zevně jako obklad na vředy, otoky a záněty.

Poznámka:

• Bývá využívána také v onkologii.

Čínský název:

• Ju Hua

Český název:

• Zlateň morušolistá, květ

Farmakologický název:

• Flos chrysanthemi morifolii

Český překlad:

• Pozdní květina

Popis:

• Chryzantéma, u nás stará známá listopadka, je v Číně ceněna nejen pro svou krásu, ale zejména pro své léčivé účinky. V čínské fytoterapii se využívají květy, listy i kořeny. Chryzantéma je vytrvalá aromatická rostlina, dorůstající výšky až 2 metrů. Drobná kvítka Ju Hua se vyznačují hořkou a sladkou chutí, lehce chladnou povahou a tropismem do Plic a Jater. Květy, které jdou více do žluta, budou více působit na Plíce, ty do bíla, mají větší efekt na Játra.

Doba sběru:

• Květy se sbírají v pozdním podzimu a na začátku zimy. Suší se ve stínu nebo v troubě, nebo je uzena či upravena v páře a pak sušena na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• Kašel, bolestí a škrábání v krku.
• Bolesti hlavy.
• Zarudlé oči či zánět.
• Horečka.
• Podrážděnost.
• Závratě.

Poznámky:

• Vylouhovaná kvítka lze použít k lokálním obkladům na oči, neboť mírní zánětlivé projevy, obecně ulevují namáhaným očím.
• Vynikající je čaj z Ju Hua a Gou Qi Zi, neboli kustovnice čínské.

Čínský název:

• Lian Qiao

Český název:

• Zlatice převislá, plod

Farmakologický název:

• Fructus forsythiae

Český překlad:

• Vozík - kárka

Popis

• Zlatice převislá pochází ze severní a střední Číny, kde roste v nadmořských výškách 300 až 2200 metrů, zejména v křovinách a na travnatých pláních na svazích, v údolích a roklinách. Do Evropy byla dovezena v roce 1833. Zlatice převislá je opadavý keř s převislými nebo vzpřímenými větvemi, dorůstající výšky okolo 2 až 4 metrů. Její zářivě žluté květy se objevují časně z jara, díky čemuž se stala oblíbeným okrasným keřem soukromých zahrad i veřejných parků. Její plody se vyznačují svěží povahou, hořkou chutí a vstupují do drah Plic, Srdce a Žlučníku.

Doba sběru:

• Sbírá se před podzimní rovnodenností, kdy plody dozrávají. Po napaření a vysušení na slunci si plody ponechávají stále zelenou barvu - to je podoba Qing. Pokud se květy sbírají později na podzim a jsou již plně zralé a otevřené, říká se této léčivce Huang (žlutý).

Účinky z pohledu moderní medicíny:

• bolesti v krku se zarudnutím
• angína
• chřipka
• zápal plic
• kožní abscesy
• zanícené zvětšené uzliny
• opouzdřené hnisání

Poznámka:

• Lian Qiao ve směsích často tvoří dvojici s Jin Yin Hua (květem zimoleze) a kombinaci těchto dvou antivirotických a antibakteriálních léčivek se říká Yin Qiao San. Tato směs sehrála významnou l také v léčbě vážného průběhu onemocnění SARS i COVID.

Český název:

• Ženšen nepravý, kořen

Farmakologický název:

• Radix notoginsen

Český překlad: 

• Tři sedm (tři roky stará rostlina se sedmi listy)

Popis:

• Ženšen nepravý je víceletá bylina dosahující výšky až jednoho metru. Lodyha je vzpřímená a hladká. Lístky jsou podlouhlé až eliptické a na okrajích pilovitě zubaté. Květy má drobné, oboupohlavné nebo samčí, žlutavě zelené. Plod je ledvinovitá (asi 0,6-0,7 cm velká), červená až červenočerná bobule. Tato bobule obsahuje dvě až tři bělavá semena. Patří do čeledi Araliaceae (aralkovité). Ve fytoterapii se využívají tvrdé houževnaté kořeny nepravidelných tvarů. Mají sladkou a mírně hořkou chuť. 

Doba sběru:

• Droga se využívá z nejméně tříletých rostlin. Kořeny se vykopávají před rozvinutím květů nebo pak v zimě. Kořeny se očistí a částečně se vysuší. Poté se hnětou a třou a následně se teprve dosuší plně.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• zastavuje krvácení
• napomáhá hojení ran - pooperační rány, zlomeniny, krvácení do svalů, ruptury šlach či svalů, poúrazové otoky, extrakce zubů atd.
• angina pectoris
• snižuje hladinu vysokého cholesterolu

Legenda o Tři (San) Sedm (Qi)

Před dávnými a dávnými časy žili dva mladíci, kteří přísahou stvrdili své bratrství. Na samá nebesa přísahali, že spolu budou prožívat dobré i zlé. Tito mladí muži se často navštěvovali a jakmile se jeden dozvěděl, že druhý má potíže, ihned mu přispěchal na pomoc.

Jednoho dne mladší z mužů náhle onemocněl a krvácel z úst, nosu, ba i ve stolici a moči se nacházela krev. Ani ne do dvou dnů byl na smrt bledý. Jakmile se o tom dozvěděl starší z bratrů, rychle šel za humna a v zahradě tam vykopal léčivou bylinu, kterou donesl mladšímu bratrovi. Uvařil z ní odvar a ten dal muži vypít. Stačilo pár odvarů a nemoc se vyléčila. Mladší z bratrů byl staršímu velmi vděčný za pomoc. A hned se zajímal o tu mocnou medicínu, co ho zachránila. Starší bratr mu odpověděl: “Léčivá rostlina, která zastavuje krvácení. Je to tajný recept naší rodiny, který se dědí z generace a na generaci.”
“Mohu ji vidět?”
“Ale jistě!”

Starší bratr zavedl mladšího do zahrady za domem a ukázal mu rostlinu s nažloutlými květy.
“Umí tato léčivka i něco dalšího kromě zastavení krvácení?” zajímal se mladší.
“Umí oživit krev a rozehnat stagnace, zmírnit otoky a zastavit bolest. A především umí léčit zranění, nadměrné krvácení u žen, krev v moči a otevřené rány.”

Mladší bratr po této léčivce toužil tak moc, že si vymyslel lež, že krvácivé onemocnění má tendenci se po třech letech vrátit a že by proto rád měl u sebe bylinu k dispozici. Starší bratr s tím souhlasil a nabídl mu, aby si vykopal rostlinku a přesadil si ji do své zahrady.
Mladší bratr se o rostlinku pečlivě staral, zaléval ji i hnojil. O rok později se mu rostlina krásně rozrostla.

Nedaleko od něj bydlel bohatý šlechtic a jeho syn také onemocněl krvácivou chorobou. Žádný z léků nezabíral a syn umíral. To jeho otce velmi trápilo, proto se rozhodl vyhlásit, že kdo jeho syna uzdraví, toho odmění množstvím stříbra a rýže. Jakmile to slyšel mladší z bratrů, ihned vykopal rostlinku ze své zahrady a donesl ji synovi šlechtice. Ale ačkoliv ten vypil mnoho dávek, nezabralo to a chlapec zemřel na velkou ztrátu krve.

Když se to šlechtic dozvěděl, mladšího bratra zajal a odvedl ho do města k soudu, kde žádal jeho potrestání coby podvodníka, co z něj pouze chtěl vytáhnout peníze. Soudce vyslechl žalobu a začal s výslechem.
“Od koho jsi se dozvěděl o této léčivé bylině?”
Mladší bratr byl vyděšen, a tak soudci pověděl o svém starším bratrovi. Ten musel být též předvolán k soudu. Tam vypověděl soudci, že bratrovi poskytl léčivou bylinu, která jeho rodina pěstuje v tajnosti již po generace.
“Bratře, ale to je podvod! Seslal jsi na mě hrozný osud! Nyní za to budu muset zaplatit svým životem!” bědoval mladší bratr.
“Jak bych Tě mohl podvést?” zajímal se starší bratr.
“Tak proč to nezastavilo krvácení?”
“Ale Tvé rostlinky jsou pouze rok staré, ještě nemají potřebný léčivý účinek."
“A kolik let je třeba, aby byly účinné?”
“Teprve po třech nebo sedmi letech je síla byliny největší.” Nyní mladší bratr porozuměl své chybě a litoval, že byl tolik lačný po penězích.

Později, na připomínku toho, že bylina získává svou léčivou moc až po třech nebo sedmi letech, ji lidé pojmenovali San (Tři) Qi (Sedm).

Farmakologický název:

• Radix ginseng
  

 Český překlad: 

• lidský kořen
  

 Popis:

• Kořen je charakteristické vůně. Dříve se nejvíce cenil tzv. Yě Shān Shēn, divoký kořen z hor. Dosahoval někdy stáří i přes sto let. Dnes se používá téměř výlučně tzv. Yuán Shēn, zahradní kořen, který se pro zvýraznění účinku přesazuje zpět do přírody. Kořen musí být starší, ideálně alespoň sedmiletý. Prapůvodně pochází z provincie Jilin = Jí Lín Shēn. Plodem je šťavnatá, jasně červená bobule. 
  

 Doba sběru:

• Kořen se vykope koncem léta či na podzim, poté se upravuje několika způsoby. Po umytí se může usušit na slunci nebo se krátce povaří, napaří a následně usuší.
• Také se máčí v cukru. Využívají se i vedlejší kořínky, které jsou v účinku slabší. 
  

 Účinky z pohledu moderní medicíny: 

• Zklidní mysl a utiší nervy,
• překoná únavu, slabost a vyčerpání,
• posílí imunitní systém,
• pomůže při rekonvalescenci,
• podpoří sexuální zdraví,
• je výrazným adaptogenem a antioxidantem.

Poznámky: 

• V dávných dobách se spolu s Fu Zi ve formě nálevu užíval pro urgentní stavy jako náhlé kolapsy, krvácení, vyčerpávající onemocnění, dehydratace po průjmových onemocněních apod.
• Ren Shen je nenahraditelný tam, kde potřebujeme kromě Srdce působit i na jeho císaře - ducha Shen. Ren Shen umí vyživit i ukotvit ducha Shen, čímž se mimo jiné zlepší schopnost příjmu a zpracování informací, jejich analýza i uložení do dlouhodobé paměti.

Legenda o ženšenu

Kdysi dávno se dva bratři rozhodli, že půjdou na lov zvěře do vysokých hor. „Už je podzim, zima přijde brzy a počasí nahoře je velice proměnlivé. Když hora zapadne sněhem, nebudete moci sestoupit a vrátit se domů“, snažili se bratry varovat lidé z vesnice. Jenže bratři neuposlechli. Berouce si své luky, kožené oděvy a zásoby potravin, šplhali nahoru. 

Několik dní v horách strávili lovením jelenů a srnek. Zcela z nenadání se jednoho odpoledne počasí prudce změnilo. Vítr byl velice silný a dva dny a dvě noci nepřetržitě sněžilo. Jak staří lidé z vesnice předpověděli, bratři se neměli, jak vrátit domů.

Byli nuceni se schovat na odlehlém místě mezi hustě vzrostlými stromy, kde přečkali sněhovou bouři. Stromy byly vysoké a silné. Jeden z nich byl po mnoho let mrtvý a jeho střed shnil, takže ho bratři přeměnili na velkou stromovou jeskyni. Dělali v něm maso, které si ulovili, zatímco se ohřívali u ohně.  Když se počasí umoudřilo, vyrazili na lov znova. Aby ušetřili maso, vykopali k jídlu trávu. Tráva měla tlusté kořeny a větvící se kořínky připomínali lidské paže a nohy. Chutnaly příjemně sladce. „Sladká tráva je prospěšná“, řekl starší bratr. A tak vykopali sladké trávy velké množství a kořeny zaplnili polovinu jeskyně. Vykopané kořeny pojídali v malém množství každý den. 

Lovili ve dne a v noci, spali v jeskyni, kde zůstali po celou dobu zimy. Když přišlo jaro, vítr ustal, sníh roztál, bratři se vrátili do vesnice s plnými pytli masa a trávy.

Vesničané věřili, že i kdyby bratři nezemřeli zimou, zemřeli by hladem. Když viděli, jak se oba bratři vracejí, že vypadají zdravě a „vykrmeně“, byli všichni velmi překvapeni. „Vy jste stále na živu?, ptali se jich lidé, nevěříc svým očím. „Copak nevypadáme živě?, odvětil jeden z bratrů. „Co jste tam nahoře jedli, že vypadáte tak silně?“ Oba bratři ukázali vesnici donesené kořeny trávy, které vesnice nikdy předtím neviděla. „Ach, podívejte, jak se podobají člověku!“, vyjekli vesničané. A tak tyto kořeny dostaly název „Ren Shen“ – tedy Lidské tělo.