Volejte: +420 384 362 449
+420 734 153 889

info@tcmbohemia.cz
+420 734 153 889
+420 384 362 449

TCM Bohemia
Svět TCM - herbář

Atraktylis velkoúborná / Rhizoma atractylodis macrocephalae / Bai Zhu

Atraktylis patří mezi byliny, které umí tělu doplnit životní energii. Pomáhá s léčbou nechutenství, poruchami trávení, nadýmáním, umí posílit těhotenství, zmírňuje otoky dolní části těla, pocit těžkých nohou atd.

Český název:

  • Atraktylis velkoúborná, oddenek

Farmakologický název:

  • Rhizoma atractylodis macrocephalae

 Český překlad: 

  • Bílá Zhu

Popis:

  • Atraktylis velkoúborná je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) dorůstající výšky 30-60 cm. Má vzpřímený a v horní části rozvětvený stonek, listy jsou eliptické. Květy mají tvar zvonků s purpurově červenou korunou a objevují se od července do září. Bai Zhu má svůj původ v Asii. Jeho domovinou je Mandžusko, Čína a Korea. Dnes se pěstuje zejména v čínské provincii Zhe Jiang. Předmětem sběru je členitý oddenek - kořen šedožluté až šedohnědé barvy. Má sladkou chuť. 

Doba sběru:

  • Kořeny se vykopávají počátkem zimy, nejvhodnější doba je slunečný den 2-3 dny před nástupem zimy. Po umytí a nasáknutí vodou se vyždímají, nakrájí a usuší.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • Poruchy trávení
  • prolaps dělohy
  • hemeroidy
  • otoky dolních končetin
  • průjem
  • nadýmání
  • těhotenské nevolnosti a únava
  • přírodní antivirotikum
obrázek
obrázek

Badyáník pravý, plod (badyán) / Fructus illicii / Da Hui Xiang

Nepravidelná osmicípá hvězda je léčivým plodem, který zahřívá vnitřek našeho těla. Svou exotickou chutí dobyl sladkou, ale i slanou kuchyni, kde je součástí mnoha ostrých kořenících směsí používaných zejména v asijské kuchyni.

Český název:

  • Badyáník pravý, plod

Farmakologický název:

  • Fructus illicii

Český překlad:

  • Velký navraceč vůně

Popis:

  • Badyáník je stálozelený strom z čeledi magnoliovitých. Dorůstá výšky 10-18 m. Původem je z Číny a Vietnamu. Ve fytoterapii se používá plod ve tvaru nepravidelné osmicípé hvězdy, která je plná semínek. Ta chutí připomínají anýz, proto se badyánu také někdy říká čínský anýz. Badyán se vyznačuje sladkou a ostrou chutí a teplou povahou.

Doba sběru:

  • Plody stromu se sbírají dvakrát ročně, v srpnu až září a následující rok v únoru až březnu. Buď se usuší umělým teplem, nebo se spaří vodou a po zčervenání se usuší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • Zažívací potíže
  • Zvracení a nechutenství
  • Bolesti třísel a genitálií
  • Antivirotikum
  • Posílení imunity
  • Bolesti kloubů
  • Svalové křeče
obrázek

Černohlávek obecný / Spica prunellae / Xia Ku Cao

Xia Ku Cao je bylina chladné povahy, která si umí poradit s patologiemi horkého charakteru. Moderní výzkumy potvrdily její účinnost při léčbě hypertenze, tuberkulózy a žloutenky. Pomáhá i ve směsích pro léčbu zvýšené funkce štítné žlázy.

Český název:

  • Černohlávek obecný, květenství

Farmakologický název:

  • Spica prunellae

Český překlad: 

  • Létem zvadlá bylina

Popis:

  • Černohlávek obecný je trvalka patřící mezi hluchavkovité. Je rozšířen téměř po celé Evropě, v mírné Asii a severní Africe. U nás se hojně vyskytuje od nížin až po horské oblasti. Roste na loukách, pastvinách, okrajích lesů a podél silnic. Kvete od května do srpna. Pro účely klasické čínské fytoterapie se využívá nahnědlé květenství rostliny se zbytkem stonku. Má hořkou a sladkou chuť. 

Doba sběru:

  • Květenství černohlávku se sbírá v létě a suší se na slunci. Trhá se celý vrcholek této trvalky.   

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • vysoký krevní tlak
  • tlak v očích
  • bolesti hlavy
  • závratě
  • zvětšené uzliny
  • tuberkulóza
  • žloutenka
  • poruchy funkce štítné žlázy

Legenda o černohlávku

Žil byl jeden chlapec školního věku, jehož máma onemocněla skrofulózou (zánět lymfatických uzlin krku). Měla silně oteklý krk, z něhož vytékal hnis. Protože každý říkal, že toto je těžké vyléčit, chlapec se matku velmi bál.

Jednoho dne šel okolo doktor, který prodával léky. Ten chlapci řekl, že v místních horách roste bylina, která umí vyléčit maminčinu chorobu. Chlapec okamžitě požádal lékaře o pomoc. Doktor se vyšplhal do hor a tam natrhal nějakou divokou trávu, která kvetla špičatými květy fialové barvy. Uřízl špičky květů a podal je chlapci, aby z nich mamince dělal odvar. O pouhých pár dní později se zasažené tkáně krku začaly hojit a brzy byla celá nemoc překonána.

Stará dáma měla tak velkou radost, že požádala chlapce, aby pozval lékaře na návštěvu. Hezky se o pana doktora starali a dali mu mnoho darů na výraz díků. Lékař všechny dary přijal. Během těch dlouhých dní odcházel do okolí, aby zde sbíral a prodával léčivé byliny, večer pak přespával v chlapcově domě. Chlapec si s lékařem často povídal a pomalu se začal též zajímat o umění léčení.

Po roce se lékař rozhodl jít zpět domů. Před svým odchodem se zajímal o to, co je dlužen za stravu. Chlapec jej odbyl s tím, že “co je jídlo za vyléčený život jeho matky”. V tom případě doktor trval alespoň na tom, že chlapci ukáže, kde najde onu léčivou bylinu, která pomohla jeho matce.

Společně šli do hor a tam lékař ukázal chlapci rostlinu s dlouhými oblými listy a fialovými květy. Trval na tom, aby si ji chlapec dobře zapamatoval a zároveň přidal informaci o tom, že na konci léta už tuto bylinu nikde nenajde. Chlapec slíbil, že si vše bude pamatovat.

Uběhly dva měsíce, bylo to na počátku podzimu, když skrofulózou onemocněla matka správce celé provincie. Vysoký úředník vyvěsil po zemi letáky, které s příslibem odměny zvaly lékaře na pomoc jeho matce. Když je chlapec spatřil, rozhodl se také jít do správcova domu. Pověděl mu, že zná bylinu, která umí skrofulózu léčit.

Správce provincie vyslal s chlapcem do hor své lidi. Chlapec tomu nerozuměl, ale nikde onu léčivou bylinu neviděl. Dokonce ani ve vzdálenějším pohoří. A tak se všichni vrátili zpět. Správce došel k závěru, že chlapec je pouhý podvodník, a tak jej nechat potrestat 50 ranami holí.

Příští léto se do chlapcova domu vrátil lékař. Chlapec se na něj hned obořil, jak že se mu hořce odvděčil za celoroční pohostinnost. Lékař nechápal, co se stalo. Chlapec mu pověděl, že nikde nemohl najít bylinu, kterou jej naučil poznat. Lékař trval na svém, že je snadno k najití. A kde že? Přece v horách. A tak společně vyšplhali na kopce a tam bylinka rostla všude kolem. Chlapec z toho byl zcela zmaten. “Jak je možné, že ji nyní vidím, když jsme spolu?” A lékař mu připomněl, že mu přece říkal, že rostlina umírá s koncem léta. A pokud ji chce používat i později, musí si ji natrhat dopředu.

Chlapec si to nyní vybavil a uvědomil si, že za všechny patálie si může sám svou nepozorností. A aby se mu již nikdy nic podobného nestalo, nazval léčivku: Létem zvadlá bylina - Xia Ku Cao.

obrázek
obrázek

Děhel čínský / Radix angelicae sinensis / Dang Gui

Dang Gui je čínská léčivá bylina, které se také přezdívá „ženský ženšen“. Již odedávna je používán pro léčbu mnoha gynekologických potíží včetně neplodnosti, poporodních komplikací. Napomáhá hojení zranění. A užívá se ve směsích na léčbu zácpy.

Farmakologický název

  • Radix angelicae sinensis

Český překlad: 

  • Mající se navracet; řízení návratu

 Popis:

  • Dvouletá vonná bylina s hnědými masitými kořeny. Roste v listnatých lesích mezi keři. 

Doba sběru:

  • Kořeny tříletých rostlin se vykopávají na konci podzimu nebo začátkem zimy. Kořeny se zbaví nečistot a vlásečnicových kořínků, nechají se několik dní stát rozložené na slunci, aby se z nich vypařila voda a změkly. Sváží se do snopečků a nechají se udit v kouři z vlhkého roští. A když zvenčí zhnědnou, usuší se nad ohněm do tří čtvrtin. Poté se naplátkují a dosuší. Kořen má sladkou štiplavou chuť. 

 Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • Nepravidelná, bolestivá, příliš silná či slabá menstruace
  • Bolesti hlavy
  • Bolest z traumatických zranění či pooperačních stavů
  • Zácpa
  • Nechuť k jídlu

Legenda o děhelu

Byla jedna hora, jejíž vrchol oplýval zelenou trávou, košatými stromy a cennými bylinami. Ačkoli na vrcholu bujely cenné plodiny, chodilo je sbírat jen velmi málo lidí, neboť tam také žilo velké množství jedovatých hadů a dravých zvířat. Pod horou se schovávala malá vesnice. 

Jednoho dne se vesnice sešla a jeden muž povídá druhému: „Jsem nejodvážnější muž v naší vesnici!“. „Pokud jsi nejstatečnější muž v naší vesnici, odvážíš se jít nahoru do hor a sesbírat léčivé byliny,“ odvětil mu druhý muž. „Kdo říká, že bych to nezvládl?“ chvástal se dál. „Pokud Tě uštkne had nebo kousne dravá zvěř, budeme muset hledat lék na Tvé uzdravení.“ Ale mladík si do toho nenechal povídat, a tak přísahal. Když se vrátil domů a řekl o svém plánu matce, zhrozila se. „Mám jen jednoho syna – Tebe! Pokud by se Ti v horách něco stalo, naše rodina by zůstala bez potomka,“ odvětila matka. Protože byl muž zasnouben, rychle se oženil a postaral se o to, aby než vyrazí do hor po sobě zanechal potomka. Před svou ženou o takto nebezpečném plánu nikdy nemluvil.

Uplynulo pár měsíců. „Pomozte mi se sbalit. Zítra se vydám nahoru sbírat léčivé byliny,“ řekl své ženě. Ta však o výpravě nechtěla nic slyšet. Muž odvětil, že pokud se nevrátí do tří let, může se vdát za jiného muže. 

Jak muž řekl, tak učinil. Následujícího dne opustil svojí ženu s dítětem a vydal se na cestu. Uplynul jeden rok, nevrátil se; uběhly dva roky, žádné zprávy od muže. Jeho žena neustále plakala a ze strachu a smutku velice vážně gynekologicky onemocněla. Ani když uplynul třetí rok, muž se neobjevil. Žena si myslela, že je její muž pravděpodobně mrtvý, a tak si po čase vzala jiného muže. 

O několik týdnů později se její první manžel najednou vrátil z hor zpět do vesnice. V celé vesnici to způsobilo velký rozruch. Vesničané ho obdivovali za to, kolik vzácných bylin posbíral a s sebou přinesl. Ale když se vrátil domů, svoji ženu tam již nenašel. Nenáviděl se za to, že se nevrátil dřív. Na svoji ženu ovšem nezapomněl, chtěl se s ní setkat ještě jednou. 

Když se jeho manželka dozvěděla, že je na živu, jen plakala a plakala a litovala, že se znovu vdala. Cítila se jako kdyby ji nůž pronikl hluboko do srdce. Muž zpytoval své svědomí a cítil se za neštěstí své ženy vinen. „Když jsem byl v horách, našel jsem veliké množství cenných a vzácných bylin. Musel jsem zůstat déle, chtěl jsem jich nasbírat co nejvíc a přinést je zpět do naší vesnice.“ Muž se se ženou rozloučil a s povzdechem ji popřál šťastný život. 

Po chvíli si žena všimla bylin, které muž zanechal a pomyslela si, že kdyby některé z nich bezhlavě spořádala, mohly by být jedovaté a zabily by ji. Vzala tedy několik kořenů a naplnila si jimi ústa. Otrávit se ji ale nepovedlo. 

O několik dní později se její vybledlý obličej zařervenal a vážná nemoc, kterou žena trpěla byla zcela vyléčena. Lidé z vesnice nechápali, jak je to možné? „Moje nemoc byla vyléčena bylinami, které v horách nasbíral můj bývalý manžel,“ odvětila zvědavcům. Lidé si zapamatovali, že tato vzácná bylina z hor dokáže vyléčit ženské nemoci. Proto se celá vesnice rozhodla bylinku zasadit a pojmenovat ji Dang Gui, což znamená, „navrátit se včas“.

obrázek
obrázek
obrázek

Dřín lékařský / Fructus corni / Shan Zhu Yu

Červené plody dřínu lékařského mají schopnost ochraňovat v těle to dobré. Posilují Ledviny a Játra.

Český název:

  • Dřín lékařský, plod

Farmakologický název:

  • Fructus corni

Český překlad: 

  • Horský zkroucený kmen

Popis:

  • Dřín lékařský je opadavý keř, kůra je šedohnědá, listy jsou vstřícné, na líci jsou více zelené a jsou porostlé krátkými chlupy. Tento keř dorůstá výšky 4 až 10 metrů. Plodem jsou červené peckovice. Pro účely bylinné terapie se využívají právě plody sladkokyselé chuti s dužinou. V čínských herbářích je o něm první zmínka v díle Shen Nong Ben Cao Jing z doby ca 3. stol. n. l. 

Doba sběru:

  • Plody se oberou koncem podzimu, namočí se do vařící vody, pecka se vymáčkne. A poté se suší na slunci či v peci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • poruchy vidění
  • bolestivost beder a kolenou
  • menstruační problémy
  • neplodnost
  • tinnitus
  • inkontinence
  • poluce či spermatorea
obrázek
obrázek
obrázek

Fenykl obecný, plod / Semen foeniculi / Xiao Hui Xiang

Drobné semínko typické vůně, které nesmí chybět hůře stravitelných pokrmech. Svou aromatickou chutí pomáhá s trávením, nadýmáním, bolestmi břicha či nechutenstvím.

Český název:

  • Fenykl obecný, plod

Farmakologický název:

  • Semen foeniculi

Český překlad:

  • Malý navraceč vůně

Popis:

  • Fenykl obecný se velmi podobá kopru, proto se mu někdy též říká italský kopr. Ideální podmínky k růstu má zejména ve středomoří, kolem Černého moře a také v Přední Asii. U nás jej ve volné přírodě můžeme spatřit na jižní Moravě, kde mu vyhovuje teplé a slunečné počasí. Dorůstá do výšky až dvou a půl metrů a vyznačuje se drobnými sytě žlutými květy a trojbokými pochvatými listy. Poznat jej lze také podle silné aromatické vůně. V bylinkářství se používá semínko podobné kmínu, které má teplou povahu a a ostrou chuť.

Doba sběru:

  • Rostlina se uřízne na konci léta a suší se na slunci. Hnědavá a oválně zploštělá semena (plody) se posléze vymlátí a dosuší.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • Posiluje imunitní systém
  • Působí jako přírodní antioxidant
  • Podporuje normální trávení
  • Podporuje normální funkce dýchacího systému
  • Stimuluje tvorbu mateřského mléka
  • Usnadňuje vykašlávání a uvolňování hlenu
  • Povzbuzuje chuť k jídlu
  • Bolesti třísel a genitálií
obrázek

Hřebíčkovec vonný (hřebíček), květ / Flos caryophylli / Ding Xiang

Hřebíček voní Vánocemi. V naší kultuře jej používáme hlavně jako exotické aromatické koření. Z pohledu TCM podporuje správné trávení z chladu a celkově zahřívá organismus.

Český název:

  • Hřebíčkovec vonný (hřebíček), květ

Farmakologický název:

  • Flos caryophylli

Český překlad:

  • Hřebíčková vůně

Popis:

  • Hřebíčkovec vonný je vždy zelený, drobnější strom dorůstající výšky 12 m. Původem je ze sopečných ostrovů Moluk v Indonésii. Dnes se pěstuje v celém tropickém pásmu. Listy hřebíčkovce jsou eliptické a kožovité. Květy jsou zvonkovité, mají červenou barvu, silnou vůni a skládají se do vrcholičnatého květenství. V rámci fytoterapie využíváme tvrdé pupeny ještě nerozvinutého květu s typickou vůní. Vyznačují se teplou povahou a ostrou chutí.

Doba sběru:

  • Pupeny se sbírají na podzim, kdy se barví do jasně červené barvy, odstraní se stopky a usuší se.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • Protizánětlivý
  • Lokálně znecitlivující (např. při bolestech zubů)
  • Žlučopudný
  • Antibakteriální
  • Mírní zvracení, škytavku a říhání
  • Pomáhá při častém a hojném močení z pocitu chladu v zádech a dolních končetinách

 

obrázek
obrázek

Chřest kočinčínský / Radix asparagi / Tian Men Dong

Bylina s poetickým názvem, která si poradí zejména s následky vyčerpání Yinu Plic, které se projevují např. suchým, dráždivým kašlem, pocitem suchosti v nose a na sliznicích v krku či zácpou.

Český název

  • Chřest kočinčínský, kořen

Farmakologický název

  • Radix asparagi

Český překlad: 

  • Nebeský zimní červený výhonek

Popis:

  • Chřest kočinčínský pochází z východní a jihovýchodní Asie, Číny, Japonska a Korey. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která dorůstá výšky až 1,5 metru. Kvete od března do června a semena zrají na začátku podzimu – nejčastěji během září. Květy jsou dvoudomé – rostlina má buďto samičí, nebo samčí květy. Pro účely fytoterapie se využívá zejména kořen, který je hlízovitý a podlouhlý, má naoranžovělou barvu a je měkký. Vyznačuje se sladkou a hořkou chutí. 

 Doba sběru:

  • Kořeny se vykopávají na podzim a v zimě, povaří se, ještě za tepla se sloupne svrchní slupka a nakonec se usuší na slunci. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • akutní nachlazení s horečkou
  • suchý, dráždivý kašel
  • chronická dušnost
  • pocit sucha v krku
  • bolesti v krku
  • obtížné vykašlávání hustých hlenů (nažloutlých)
  • zácpa
  • noční pocení
obrázek
obrázek

Chvojník čínský / Herba ephedrae / Ma Huang

Věděli jste, že první stopy nálezu pylu po zástupcích tohoto rodu se datují až do doby 117 miliónů let př. n. l.? Chvojník čínský umí pomáhat při nachlazení. Je to mocná bylina, je třeba s ní zacházet opatrně.

Farmakologický název:

  • Herba ephedrae

Český překlad: 

  • Konopná žluť

Popis:

  • Sušená nať keříkovité byliny s podélnými stébly. Stébla mají 1,2 mm v průměru, jsou lehce zploštělá a zelenavé barvy.

Doba sběru:

  • Sbírá se od začátku podzimu do prvních mrazíků, suší se ve stínu a krájí na kousky. V případě potřeby se praží s medem.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • Uvolňuje dýchání, léčí kašel a dušnost
  • Vyvolává pocení

Legenda o Ma Huangu

Byl jednou jeden starý bylinkář, který měl jednoho přidrzlého, arogantního učence. Učenec o bylinách věděl jen pramálo informací a místo toho, aby byl ke svému učiteli pokorný, okrádal ho o peníze, které získal z prodeje staříkových bylin. Bylinkář se cítil smutně a oklamán a tak sdělil svému žákovi, že ho již nepotřebuje, ať si jde svojí vlastní cestou. Student se cítil uraženě a tak neváhal a ihned souhlasil. 

Jediné, co starý muž kladl mladíkovi na srdce bylo, že „bezlistou trávu“ nesmí prodávat jen tak komukoliv. „Pamatuj, bezlistá tráva, její kořeny a stonky mají rozdílné účinky. K vyvolání pocení použij stonky, k jinému užití použij kořeny. Pokud uděláš chybu, usmrtíš pacienta.“. Bez toho, aniž by se mladík nad tím nějak více zamyslel, opakoval si, co mu jeho učitel řekl.  

Student léčil všechny druhy nemocí, i když znal jen několik málo bylin. Nemohlo tomu být jinak a zanedlouho poté způsobil smrt pacienta právě bezlistou trávou. Příbuzní mrtvého muže odvedli mladíka k okresnímu úředníkovi, který se ho hned vyptával od koho se učil. 

Úředník si nechal předvolat staříka a křičel na něj, jak a co že ho to učil? Stařík se bránil, že studentovi kladl na srdce důležité informace o bez listnaté trávě. „K vyvolání pocení použij stonky, k jinému užití použij kořeny. Pokud uděláš chybu, usmrtíš pacienta“, zopakoval student. Stařík se vyptal na pacientovy potíže a na část byliny, kterou mu učenec podal. Mladík odvětil, že se potil po celém těle a že mu podal stonky bezlisté trávy. Není tedy divu, že mladík způsobil pacientovi smrt. 

Mladík byl za svůj čin uznán vinným a poslán na tři roky do vězení. Tři roky měl čas přemýšlet sám nad sebou a zpytovat své svědomí. Ihned jakmile ho propustili z vězení, vydal se hledat svého učitele, aby se mu omluvil za své drzé chování. Učitel omluvu přijal a když viděl, že se student napravil, rozhodl se ho vše doučit a předat mu své znalosti a zkušenosti. Kdykoliv student předepisoval svým pacientům bezlistou trávu, byl velice opatrný. A protože mu tato bylina způsobila v životě nejednu potíž, dal jí jméno „Problémová tráva“ neboli čínsky „Ma Fan“. Později bylo jméno změněno na „Ma Huang“, protože listy mají žlutou barvu (huang). 

obrázek
obrázek
obrázek
obrázek

Jam čínský / Rhizoma dioscoreae oppositae / Shan Yao

Všestranná léčiva, která umí navíc zasytit i v malém množství. Umí pomáhat v léčbě gynekologických problémů včetně neplodnosti, při nechutenství, únavě, ale i depresích. Lze ji pěstovat i v našich končinách.

Český název:

  • Jam čínský, oddenek

Farmakologický název:

  • Rhizoma dioscoreae oppositae

Český překlad: 

  • Horská léčivka

Popis:

  • Jamu čínskému se též říká světelný kořen. Je to liánovitá rostlina, která je schopna vyrůst až do výše 2-3 metrů a její kořeny až do hloubky 2 metrů. Rostlina je pěstována hlavně pro své jedlé, škrobovité hlízy, které jsou plné zdraví prospěšných látek. Jam čínský se do Evropy dostal relativně nedávno, konkrétně před cca 100 lety, kdy byl dovezen do Německa. Zde jej začal pěstovat Robert Steiner, který jej nazval světelným kořenem a v antroposofii je velmi ceněnou bylinou. S úspěchem jej lze pěstovat i v našich podmínkách. Stejně jako hlízy, například brambor, jsou jamy za syrova jedovaté, konkrétně obsahují jedovatý alkaloid dioscorin. Ten však zničíme tepelnou úpravou. I malé množství jamu dokáže člověka velmi zasytit. Ve fytoterapii se využívají oddenky. Mají sladkou chuť. 


Doba sběru:

  • Oddenek se vykopává na počátku zimy, omyje a oloupe, usuší se na slunci. Někdy se plátkuje hned, jindy po krátkém namočení ve vodě. Po nakrájení se dosuší. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • poruchy štítné žlázy
  • gynekologické potíže
  • menstruační problémy
  • neplodnost
  • trávicí problémy
  • bolesti hlavy
  • vysoký krevní tlak
  • deprese


Legenda o Shan Yao

V dávných dobách byla Čína rozdělena na mnoho menších, vzájemně soupeřících států. Jednoho dne, silnější země v podhůří vysokých hor, napadla slabšího souseda a zbývajících pár tisíc bránících se vojáků zahnala vysoko do horského údolí, ze kterého nebylo úniku. Uchvatitel se usadil před vstupem do údolí, a tím odstřihl uvězněné vojsko od přísunu potravin. Těm zbývala jistá smrt, buď na čepelích nepřátel při pokusu probít se ven z hor nebo smrt hladem uprostřed horských velikánů.

Uplynul rok a ani jeden voják z údolí se neobjevil na dostřel luku. Uchvatitel usoudil, že slabší armáda do jednoho muže zemřela hladem a polevil v ostražitosti. Toho využila uvězněná armáda a zaútočila na obléhající vojáky. Svou nečekanou silou překvapili nepřítele, zdecimovali ho a dobyli zpět svá území. 

Nikdo nechápal, jak mohli vysoko v horách přežít celý rok bez zásobování zvenčí. Později byla záhada vysvětlena, vojáci přežili díky divoké rostlině, která v údolí rostla v dostatečném množství. Přes léto se rostlina pyšní krásnými bílými květy a její kořeny jsou velké a mají sladkou chuť. Je neuvěřitelné, že tato rostlina zachránila životy několika tisíců vojáků. Pojmenovali ji Shan Yu (Shan = hora, Yu = setkání) k oslavě toho, že rostlinu objevili v okamžiku, kdy zoufale sháněli potravu. 

Později se rostlina dostala na běžný stůl jako výživná potravina a navíc se ukázalo, že skvěle pomáhá při oslabené Slezině a Žaludku, že vyživuje a posiluje Plíce a Ledviny. Tím se neodmyslitelně zapsala na seznam bylinkářů tradiční čínské medicíny.

Od té doby ji lidé přejmenovali na Shan Yao, tedy na Horskou bylinu (Shan = hora, Yao = léčivka/bylina).

obrázek
obrázek
obrázek

Jujuba čínská / Fructus ziziphi jujubae / Da Zao

Jujuba má v čínské fytoterapii významné místo, neboť kromě celkového posílení organismu a zmírnění projevů stárnutí, má schopnost harmonizovat ostatní byliny v bylinných směsích. Navíc je to chutné ovoce.

Český název:

  • Jujuba čínská, plod

Farmakologický název:

  • Fructus ziziphi jujuba

Český překlad: 

  • Velká jujuba

Popis:

  • Jujuba je teplomilný, opadavý strom  dosahující výšky 3-8 m, s pokřiveným kmenem a uzlovitými větvemi. Pěstuje se pro tmavě červené až hnědé plody, které se sušené nazývají čínské datle. Vzhledem však spíš připomínají švestku. Tyto plody jsou 2-5 cm dlouhá vejcovitá, hruškovitá až kulovitá peckovice s červenohnědým až skořicově hnědým lesklým oplodím. Dužina je houbovitá a masitá, zelenavě bílá až nažloutlá, nasládlé až sladce navinulé chuti. 

Doba sběru:

  • Zralé plody se sbírají na podzim a dosuší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • únava
  • vyhublost
  • problémy s trávení
  • vysoký krevní tlak
  • nespavost
  • kašel
  • zpomaluje procesy stárnutí
obrázek
obrázek

Koniklec čínský, kořen / Radix pulsatillae / Bai Tou Weng

Krásná bylina s všestranným využitím pro potíže spojené s vlhkou horkostí v těle. Svou hořkou chutí a chladnou povahou si umí poradit s průjmy, zánětlivými projevy, plísněmi i neurodegenerativním onemocněním.

Český název:

  • koniklec čínský, kořen

Farmakologický název:

  • Radix pulsatillae

Český překlad: 

  • Bělohlavý stařec (na plodech má bílé chloupky)

Popis:

  • Koniklec (Pulsatilla) je vytrvalá nízká až středně vysoká trsnatá rostlina s převážně ochlupenými listy i lodyhami řazená do čeledi pryskyřníkovitých. Má fialové nebo purpurové květy se šesti podlouhle vejčitými okvětními lístky. Všechny druhy koniklece jsou v syrové podobě jedovaté i při dotyku dráždí pokožku a vyvolávají záněty. Sušením se jeho vlastnosti mění a v této podobě je účinnou léčivkou. Řadí se mezi 50 nejčastěji používaných bylin v čínské fytoterapii. Je silně hořké chuti.


Doba sběru:

  • Kořen koniklece se vykopává na jaře a na podzim, čistí se a suší na slunci.  

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • malárie
  • hemeroidy
  • průjmy
  • hnisavé záněty kůže a plísně
  • Alzheimer

Legenda o Bai Tou Weng

Jednoho dne postihly mladého muže bolesti břicha. Tak moc ho to bolelo, že se z toho opotil po celém těle. Vydal se proto za lékařem s rukama držícíma se za břicho. Bohužel, když došel k doktorovi, ten byl zrovna na obchůzkách u jiných pacientů. A tak se mladý muž musel vrátit domů, ale cestou se zhroutil na zem. V ten okamžik kolem něj procházel starý bělovlasý muž o holi.

“Proč zde ležíš?” zeptal se ho stařec.
“Mám příšerné bolesti břicha!” odpověděl mladý muž.
“Proč nenavštívíš lékaře?”
“Doktor tu není.”
“Proč si sám nenajdeš medicínu?”
“Kde ji mám hledat?”
“Není tamhle ta bylina vedle Tebe léčivá?”
“Kde?” zeptal se rychle mladý muž.
Stařec ukázal holí na divokou trávu s květy, které měly bílý spodek. “Její kořeny jsou léčivé. Když je vykopeš a třikrát je užiješ, Tvá bolest zmizí, řekl starý muž.
“Opravdu?”
“Vidíš, že už jsem starý muž. Jak bych Ti mohl lhát? Toto je tajný recept, který jsem zdělil po svých předcích.”
Mladý muž tomu moc nevěřil. Ale za chvíli, když už se cítil trochu lépe, si nějaké kořeny vykopal a vzal je domů. Odpoledne se bolest vrátila a zhoršil se i průjem. Mladý můž se rozhodl vyzkoušet staříkovu medicínu. Kořeny trávy omyl a nakrájel na kousky a nechal je usušit. Večer si vzal první dávku. Ráno poté druhou a třetí den ráno už ho žaludek nebolel a plně se zotavil i z průjmu. Mladý může byl moc rád.

Mnoho jeho sousedů později také onemocnělo průjmem, a tak mladý muž šel do divoké přírody za vesnicí a vykopal tam kořeny této divoké trávy. Když měl plný košík, vrátil se do vesnice a upravené kořeny poskytl vesničanům. Všichni se velmi rychle uzdravili.
“Kde jsi se naučil léčit tuto nemoc?” ptali lidé se ho lidé.
Mladý muž jim vyprávěl příběh o staříkovi a přírodní medicíně, kterou mu předepsal.
“Odkud ten muž přišel?” zeptali se.
“Zapomněl jsem se zeptat.”
“Jak se ta léčivá bylina jmenuje?”
“To mi stařec také neřekl.” Mladík litoval, že se stařečka tehdy nezeptal.
O několik dní později se proto vydal tam, kde se se starým mužem setkal, aby mu osobně poděkoval. Když přišel na místo, viděl po celé planině tuto léčivku, jejíž bělovlasé květy se lehce pohupovaly ve větru, a přitom vypadala přesně jako ten starý muž s bílými vlasy!

“Ach, to asi nesmrtelný duch starého muže se mi ukázal, aby mi předal svůj recept. Nesmíme dopustit, aby se na jeho odkaz zapomnělo. Budeme této divoké trávě říkat - Bai Tou Weng - Bělohlavý stařec.”

obrázek
obrázek

Koptis čínský / Rhizoma coptidis / Huang Lian

Koptis čínský se používá zejména pro zmírnění projevů horka, jako jsou hnisavé kožní projevy, vysoké horečky či neklid, nespavost nebo pálení žáhy. Patří mezi nejsilnější zástupce skupiny bylin, které pročišťují horko a odvádějí z těla toxin.

Farmakologický název:

  • Rhizoma coptidis

Český překlad: 

  • Žluté pospojování

Popis:

  • Oddenek trvalky s výhonky tvaru slepičího pařátu. Roste ve stínu stromů, často magnólie.

Doba sběru:

  • Sbírá se na podzim, očistí se a suší na slunci. V případě potřeby se praží s rýžovým vínem.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • Hnisavé kožní projevy
  • Vysoká horečka
  • Neklid, pomatenost, zrychlenost
  • Pálení žáhy
  • Nespavost

Legenda o Huang Lian

Kdysi dávno na hoře jménem Bamount žil proslulý doktor jménem Tao. Tao vlastnil překrásnou zahradu, kde pěstoval stovky léčivých rostlin. Jednoho dne musel doktor opustit město a vydat se do okolních vesnic za svými pacienty. Před svým odjezdem si najal pomocníka, pana Huanga, který se mu po dobu jeho nepřítomnosti staral o zahradu. 

V lednu bylo velice mrazivé ráno a pan Huang kráčel po silnici do zahrady. Na okraji cesty spatřil celé lány divoce rostoucí rostliny s krásnými bílo-zelenými květy. Byly tak krásné, obzvlášť v chladném období, že si nemohl pomoci a pár si jich natrhal do zahrady pana Taoa.

Doktor Tao měl krásnou dceru jménem Meijuan, která jednoho dne vážně onemocněla. Cítila se slabá, bylo ji horko, zvracela a měla průjem. Po třech dnech se dostala do kómatu. Několik lékařů se na ní přišlo podívat, ale odešli bez výsledku. Nikdo nevěděl, jak ji pomoci. 

Pan Huang si vzpomněl na ty krásné květiny podél cesty a doufal, že by mohly pomoci. Vběhl do zahrady, vykopal pár rostlinek, umyl je a povařil ve vodě. Meijuan nechal vypít odvar. O několik hodin později se Meijuan cítila mnohem lépe. Po dvou dávkách se Meijuan dostala z nejhoršího.

Když se doktor Tao vrátil zpět ze své cesty, dle příznaků své dcery nemoc klasifikoval jako nahromadění horka ve střevě a žaludku. Způsob, jak ji pomoci bylo odstranit horko a toxiny. Po mnoho pokusů doktor Tao dospěl k závěru, že toto je přesně ten druh rostliny, který hledal. Protože se jeho pomocník jmenoval Huang Lian, pojmenoval doktor Tao léčivku přesně po něm. 

Od té doby patří Huang Lian k velké rodině léčivých bylin. Pro Meijuan byl pan Huang skutečným hrdinou, který jí zachránil život. Zanedlouho po svém vyléčení se provdala za pana Huanga.

 

obrázek
obrázek

Kotvičník zemní / Fructus tribuli / Bai Ji Li

Kotvičník zemní je velmi pichlavá rostlina se silnými účinky pro projevy nadměrného horka v organismu, které se projevují např. migrénami, bolestmi a zarudnutím očí, svěděním kůže a vyrážkami včetně ekzémů a dermatitid.

Český název:

  • Kotvičník zemní, plod

Farmakologický název:

  • Fructus tribuli

Český překlad: 

  • Bílý náhlý škodič (píchá)

Popis:

  • Kotvičník je je jednoletá poléhavá bylina z čeledi kacibovitých. Má 10–60 cm dlouhou lodyhu, která je málo větvená. Listy jsou krátce řapíkaté, vstřícné a palistnaté, eliptické nebo podlouhle kopinaté. Květy jsou pětičetné žlutě zbarvené. Plod je poltivý, složený z pětice rozložených, bradavičnatých a tvrdých plůdků s dvěma špičatými ostny po stranách. Semena mají vejcovitý tvar, světle hnědou barvu. V čínské fytoterapii se používá tvrdý plod s množstvím trnů. Má ostrou a hořkou chuť. 

Doba sběru:

  • Rostlina se i s plody usekne na konci léta, kdy plody začnou žloutnout. Dosuší se a plody se vymlátí.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • bolesti hlavy
  • hučení v uších
  • bolesti a zarudnutí očí
  • ekzémy
  • dermatitida
  • pozitivní vliv na pohlavní systém u mužů i žen
  • přírodní afrodiziakum
obrázek
obrázek
obrázek
obrázek

Kustovnice čínská / Fructus lycii / Gou Qi Zi

Plody kustovnice jsou též známé jako goji a řadí se mezi superpotraviny. Mají mnoho, i moderní medicínou prokázaných, účinků na lidský organismus. Ve své domovině jsou navíc ceněny jako prostředek zmírňující projevy stárnutí a jako afrodiziakum.

Český název:

  • Kustovnice čínská, plod

Farmakologický název:

  • Fructus lycii

Český překlad: 

  • Semeno (psí) kustovnice

Popis:

  • Kustovnice je trnitý keř dorůstající do výšky zhruba 2,5 - 3 metrů a kvete drobnými fialovými kvítky. Plody připomínají něco mezi malým šípkem a brusinkou. Kustovnice není na pěstování nijak náročná a dobře se jí daří i v našich končinách. Má ráda slunná stanoviště, ale zvládne i přistíněné místo. Nejlépe se jí daří v písčité půdě bohaté na živiny. V zimě zvládne až -25 °C. U nás kvete celkem pozdě, až koncem léta, červené plody dozrávají koncem října. Ty se využívají v čínské fytoterapii nejvíce. Mají sladkou chuť.

Doba sběru:

  • Plody se sbírají v létě a na podzim po uzrání a suší se na slunci. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • posiluje obranyschopnost organismu
  • pomáhá při redukci váhy a detoxikaci
  • snižuje hladinu cholesterolu
  • prospívá zraku
  • kožní onemocnění
  • zlepšuje paměť
  • narovnává krevní tlak
  • významný antioxidant
  • afrodiziakum
  • má protizánětlivé účinky
obrázek
obrázek
obrázek

Lékořice uralská / Radix glycyrrhizae / Gan Cao

Gan Cao je po tisíciletí hojně používanou bylinou, která je známá svým širokým spektrem indikací a schopností harmonizovat ostatní byliny ve směsi. Používá se buď neupravená, nebo pražená s medem. „Syrová pročišťuje, pražená s medem doplňuje.“

Farmakologický název:

  • Radix glycyrhizae

 Český překlad: 

  • Sladká bylina

Popis:

  • Vytrvalá bylina s dřevnatým vřetenovitým kořenem dorůstajícím až 1,8 m. Má charakteristickou sladkou hutnou chuť a vůni. Nejčastěji se upravuje pražením s medem. 

Doba sběru:

  • Kořeny se vykopávají na jaře a na podzim (za kvalitnější se považují jarní). Po očištění a umytí se svážou do snopečků a suší se na slunci na dobře větraném místě.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • harmonizace ostatních bylin ve směsi
  • nachlazení, usnadňuje odkašlávání
  • zánět krku a průdušek
  • žaludeční a dvanáctníkový vřed
  • kožní potíže
  • hepatitida a cirhóza jater
  • antidotum (ve vysokých dávkách)

Legenda o lékořici

Jednou byl starý venkovský lékař pozván do jiné vedlejší vesnice, kde strávil několik dní. Během této doby mnoho lidí v jeho vesnici onemocnělo a dychtili se po jeho lékařské péči. Lékařova manželka chtěla nemocným pomoci, a tak ji napadlo, že by pacientům mohla naordinovat nějaké byliny, které její manžel používal pro své nemocné. Říkala si, že jim to určitě neublíží ba naopak může pomoci. Jedinou bylinu, kterou doma našla, byla tráva, kterou používali jako topidlo do kamen. Chutnala velice sladce. A tak nastříhala trávu do malých snopečků a kdokoliv, kdo přišel pro pomoc, dostal jeden z balíčků. Každému sdělila, jak připravit odvar a podotkla, že bylina umí léčit celou řadu nemocí. Pacienti byli velice vděční za pomoc a ženě nabízeli nemalé peníze. Ta jim ale sdělila, že peníze bude moci přijmout až tehdy, pokud bylina zapůsobí a oni se uzdraví. Mnoho pacientů, kteří si přišli pro sladkou trávu se postupně začali uzdravovat. 

O několik dní později se lékař vrátil zpět domů do své vesnice. Vůbec nerozuměl, co se děje, od rána za ním chodili lidé a chtěli mu dávat obnosy peněz za medicínu, kterou jim nedal. Zavolal na svoji ženu a zeptal se jí, co se zde dělo a co nemocným lidem podávala. Jeho žena mu nejprve předala peníze, které od lidí dostala jako poděkování za uzdravení. Na konci dne, když lidé odešli, svému manželovi vše vysvětlila. Doktor neskrýval nadšení a sám sebe se ptal, jak je možné, že tato bylina mohla pomoci tak širokému množství nemocných. 

Další den doktor obešel všechny své pacienty, kteří se díky této bylině vyléčili. Dále zjišťoval, co je trápilo. Někteří trpěli na žaludeční potíže, jiní měli kašel, dušnost a bolesti v krku. Poté co je vyšetřil, všichni byli zdrávi jako řípa. 

Od této doby začal lékař užívat tuto sladkou trávu jako léčivo. Později lidé tuto bylinu pojmenovali Gan Cao neboli sladká tráva. 

obrázek
obrázek

Lilie brownova / Bulbus lilii, cibule / Bai He

Divoká lilie umí účinně asistovat v léčbě deprese. Zejména, je-li provázena úzkostí. Ale díky své schopnosti doplnit Yin je skvělá i na plicní potíže, jako je kašel a dušnost.

Český název:

  • Lilie brownova, cibule

Farmakologický název:

  • Bulbus lilii

Český překlad:

  • Sto spojených

Popis:

  • Lilie brownova je původem z oblasti severního Vietnamu a jižní Číny. V Číně jí též říkají Divoká lilie. Pod zemí vytváří cibuli, která není opatřená slupkou. V čínské fytoterapii se nejčastěji využívají právě tyto cibulky (v menší míře i semena a květy). Mají svěží povahu a sladkou chuť. Sušenou drogu tvoří podlouhlé špičaté plátky žlutě bílé barvy, poloprůsvitné, tvrdé, lámavé bez prachových částí.

Doba sběru:

  • Cibulky se vykopávají na podzim, po umytí se krátce povaří, opláchnou ve studené vodě a usuší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • Suchý kašel
  • Suchost v ústech a žízni
  • Bolesti v krku
  • Nespavost
  • Neklid a podrážděnost
  • Bušení srdce
  • Impotence, předčasný výron semen
  • Časté močení
  • Hypoglykemie
  • Revmatismus
  • Žaludeční a dvanáctníkové vředy
  • Zevně při léčbě kožních vředů, špatně se hojících ran, pohmožděninách a abscesech
obrázek
obrázek
obrázek

Lopuch větší / Semen arctii / Niu Bang Zi

Nenápadná semínka leckdy otravného plevele patří mezi málo léčivek, které umí tzv. odkrýt vyrážku a pomoci tak tělu se zbavit toxinu v případě infekčních onemocnění, jako jsou spalničky či plané neštovice.

Český název:

  • Lopuch větší, plod

Farmakologický název:

  • Semen arctii

Český překlad: 

  • Semena kravského lopuchu

Popis:

  • Lopuch větší je dvouletá bylina vyššího vzrůstu, která může dosahovat výšky až 2,7 m. Má obrovské listy, které mohou mít v průměru i 50 cm. Tato rostlina kvete fialovými květy, které se sjednocují do shluků. Květ je tvořen mnoha listeny, které vypadají jako samostatné háčky. Díky tomu je bylina rozšiřována na dlouhé vzdáálenosti v srsti zvěře, kde se zachytí. Vyskytuje se jak na evropském, tak asijském kontinentu. Najdete ji nejčastěji při procházkách lesem, poblíž vody a na rumištích. Pro účely fytoterapie se využívá kořen a semena. Zralá podlouhlá semínka  - Niu Bang Zi jsou hnědavé barvy a vyznačují se ostrou a hořkou chutí.

Doba sběru:

  • Semena se sbírají na podzim, když jsou zralá. Dosuší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • bolesti a zarudnutí v krku
  • horečka
  • bolesti hlavy
  • kašel
  • otoky
  • kožní infekce
  • vředy
obrázek
obrázek

Máta rolní / Herba menthae / Bo He

Mátu oceníte zejména v teplých dnech, protože svou svěží povahou umí rozptýlit větrné horko a pročistit horkost. Pomůže při stísněnosti Jater a odkrývání kožních vyrážek, např. u spalniček.

Český název

  • Máta rolní, nať

Farmakologický název

  • Herba menthae

Český překlad:

  • Podobná lotosu

Popis:

  • Rostlina silného vzrůstu s ležatou nebo vzpřímenou, v některých případech rozvětvující se lodyhou, která většinou dosahuje výšky 5 až 30 centimetrů. V rámci fytoterapie využíváme celou nať i s listmi, které se vyznačují svěží povahou a ostrou chutí.

Doba sběru:

  • Nať se sbírá v létě i na podzim. V jižních částech země i několikrát do roka. Suší se spíše na slunci a v průběhu procesu sušení se váže do snopečků a tak se dosuší.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • bolesti hlavy
  • horečka
  • bolesti v krku
  • zarudlé oči
  • podrážděnost
  • PMS
  • žaludeční a střevní potíže
  • svědivé vyrážky
  • pro podporu výsevů pupínků u dětských onemocnění jako např. spalničky či plané neštovice
obrázek
obrázek

Muškátovník vonný, semeno (muškátový oříšek) / Semen myristicae / Rou Dou Kou

Aromatický oříšek s charakteristickou strukturou na řezu a nezaměnitelnou vůní dokáže účinně napravit trávení. Jeho účinky potvrzuje i řada vědeckých prací.

Český název:

  • Muškátovník vonný, semeno (muškátový oříšek)

Farmakologický název:

  • Semen myristicae

Český překlad:

  • Masitý bobový trs

Popis:

  • Muškátovník vonný je stálozelený strom, který dosahuje výšky až 15 metrů. Kvete bílými až světle žlutými libě vonícími květy. Plodem stromu jsou bobule kulovitého tvaru velikostí podobné meruňce. Listy jsou tmavě zelené a oválné. Při dozrání plodu bobule puká a tím odhaluje semeno, které je obaleno červeným dužnatým míškem děleným na úzké proužky. Míšek se oddělí od semen a suší se pouze několik hodin do zlatava a je z něj muškátový květ. V čínské fytoterapii se používá i bělavé semeno, které je uzavřené ve skořápce. Má výrazně vrásčitou strukturu a je silně aromatické. Vyznačuje se teplou povahou a ostrou chutí.

Doba sběru:

  • Plody se trhají na podzim, když popraská svrchní slupka. Semena se vyloupnou a suší se v řádu týdnů.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • Chronický průjem
  • Výhřez konečníku při průjmech
  • Bolesti břicha
  • Nechutenství
  • Nadýmání
  • Špatné trávení
  • Zmírnění bolesti a zánětlivých procesů svalů a kloubů
  • Afrodiziakum
obrázek

Pelyněk metlatý / Herba artemisiae scopariae / Yin Chen Hao

V České republice je pelyněk metlatý vzácná bylina, která má anticholesterolemické, antiseptické, antibakteriální, močopudné, antipyretické, vazodilatační a další účinky.

Český název:

  • Pelyněk metlatý, nať

Farmakologický název:

  • Herba artemisiae scopariae

Český překlad: 

  • (Zemi) pokrývající starý pelyněk

Popis:

  • Pelyněk metlatý je suchomilná aromatická jednoletá nebo dvouletá bylina, v ČR kriticky ohrožená. Má 30 až 80 cm vysokou lodyhu. Ta je přímá, od báze silně rozvětvená, červenofialově naběhlá a vyrůstá z vřetenovitého kořene. Listy jsou v mládí šedavě pavučinaté a později olysávají, po rozemnutí vydávají silné aroma. Na lodyze a větvích vyrůstají v bohaté, 20 až 50 cm dlouhé latě hroznovitě uspořádané, krátce stopkaté kulovité úbory velké asi 2 mm. Obsahují načervenalé květy. Drobné květy kvetou v srpnu až říjnu, opyluje je hmyz a vítr. Ve fytoterapii se využívá nať s listy pokrytou drobným bělavým povlakem. Je hořké chuti. 


Doba sběru:

  • Bylina se sbírá na jaře. Nejlepší jsou mladé rostliny do velikosti 10 cm a nať s listy se následně suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • žloutenka
  • zánět žlučníku
  • trávicí potíže
  • paraziti
  • malárie
  • onkologická onemocnění


Legenda o Yin Chen Hao

Žil pacient, který trpěl žloutenkou: měl žlutý obličej, vpadlé oči a byl hubený jako tyčka. Jednoho dne zašel za Huo Tuem (slovutný čínská lékař, zemřel roku 208), opíral se při tom o hůl a úpěl.
“Mistře, prosím dej mi požehnání,” řekl pacient.
Když Huo Tuo viděl, že pacient má žloutenku, svraštil čelo a nesouhlasně otočil hlavu.
“Žádný lékař dosud nepřišel na to, jak léčit tento typ nemoci. Bohužel pro Tebe nemohu nic udělat,” řekl Huo Tuo.
Když pacient poznal, že ani slovutný Huo Tuo mi nedokáže pomoci, odebral se domů čekat na jistou smrt. O půl roku později Huo Tuo potkal tohoto muže znovu. Ovšem tento muž nejen, že byl stále naživu, ale on překypoval zdravím! Huo Tuo byl velice překvapen.


“Kdo vyléčil Tvou nemoc?” zeptal se Huo Tuo. “Chci se to od něj naučit!”
“Vyléčilo se to samo.”
“To není možné. Musel jsi užívat nějaký lék.”
“Žádný.”
“To je zvláštní.”
“Ale protože se nebylo obilí v důsledku jarních pohrom, jedl jsem po nějakou dobu divokou trávu.”
“To je ono! Tráva je medicína. Jak dlouho jsi ji jedl?”
“Asi tak měsíc.”
“Který druh trávy to byl?”
“Nevím přesně.”
“Pojď mi ji prosím ukázat.”
“Dobře.”
Společně pak vyšplhali na horský kopec a pacient ukázal na druh traviny.
“Tady to je,” řekl.
“Není to Qing Hao (pelyněk)? Umí to vyléčit Tvou nemoc? Pár si ho vezmu a vyzkouším to,” řekl Huo Tuo.
A tak začal Hua Tuo zkoušet léčit žloutenku pomocí Qing Hao. Ačkoliv to zkoušel opakovaně, žádný z jeho pacientů se neuzdravil. Protože se domníval, že se muž musel splést, když mu bylinu ukazoval, zašel za ním znovu.


“Opravdu jsi užíval Qing Hao?”
“Ano.”
“V kterém měsíci?”
“V březnu, když se zvedala yangová Qi a všechny traviny začaly rašit. Možná, že v březnu má Qing Hao svou léčivou sílu.”
Další jaro v březnu nasbíral Huo Tuo velkou zásobu Qing Hao a požádal pacienty trpící žloutenkou, aby jej užívali. Tentokrát to mělo rychlé výsledky. Uzdravil se každý, kdo jej užíval. Ale jakmile skončilo jaro, to samé Qing Huo bylo bezcenné.


Pro dokonalé pochopení účinků Qing Hao jej Huo Tuo třetí rok podrobil experimentu. Sesbíral různé části rostliny a ty rozdělil mezi různé pacienty. Tak Huo Tuo zjistil, že pouze mladé části stonků a listů se mohou stát léčivem. Aby to bylo lidem srozumitelnější, přejmenoval tuto léčivku na Yin Chen Hao.

obrázek
obrázek
obrázek

Perila křovitá / Folium perillae / Zi Su Ye

Zi Su Ye připomíná něco mezi mátou a kopřivou. Je nejen léčivkou, ale také výborným kořením, které se zabydlelo v pokrmech čínské, japonské a vietnamské kuchyně. Roste volně v horských oblastech Číny, vypěstovat si ji však můžeme i u nás.

Farmakologický název:

  • Folium perillae

 Český překlad: 

  • Listy purpurové perily

Popis:

  • Perila je jednoletá rostlina, která volně roste v horských oblastech Číny. Nejčastěji používanou částí byliny jsou listy fialové barvy. Listy se mohou upravovat pražením nebo se míchají s medem.

Doba sběru:

  • Listy se sbírají buď na konci léta (před rozvinutím květů) nebo na podzim (v období kolem „bílé rosy“). Listy se suší na slunci na dobře větraném místě. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • Harmonizace trávení
  • Dušnost, zahlenění, tíseň na hrudi
  • Těhotenské zvracení

 Legenda o perile

V malé zapadlé hospůdce si skupinka mladých bohatýrů řekla, že se zúčastní soutěže v pojídání krabů. Protože jim velice chutnali, pustili se do soutěžení plnou vervou. Krabů snědli obrovské množství.

O dva stoly opodál seděl Hua Tuo, lékař, který přišel do hospody na kus řeči se svým studentem. Když viděl, jak se skupinka kraby téměř dáví, ihned je varoval, ať s tím přestanou nebo jim bude špatně a mohli by si tak ublížit. Mladí muži ale o nějakém varování od neznámého chlápka nechtěli ani slyšet, „I kdyby se nám něco mělo stát, proč by Tě to mělo zajímat?“ odvětil jeden z nich. A tak ve svém obžerství pokračovali dál. 

O pár hodin později začal jeden z mužů sténat bolestí. Jiní se potili nebo povalovali pod stolem a hlasitě naříkali. Hua k nim přispěchal a sdělil, že je doktor. „Neodmítali jste mou radu před chvílí?“ zmínil se Hua. Muži prosili o slitování a nabízeli Huaovi nemalé peníze, když je zachrání. Ty však odmítal. 

Hua se se svým učencem vydal ven na rozkvetlou louku, kde společně natrhali rostlinu s fialovými lístky, ze které uvařili bylinný odvar. Jedlíci odvar vypili a křeče v břiše se jim okamžitě zmírnily.

V té době bylina ještě nedoznala svého jména, a tak ji Hua pojmenoval Zi Shu (fialová + úleva). Mladí muži Huaovi poděkovali za záchranu a odebrali se domů. Hua svému učenci vyprávěl, že tyto znalosti vypozoroval v přírodě, když jednou spatřil vydru, jak pojídá obrovskou rybu. Vydra se najedla tak, že její břicho vypadalo jako nafouklý balón. Bylo z dálky jasné, že se přejedla. Vydra začala přežvykovat fialovou rostlinu, která rostla opodál. Okamžitě se jí ulevilo a opět byla plná života. 

Hua uvažoval, že dle teorie čínské medicíny rostlina umí ulevit od otravy jídlem, neboť ryba je chladné povahy a fialová květina povahy teplé. Všimnul si také pozitivního účinku na Slezinu a rozptýlení chladu. Mimo jiné Zi Shu dokáže zvlhčit Plíce, léčit kašel a odvádět vlhkost. 

Pravděpodobně se však už nikdy nedozvíme, proč květinu lidé později přejmenovali na Zi Su.  

obrázek
obrázek
obrázek

Pivoňka bělokvětá / Radix paeoniae alba / Bai Shao

Pivoňka je v Číně považována za posvátnou rostlinu. Symbolizuje bohatství, proto málokdy chybí v čínské zahradě. Z léčivých schopností pomáhá např. u migrén, brnění končetin či poruchách menstruačního cyklu.

Český název:

  • Pivoňka bělokvětá, bílý kořen

Farmakologický název:

  • Radix paeoniae alba

Český překlad: 

  • Bílá pivoňka (ozdoba)

Popis:

  • Pivoňka je vytrvalá bylina, většinou polokeř nebo keř se střídavými, zpeřenými nebo hluboce dělenými listy, které nemají palisty. Květy pivoněk jsou oboupohlavní, bývají opylovány hmyzem. Pivoňky rostou na všech světadílech severní polokoule, jsou rozšířeny ve Středomoří, na Kavkaze, v Mongolsku, Vietnamu a v Číně. Do Evropy byla pivoňka bělokvětá dovezena až během 19. století a získala zde druhový název čínská kvůli své původní domovině.  V čínské fytoterapii se využívá kořen, který je cylindrického tvaru, 1-2 cm silný a 10-15 cm dlouhý. Na řezu je bílý s jemným lemem na povrchu a loukoťovitou kresbou jdoucí z centra. Lem může být narůžovělý. Chuť této léčivky je hořká a kyselá. 


Doba sběru:

  • Kořen se vykopává u tří až čtyřletých rostlin v létě a na podzim. Po oloupání se příčně nařežou na plátky a suší.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • suchá kůže
  • vypadávání vlasů
  • křeče
  • brnění končetin
  • menstruační potíže včetně projevů PMS
  • migrény
obrázek
obrázek
obrázek

Pornatka kokosová / Sclerotium poriae / Fu Ling

Cizopasná houba s širokým záběrem použití. Používají se z ní čtyři různé části a každá má trochu jiné terapeutistické zaměření. Má pozitivní vliv na nervovou a srdeční soustavu, efektivně odvádí přebytečnou vodu z těla - otoky, průjem, výtoky apod.

Český název:

  • Pornatka kokosová, plodnice

Farmakologický název:

  • Sclerotium poriae

Český překlad: 

  • Přikrčený Ling (božský)

Popis:

  • Pornatka kokosová je parazitická - saprofytická (živí se rozkladem jiného organismu) houba rostoucí na jehličnatých stromech, nejčastěji na kořenech borovic. Vytváří veliký bramborovitý útvar, sklerotium, které může dosahovat více než 30 cm v průměru a zhruba 1 kilogram hmotnosti. Tvar sklerotia bývá většinou nepravidelný, scvrklý špalík. Povrch je šedivě hnědý až tmavě hnědý, vnitřek je bílý s mnoha hyfy. Struktura je hladká a elastická. Má sladkou a fádní chuť.


Doba sběru:

  • Vykopává se v létě, rozřízne se a ponechá se odpařovat. Pak se nařeže na plátky nebo nakrájí na kostky a suší ve stínu. Z různých částí houby se získává několik léčivek. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • antioxidant
  • posiluje nervovou soustavu a srdce
  • nespavost
  • nervozita
  • nadýmání a průjem
  • zahlenění a kašel
  • potíže s močením 
  • zmírňuje vedlejší účinky chemoterapie
  • reguluje hladinu cukru a tuku v krvi
obrázek

Prorostlík čínský / Radix bupleuri / Chai Hu

Prorostlík čínský umí dokonale rozhýbávat stagnace v organismu. Podporuje harmonizaci jater a oběhový systém. Zároveň umí pomáhat s hnisavými kožními záněty. V těchto indikacích lze podávat nejen vnitřně, ale i lokálně.

Farmakologický název:

  • Radix bupleuri

 Český překlad: 

  • prorostlík

Popis:

  • Vytrvalá bylina s lysou, vzpřímenou, listnatou lodyhou, dorůstající výšky 30–80 cm. Kořen je dřevnatý a rozvětvený, na povrchu hnědý, na řezu žlutobílý. 

Doba sběru:

  • Kořeny se vykopávají na jaře nebo na podzim, očistí se a umyjí, nakrájí a suší se na slunci. Sušený kořen má zvenčí drsnou hnědou kůru a je mírně aromatický. Má hořkou a štiplavou chuť. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • Nachlazení s horečkou a pocením
  • Nepravidelná menstruace
  • Nemoci jater
  • Depresivní nálada

Legenda o Chai Hu

Hu byl velkostatkář, pro kterého pracoval farmářský dělník jménem Er Man. Na podzim jednoho roku Er Man onemocněl. Nemoc byla horké povahy, která způsobovala, že mu bylo neustále buď zima nebo trpěl horečkami. Když měl zimnici, celý se chvěl, když mu bylo horko, celý se potil. Hu viděl, že Er Man není schopen práce a měl obavy, aby nenakazil zbytek jeho celé rodiny. Hu se rozhodnul, že Er Mana propustí. 

Er Man prosil a žádal, aby ho nechal, že nemá kam jít a je vážně nemocen. Hu byl nejprve ve svém rozhodnutí tvrdý a nehodlal smlouvat, ovšem začal mít obavy, aby se jeho rozhodnutí nedoneslo k dalším dělníkům, a tak povolil. „Až se vzchopíš, můžeš se vrátit. Tady máš peníze a prosím odejdi!". Er Man proti tomu nemohl nic dělat. 

Bolelo ho celé tělo, nohy mu nesloužily, každý krok byl pro něj boj. Před soumrakem dorazil ke staré hrázi, uvnitř byla trocha vody a její okraj byl zarostlý plevelem, rákosím a vrbami. Jelikož nemohl ujít ani krok, lehnul si na zem porostlou plevelem.  Po celém dni se cítil velmi žíznivý a hladový, nemohl se ani postavit. Rukama tedy vyhrabal několik kořínků, aby se najedl. Tímto způsobem se stravoval sedm dní. Pokusil se vstát a najednou se cítil silný. Protože nemoc odezněla, vrátil se zpět k Huovi, kde se hned vydal pracovat na pole. Nemoc se mu již nikdy nevrátila. 

O několik dní později onemocněl Huův syn stejnou chorobou. Hu měl jen jednoho syna, kterého velice miloval. Nechal tedy poslat pro mnoho lékařů, ale nikdo z nich tuto chorobu neuměl vyléčit. Najednou si Hu vzpomněl na Er Manovu nemoc a šel ho najít a vyptával se ho, jak se vyléčil. Er Man chytil Hua za ruku a odvedl ho na místo, kde se sedm dní živil kořínky, jež Hu používal jako palivo.

Hu vykopal všechny kořínky, které na místě našel a uvařil z nich odvar. Potom nechal svého syna pít léčivou tekutinu několik dní. Po týdnu užívání léčivé tekutiny byla jeho nemoc vyléčena. Hu byl nesmírně šťasten, a tak léčivou bylinu nazval „Chai Hu“, protože se původně používala jako palivo, v čínštině „chaj“- a Hu dle jeho nynějšího příjmení.

obrázek
obrázek
obrázek

Rákos obecný / Rhizoma phragmitis / Lu Gen

Rákos je i v naší zemi hojně rozšířenou bylinou. Roste na březích vodních toků, na mokrých loukách, rašelinách, mokrých písčinách, na vlhkých polích. Umí pročistit horko a navrátit tělu ztracené tekutiny.

Český název:

  • Rákos obecný, oddenek

Farmakologický název:

  • Rhizoma phragmitis

Český překlad: 

  • Kořen rákosu

Popis:

  • Rákos obecný je druh břehové byliny rozšířené po celém světě od nížin až po horská pásma, kromě vysokých hor a některých tropických oblastí. Je to trvalka, která má v zemi dlouhý oddenek s kořeny. Stéblo dorůstá výšky až 50 cm. Listové pochvy jsou dlouhé, objímavé. Čepel listu je široká, v bázi chlupatá, listy mohou být až 50 cm dlouhé. Květenstvím je lata, jednotlivé klásky mají 3–7 květů. Barva je světle hnědá. Plodem je obilka. Pro účely bylinné terapie se využívá žlutý, velmi lehký oddenek, který má sladkou chuť.


Doba sběru:

  • Sbírá se po celý rok. Očistí se od postranních kořínků a suší se na slunci. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • utišuje kašel, dušnost
  • žaludeční nevolnost či zvracení
  • pálivé bolesti v nadbřišku
  • žízeň a podrážděnost
  • močopudný
  • léčba alkoholové intoxikace, otrava jídlem (ryb a krabů)

Legenda o rákosu

Na jihu Žluté řeky je pohoří, a tam žil obchodník, který prodával čistě přírodní medicínu. Jelikož byl jeho obchod jediný v okruhu sta mil, z majitele se stal doslova tyran, který všem nemocným, kteří si přišli pro lék, diktoval ceny, jak ho napadlo.

Jednoho dne onemocněl chlapec místního chudého muže. Měl vysokou horečku a jeho stav byl vážný. Když muž zašel do obchodu, majitel mu řekl, že jeho syn musí užívat roh z antilopy. Pouhý jeho zlomek stál 10 stříbrných. 
“Prosím, prodej mi to levněji. Pro nás chudé je to příliš vysoká cena, nemůžeme si to dovolit,” prosil chudák.
“Pokud si to nemůžeš koupit, tak to nebudeš mít,” odpověděl obchodník.

Chudý muž nic nezmohl, a tak se vrátil k synovi a plakal u jeho postele. Zrovna v tu dobu procházeli kolem dva žebráci a vyslechli mužův příběh o nemocném synovi i o tom, že si nemůže dovolit koupit drahý lék z antilopího rohu.

“Antilopí roh není jediná medicína na snížení horečky Tvého syna,” řekli.
"Existuje něco levnějšího?” zajímal se otec.
“Ano, je zde lék, který je zcela zdarma.”
“Co to je?”
“Zajdi na břeh rybníka  a tam najdi lu gen - oddenek rákosu a ten ať sní.”
"A bude to fungovat?”
“Určitě.”

Chudý muž pospíchal k vodnímu břehu a vykopal tam pár čerstvých oddenků rákosu. Vrátil se domů a oddenky připravil synovi v odvaru. Synovy horečky ustoupily a chudý muž se spřátelil se žebráky. Od těch doby, kdykoliv měli lidé  v tomto kraji horečky, již nikdy nešli pro lék k obchodníkovi, ale vždy si natrhali kořeny rákosu - Lu Gen.

obrázek
obrázek

Rehmanie lepkavá / Radix rehmaniae preparata / Shu Di Huang

Upravený kořen rehmanie lepkavé je silnou bylinou, která vyživuje tělo a zpomaluje proces stárnutí. Kořen je upravený s vínem, což “zvnitřňuje” jeho účinek. Často používaná léčivka v rámci různých bylinných směsí.

Český název:

  • Rehmanie lepkavá, upravený kořen

Farmakologický název:

  • Radix rehmaniae preparata

Český překlad: 

  • Upravená zemská žluť

Popis:

  • Rehmanie lepkavá je trvalá bylina dosahující výšky až 30 cm s hustými chlupy na červenorůžové lodyze. Kořen byliny má zhruba 6 cm na délku, je masitý a je nejvíce používanou bylinnou částí v tradici čínské medicíny a ajurvédské medicíny. Listy jsou zelené, 2-13 cm dlouhé, eliptické, oválné, na rubu světlejší, na spodu načervenalé, vytváří přízemní růžici a mají zubaté okraje. Rostlina má axilární, žluté až purpurové květy objevující se od dubna do července. Plodem je tobolka s velkým množstvím menších semínek.
    Původní domovinou rehmanie je Čína a Mongolsko. Dnes se nejvíce pěstuje právě ve střední Asii nebo roste volně v přírodě v těchto oblastech v podhůřích do nadmořské výšky 1100 m, poblíže mořského pobřeží. V oblasti střední Evropy lze rostlinu najít pouze u menších pěstitelů a zahrádkářů a dokáže přezimovat mírnější zimy. Ve fytoterapii se využívá černý měkký, mastný a lepkavý kořen. Má sladkou chuť.

Doba sběru:

  • Kořen se vykopává na podzim. Po promytí se suší při vyšším teple, dokud nezměkne. Poté se smíchá s vínem a dusí se, než zcela změkne a zesládne. Může se také upravovat bez alkoholu opakovaným dušením a sušením.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • gynekologické problémy
  • nespavost
  • palpitace
  • migréna
  • zpomaluje procesy stárnutí
obrázek
obrázek
obrázek

Rosolovka řasotvará / Fructificatio Tremellae / Bai Mu Er

Krásná houba, která se již po staletí využívá nejen jako léčivka pro doplnění Yinu, ale také jako chutná potravina. Přidává se např. do polévek, rizot, ale i salátů. Stačí ji krátce povařit.

Český název:

  • Rosolovka řasotvará

Farmakologický název:

  • Fructificatio Tremellae

Český překlad:

  • Bílé dřevěné ucho

Popis:

  • Parazitující houba. Její plodnice je téměř 7,5 cm dlouhá, složená z tenkých, větvených a vždy vzpřímených kapraďovitě uspořádaných listů s křehkým okrajem a texturou připomínající mořské řasy. Chuťově je velice zajímavá. Je totiž jemná a přitom křupavá. V čínské kuchyni je rosolovka tradičně využívána v přípravě celé řady pokrmů (rizota, polévky, ale i sladká jídla). Nejčastěji se používá k výrobě polévky nazvané luk mei často v kombinaci s cicimkem čínským, sušeným longanem a dalšími ingrediencemi. Také se používá k výrobě některých nápojů a zmrzlin. Má vysoký obsah minerálů (vápník, draslík, fosfor, hořčík, sodík,…) a sladkou chuť. Je součástí polévkové směsi Obnova základu.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • zvlhčuje sliznice
  • odstraňuje suchý kašel a sucho v krku
  • pomáhá u horečnatých onemocnění (zejména u dětí)
  • pomáhá při rekonvalescenci (zejména po horečnatých onemocněních)
  • má protinádorový potenciál
  • zmírňuje vedlejší účinky chemoterapie
  • podpora imunitního systému
  • kardiovaskulární nemoci
  • hypertenze
  • protizánětlivé účinky

Doporučený recept při rekonvalescenci je rýže s rosolovkou:

  • Bai Mu Er 25g
  • bílá rýže (nejlépe kulatozrná) 50g
  • třtinový cukr/maltóza/med 1 lžička

Rosolovku nejdříve namočíme podle návodu, následně nakrájíme na drobné kousky a dáme vařit společně s bílou rýží. Vaříme velmi dlouhou dobu, dokud se rýže zcela nerozvaří. Na závěr osladíme. Rosolovku můžete zakoupit v našem e-shopu.

Růže svraskalá / Flos rosae rugosae / Mei Gui Hua

Český název

  • Růže svraskalá, květ

Farmakologický název

  • Flos rosae rugosae

Český překlad:

  • Jako nefrit krásný květ

Popis:

  • Růže svraskalá je vytrvalá, opadavá dřevina, pocházející z mírných a chladných pobřežních oblastí východní Asie, odkud byla roku 1854 dovezena do Evropy a postupně šířena po zámeckých parcích. Své jméno dostala podle svraštělých listů.
    Růže svraskalá má polokulatý tvar, dorůstá do výšky 1,5 m. Listy má lesklé, zelené a vrásčité. Na podzim se zbarvují do zlata, oranžova nebo dokonce i do červena. Jsou lichým způsobem péřovitě složené, malé lístky jsou vejčitého tvaru, pilovité. Kvete od června do září velkými sladce a příjemně vonícími květy, které se sporadicky objevují do mrazů. Šípky mají kulovitý tvar, jsou velké jako malé rajčátka oranžově-červené barvy. Pro účely čínské fytoterapie se využívají květy, které se vyznačují sladkou a mírně hořkou chutí.

Doba sběru:

  • Květy se sbírají začátkem léta, než plně vykvetou, a suší se na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • poruchy menstruace
  • projevy PMS, zejména pnutí a bolesti v prsou
  • žaludeční potíže
  • posiluje psychiku

Nádherné kvítky lze popíjet ve formě lahodného čaje.

obrázek
obrázek

Skořicovník čínský / Ramulus cinnamomi / Gui Zhi

Větvička skořicovníku má schopnost otevřít povrch, jít do jeho periferie a pomoci tělu se zbavit škodliviny. Využívá se zejména ve směsích určených pro různé formy nachlazení.

Český název:

  • Skořicovník čínský, větvička

Farmakologický název:

  • Ramulus cinnamomi

Český překlad: 

  • Větvička skořicovníku

Popis:

  • Skořicovník čínský je statný tropický strom, patřící do čeledi lauraceae (vavřínovité). Dorůstá výšky až 10 metrů. Může být pěstován i jako keř. Vonné listy mají světlezelenou barvu. Žlutavé květy jsou drobné a vytvářejí vrcholičnaté svazečky. Jeho nezralé dužnaté plody vydávají příjemnou vůni. Sbírají se těsně po odkvětu, suší se a na trhu se objevují pod názvem kassiový květ. V čínské fytoterapii se ale hlavně využívá kůra a větvičky. Sušené a tenké větvičky skořicovníku - Gou Zhi mají sladkou a ostrou chuť.

Doba sběru:

  • Větvičky se stříhají na jaře až do léta, odlistí se a nařežou se na plátky, dosuší se ve stínu.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • léčba akutního nachlazení
  • bolesti kloubů 
  • bolestivá menstruace
  • obtížné močení
obrázek

Skořicovník čínský, kůra / Cortex cinnamomi / Rou Gui

Co dokáže kousek kůry! Ve sladké kuchyni je sice nezastupitelný, ale jeho hlavní síla tkví v umění léčit. Svou teplou povahou zahřívá doslova celé nitro!

Český název:

  • Skořicovník čínský, kůra

Farmakologický název:

  • Cortex cinnamomi

Český překlad:

  • Maso (tkáň) skořicovníku

Popis:

  • Skořicovník pochází z dálné Asie, odkud nejdříve doputoval na Blízký východ - můžeme se o ní dočíst i ve Starém Zákonu. Do Evropy se skořice dostala na přelomu 15. a 16. století, kdy o ní píše i slavný Mattioliho herbář. Skořicovník čínský je statný tropický strom, který patří do čeledi Lauraceae (vavřínovité). Dorůstá výšky až 10 metrů. Může být pěstován i jako keř. Vonné listy mají světlezelenou barvu. Žlutavé květy jsou drobné a vytvářejí vrcholičnaté svazečky. Jeho nezralé dužnaté plody vydávají příjemnou vůni. Sbírají se těsně po odkvětu, suší se a na trhu se objevují pod názvem kassiový květ. V rámci čínské fytoterapie se využívá nejen kůra, ale také větvičky, ale to je jiná léčivka - Gui Zhi. Kůra skořicovníku - Rou Gui se vyznačuje teplou povahou a sladkou a ostrou chutí.

Doba sběru:

  • Kůra se loupe koncem léta a suší se ve stínu, čímž se stočí do ruliček. Nejlepší je kůra z kmenů.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

  • Poruchy trávení
  • Bolesti břicha
  • Průjem
  • Bolestivá menstruace
  • Bolestivé klouby
  • Dušnost
  • Mentální nevýkonnost
  • Nehojící se vředy a kožní defekty
  • Pomáhá při častém a hojném močení z pocitu chladu v zádech a dolních končetinách
  • Afrodiziakum

Slzovka obecná / Semen coicis / Yi Yi Ren

Slzovce se také říká Jobovy slzy. Případně je známá pod japonským názvem Hatomugi. Je jednou z nejdéle pěstovaných obilovin na světě. Byla základem stravy ve starém Egyptě, Palestině či Řecku.

Český název:

  • Slzovka obecná, semeno

Farmakologický název:

  • Semen coicis

Český překlad: 

  • Slzovka (semeno “konec dobré vůle”)

Popis:

  • Slzovka je jednoletá tropická tráva s rozvětveným stonkem a výraznými kolénky. Dorůstá výšky 1–2 m, výjimečně 3 m. Má dlouhé, tmavě zelené listy s vlnitými okraji. Z horních listů pak vyrůstají početná květenství. V období dozrávání jsou samičí květenství (klásky) plné semen slzovky. Tato semena jsou z jedné strany vyklenutá, z druhé mají podélnou rýhu a vyznačují se vysokou klíčivostí – další úroda dozrává v tropických oblastech přibližně 4 až 5 měsících po vysetí. Slzovka je velmi přizpůsobivá. Roste v lehkých písčitých i těžkých jílovitých půdách. Co se týče kyselosti půdy, snese velmi kyselou, neutrální i alkalickou zeminu. Vyžaduje slunečné stanoviště a stálé a mírné závlahy. Snáší však i silně zamokřené půdy. V bylinné terapii se z této divoké trávy využívají kulatá semínka velikosti menších perel se střední hnědavou rýhou. Na lomu mají škrobovitou texturu. Jsou podobná ječmenu a mají silné čisticí účinky. Proto se často používají k detoxikaci organismu. Má sladkou a fádní chuť. Je přirozeně bezlepková.


Doba sběru:

  • Po dozrání semen se rostlina usekne a po vysušení se z ní semena vymlátí. Odstraní se plevy a slupky a usuší se. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • detoxikace
  • celkové zahlenění
  • záněty močového měchýře
  • zápal průdušek a plic
  • otoky, bolesti svalů a kloubů, revma
  • akné
  • střevní paraziti
  • kašovitá stolice
  • průjem
  • žaludeční problémy
  • vysoký cholesterol
     

Legenda:


V Číně se k slzovce váže legendární příběh z 1. století našeho letopočtu z oblasti jihozápadního čínského pohraničí. Tehdy postihlo tuto oblast období sucha – počasí bylo velmi horké a dusné a místní obyvatelstvo se začalo bouřit. 

Císař sem poslal vojáky v čele s generálem Ma Yuanem. Jelikož se krajem šířily nejrůznější nakažlivé nemoci, vojáci začali velmi rychle umírat. Všimli si ale, že v místech, kde domorodci konzumují tato bílá kulatá zrnka, nemocní nejsou. Tehdy to pro vojáky byla naprosto neznámá rostlina. Když generál zjistil, že to bude těmito semínky, nakázal vojákům, aby je začali konzumovat také. Ti se jako zázrakem začali uzdravovat.

Když se pak po třech letech generál se svými vojáky vracel zpátky, vezl si s sebou na císařský dvůr i plný vůz těchto zázračných semen také pro jeho lid. Chtěl, aby je mohli nejenom pojídat, ale též pěstovat a sklízet v jeho zemi. Jenže lidé si mysleli, že veze opravdové perly. A protože jimi zacloumala závist – oznámili císaři, že si generál veze jako vojenskou kořist vůz plný perel a císaři je odmítá odevzdat. Císař se rozhněval a nebýt toho, že generál po návratu zemřel, zřejmě by o hlavu přišel. Hněv panovníka byl ale tak velký, že příbuzní se neodvážili zesnulého generála ani uložit do rodinné hrobky, ani mu uspořádat pohřební obřady. Tak podle starého přísloví „za dobrotu na žebrotu“ se mu místo ocenění dostalo pohany.

Této rostlině se od té doby začalo říkat Yi Yi Ren, což ve volném překladu znamená „zrno za dobrotu na žebrotu“.

obrázek
obrázek

Smetánka mongolská / Herba taraxaci / Pu Gong Ying

Smetánka mongolská je blízkou příbuznou naší pampelišky lékařské. Tradiční čínskou medicínou je označována za přírodní antibiotikum a antypiretikum. Účinně ulevuje při zánětu prsů u žen. Výborná je ale také v kuchyni jako divoká zelenina.

Farmakologický název

  • Herba Taraxaci

Český překlad: 

  • Pampeliška

Popis:

  • Vytrvalá bylina, která obvykle dorůstá do výšky 25 cm. Kořen je kulovitý 3-7 cm dlouhý. Celá rostlina je pokryta řídkými bílými měkkými chloupky.  Roste na loukách a podél cest. Rostlina má jemnou vůni a nahořklou chuť. Pampeliška mongolská je podobná té naší, akorát je menšího vzrůstu.

Doba sběru:

  • Smetánka mongolská kvete od dubna do května žlutými květy, které se po odkvetení mění v bílé chmýří. Na jaře a v létě v době květu se vykopává celá rostlina i s kořenem. Očistí se, umyje a vysuší na slunci nebo se použije čerstvá hned po sběru.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • infekce horních cest dýchacích
  • záněty trávicího traktu (např. žaludku, střev)
  • záněty kůže a prsu
  • únava
  • listy mají vysoký obsah provitamínu A, vitamínu B a C; minerálních látek

Tip - akutní zánět prsu u kojících žen

9-15g sušené drogy namočíme na 15 min. a následně vaříme 20 min. Pokud necháme min. 20 min. odstát, můžeme si připravit ještě i druhý nálev z této dávky. Lze nahradit naší pampeliškou, ale pro stejný podobný budeme potřebovat až 100 g nadzemní části rostliny a povaříme 30 min. Následně popíjíme po celý den.

Legenda o smetánce

Starý statkář měl dceru, která trpěla mastitidou. Její prso bylo tak zarudlé a oteklé, že jí bolest přiváděla k zoufalství. Mladá dáma byla velice plachá a stydlivá, a tak se rozhodla, že o svém trápení v rodině nikomu nepoví. Když se o potížích dozvěděla služebná, okamžitě to běžela říct staré paní statkářce. Statkářka se zhrozila, že ještě neslyšela o svobodné dívce trpící mastitidou. Pomyslela si, zda neprovedla něco hanebného. „Jak jsi mohla dovolit takto zostudit své rodiče? Jak jsi mohla přijít k takové skandální nemoci?“ křičela na svoji dceru, která se jen zmohla na pláč. V noci, když všichni spali, utekla z domova a bez váhání skočila do divoké řeky. 

Nedaleko na břehu řeky při svitu měsíce seděl rybář se svojí dcerou a splétali rybářské sítě. Dcera rybáře si pádu dívky okamžitě všimla, skočila do vody a plavala zachránit mladou nešťastnou dívku. Dovlekla ji na břeh, převlékla do svého suchého oblečení a ihned si všimla bolavého prsa. Své zjištění běžela sdělit svému otci. „Zítra musíš vyrazit na louku a vykopat jednu bylinu, která ji pomůže“, řekl starý rybář. Následujícího dne rybářova dcera přinesla bylinu s pilovitými listy a žlutými květy. Uvařila odvar a dala ho dámě vypít. O několik dní později byla nemoc zcela vyléčena a po bolestech nebylo ani památky.

Po tom, co statkář se svojí ženou zjistili, že jejich dcera skočila do řeky, uvědomili si, že ji obvinili neprávem a dceru se vydali hledat.

Mladá dívka poděkovala rybáři a jeho dceři za záchranu života. Starý rybář dal dívce ještě pár bylin sebou, kdyby se jí obtíže vrátily. Dívka poklekla k nohám starého rybáře, třikrát se uklonila a odešla domů. 

Po svém návratu nechala služebnou zasadit léčivou bylinu do své zahrady. Jako vzpomínku na rybáře a jeho dceru, pojmenovala bylinu „Pu Gong Ying“, protože dcera starého rybáře se jmenovala „Pu Gongying“. Od té doby se šíří zpráva, že tato léčivka hojí mastitidu. 

 

obrázek
obrázek
obrázek

Srdečník var. heterophyllus / Herba leonuri / Yi Mu Cao

Bylina, které si cení i západní medicína, neboť, jak její český název napovídá, prospívá srdeční činnosti. A z překladu čínského názvu zase vyplývá, že se často využívá při gynekologických a poporodních problémech. Užívání v těhotenství je však zakázáno!

Český název:

  • Srdečník var. heterophyllus, nať

Farmakologický název:

  • Herba leonuri

Český překlad: 

  • Bylina pomáhající matkám

Popis:

  • Srdečník je hluchavkovitá rostlina vytrvalá rostlina, která dorůstá až do výšky 120 cm. I v našich klimatických podmínkách ji lze najít v divoké přírodě. Má ráda nenápadná místa, která jsou suchá a kde je půda kyprá a bohatá na živiny. Častěji se však pěstuje. Seje se přímo na záhon, do sponu 45 x 45 cm. Může se také množit rozdělováním starších trsů. V čínské fytoterapii se využívá nať. Chuť této léčivky je ostrá a mírně hořká. POZOR! Není vhodná pro těhotné ženy!


Doba sběru:

  • Nadzemní část se sbírá v létě, když jsou lodyha a listy hojné, těsně nebo v začátku rozpuku květů. Následně se suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • nepravidelná menstruace
  • poporodní bolesti a zadržení očistků
  • srdeční arytmie
  • palpitace
  • vysoký krevní tlak
  • nespavost
  • klimakterické potíže
  • zevně: hnisavé boláky, poštípání hmyzem

Legenda o srdečníku

Žila kdysi stará matka se svým jediným synem. Matka od porodu syna trpěla na poporodní potíže a bolesti břicha. Dokonce ještě nyní, 10 let od porodu stále měla problémy. Chlapec přišel o otce, když byl ještě maličký. A tak jej vychovávala pouze jeho matka. Chlapec k ní proto velmi přilnul. A strachoval se o ni, když se den co den i přes bledost a bolest snažila příst bavlněné vlákno. Tehdy matku prosil, aby nepracovala tak tvrdě a dovolila mu přivést lékaře, který by ji vyléčil. Matka jej však odbyla tím, že sotva mají co jíst, jak by mohli utrácet peníze za doktora.
“Proto seženu léčivou bylinu od bylinkáře,” navrhl chlapec.
“Nedělej to. Brzy vyrosteš. Netrápí mě, jak dlouho budu žít. Za mě peníze neutrácej!”
“Mami, Tvá slova mě rmoutí. Doteď jsi pro mě tvrdě pracovala, nyní já musím pomoci Tobě se uzdravit, abys mohla zbytek života prožít šťastně. Musíme Tě zkusit vyléčit.”

A tak se chlapec vydal za bylinkářem a popsal mu matčiny potíže. Bylinkář mu dal dvě dávky medicíny. Po jejich požití matce potíže na 10 dní ustoupily. Chlapec byl rád, a tak se vrátil k bylinkáři pro další byliny, aby se mohla uzdravit plně.

Bylinkář slíbil, že umí matku zcela vyléčit, ale že léčba bude stát 500 kg rýže a 10 stříbrných mincí. Chlapec byl tou částkou vyděšen. Kde on by přišel k takovému množství rýže a tolika stříbru! Ale když nezaplatí, bylinkář mu medicínu pro matku nedá. Co má dělat? A najednou dostal nápad. “Rýže, ani peníze nejsou problém. Ale nejdříve chci mít jistotu, že Tvá medicína matce opravdu pomůže. Nejdříve matku uzdrav a poté Ti rád zaplatím tolik rýže a stříbra, kolik chceš.”
“Dobře. Ale musíš svůj slib dodržet!” řekl bylinkář. Myslel si, jak udělal dobrý obchod, protože chlapec ani nesmlouval, ačkoliv si řekl o takové množství rýže a stříbra.

“Kdy pro mě půjdeš kopat léčivou bylinu?” zeptal se chlapec.
“Hleď si svého. Můžeš si pro ni přijít zítra ráno,” odbyl jej bylinkář.
Jakmile bylinkář zašel do domu, chlapec jej tiše následoval a schoval se ve velkém stromě u jeho branky. Tu noc chlapec nezamhouřil oka a čekal.
Za rozbřesku zaslechl zvuk otevírajících se dveří a zahlédl stín pohybující se postavy jdoucí na sever. Chlapec rychle seskočil ze stromu a následoval ho. Bylinkář byl velmi obezřetný. Obával se, že by ho někdo mohl sledovat, proto se co pár kroků neustále otáčel. Ale chlapec byl též chytrý. Pozoroval bylinkáře z dostatečné vzdálenosti a záhy pochopil, že směřuje na jedno pole vzdálené tří míle odsud. Běžel tam napřed jinou cestou a čekal, až dorazí bylinkář. Bylinkář došel na pole a začal vykopávat léčivou bylinu. Chlapec měl velké štěstí, protože byl ukrytý mezi stromy kousíček od něj, a tak na vše dobře viděl.

Protože bylinkář byl velmi opatrný, aby nikdo nezvěděl jako umění, otrhal následně bylině květy a listy a ty vhodil do řeky. Zpět se vracel pouze se stonky.
Když se bylinkář vzdálil, chlapec vyšel ze své skrýše a šel se podívat na to, které byliny to trhal. Ale i když po nich zbyly jamky, nebyl schopen rozpoznat, které to přesně byly. Naštěstí si vzpomněl, že listy a květy vhodil do řekl, tak do ní skočil a ještě stihl pár lístků a květů najít. Podle listů ve tvaru ruky a drobných fialových a bílých květů následně bezpečně rozpoznal, o jakou rostlinu se jedná. A té si domů natrhal do zásoby.

“Kde jsi byl celou noc?” zeptala se ho matka.
“Šel jsem Ti opatřit lék,” odpověděl chlapec.
Zatímco si povídali, přišel k nim bylinkář a donesl dvě dávky léku. “Jedna je na dnešní den, druhá na příští. Zítra donesu další,” řekl bylinkář.

Když bylinkář odešel, chlapec rozbalil papír, aby se podíval, zda matce přinesl správnou bylinu. Ale ta od bylinkáře byla rozdrcena na malinké kousíčky. A tak ji promnul v ruce a přivoněl. A pak porovnal se svou bylinou. Voněly stejně. Chlapec si tak byl jistý, že našel správnou léčivku. Poté dal byliny od bylinkáře pryč a matce připravil odvar z těch svých. Za dva dny bylo matce podstatně lépe. Třetí den bylinkář poslal další dávku.

“Omlouvám se, nemohu ji přijmout. Počítal jsem půl dne, ale nedokážu sehnat tolik peněz a rýže, co jsi chtěl. Tvůj lék je pro nás příliš drahý. Prosím přijmi peníze za poslední dvě dávky a další medicínu nám již neposílej,” řekl chlapec.
“Pokud si matka nevezme můj lék, její stav se zhorší a ona do podzimní rovnodennosti zemře,” řekl bylinkář.
“Říkáš, že kdybychom měli peníze, mohla by se uzdravit, ale protože nemáme, tak musí čekat na smrt. Jsme tak chudí, že nám tedy nezbývá nic jiného, než čekat na smrt,” odpověděl chlapec.
Na to bylinkář neměl co říci, a tak odšel se svými dvěma novými dávkami léku.
Chlapec od té doby chodil každý den na pole, aby zde natrhal bylinu pro svou matku. Za nedlouho se matčina nemoc zcela vyléčila a ona se mohla vrátit i k práci na poli.

Ačkoliv chlapec znal bylinu, netušil, jak se jí říká.  Později ji proti pojmenoval podle jejich účinků jako Yi Mu Cao - Bylina pomáhající matkám.

obrázek
obrázek
obrázek

Šácholan olysalý / Flos magnoliae immaturus / Xin Yi Hua

Nádherné květy u nás rozšířeného keře či stromu jsou účinnou bylinou s protizánětlivými a antimikrobiotickými účinky. Je královnou mezi bylinami, které řeší potíže spojené s alergickou rýmou.

Český název

  • Šácholan olysalý, květ

Farmakologický název

  • Flos magnoliae immaturus

Český překlad: 

  • Květ vzhledu pálivého klásku

Popis:

  • Šácholan je keř nebo nízký strom dorůstající výšky 2-4 m s korunou široce rozložitou a s pokřivenými výhony. Má střídavé, jednoduché, obvejčité eliptické až podlouhle obvejčité listy. Vonné květy vyrůstají jednotlivě, jsou velké, dekorativní a zvonkovité. Plodem je měchýřek, který v době zralosti puká a uvolňuje červená semena. Ve fytoterapii se využívá ještě nerozvinutý květ, který má ostrou chuť. 


Doba sběru:

  • Poupata květů jsou sbírána před rozvinutím v pozdní zimě a na brzkém jaře. Suší se ve stínu.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • protizánětlivé účinky
  • astma
  • alergie
  • ztráta čichu
  • bolesti hlavy
obrázek
obrázek

Šalvěj červenokořenná / Radix salviae / Dan Shen

Šalvěj červenokořenná má významný vztah ke krvi nejen z pohledu TCM, ale i z pohledu západní medicíny. Přispívá k udržení normální činnosti cévní soustavy a je silným antioxidantem.

Český název:

  • Šalvěj červenokořenná, kořen

Farmakologický název:

  • Radix salviae

Český překlad: 

  • Rumělkový kořen (Shen = vzácný)

Popis:

  • Dan Shen patří do čeledi hluchavkovitých. Rostlina má domovinu v Číně, Japonsku a Mongolsku. V současnosti je rozšířená po celém světě. Nejvíce se jí daří v nadmořských výškách mezi 90‒1200 metry a preferuje travnatá místa, stráně, břehy rybníků, řek atd. Dorůstá výšky cca 30‒60 cm. Listy i stonek bývají plstnatě chlupaté. Listy jsou jednoduché nebo rozdělené. Květy bývají fialové nebo modré. Plody šalvěje červenokořenné jsou tvrdky, v nichž jsou suché plůdky. Pro léčebné účely se využívá převážně kořen, který je větvený, dužnatý a mívá temně červenou barvu s bohatým větvením, často propleteným. Délka jednotlivých kořenů je 10-20 cm, šířka 1 cm. Kořen je tuhý, suchý, křehký. Má hořkou chuť.


Doba sběru:

  • Kořen šalvěje se vykopává na podzim, očistí se nasucho (nesmí se umývat), suší se a při přehrábání se zbaví drobných kořínků. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • neklid
  • nespavost
  • palpitace
  • podrážděnost
  • menstruační bolesti
  • poúrazové hojení
  • vředy a abscesy
  • Vysoký cholesterol
obrázek
obrázek
obrázek

Violka tokijská / Herba violae / Zi Hua Di Ding

Violka tokijská má silné antibakteriální, protizánětlivé a protihorečnaté účinky. Likviduje toxiny, usnadňuje odkašlávání. Je skvělým pomocníkem při léčbě vředů.

Český název:

  • Violka tokijská

Farmakologický název:

  • Herba violae

Český překlad: 

  • Zemský hřebík s fialovými květy

Popis:

  • Violka je vytrvalá bylina se střídavými, podlouhlými listy a velkými palisty. Jednotlivé modrofialové květy vyrůstají na dlouhých stopkách a jsou oboupohlavné. Plodem je mnohosemenná tobolka. Ve své domovině roste na svazích podél cest i v trávnících. Je hořké a ostré chuti.  

Doba sběru:

  • Sbírá se od konce léta do podzimu. Suší se na slunci nebo se použije čerstvá. Využívá se celá nadzemní část fialky. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • zánět spojivek
  • vředy
  • abscesy
  • ekzémy
  • hepatitida
  • zánět v krku
  • zánětlivé uzliny

Legenda o violce

Žili byli dva žebráci, co spolu chodili od vesnice k vesnici a žebrali. Jejich přátelství se prohloubilo natolik, že se z nich stali přísežní bratři. Jednoho dne mladšímu z nich zčervenal a otekl prst na ruce. Navíc šíleně bolel. Starší bratr měl starost, aby mladší bratr o prst zcela nepřišel, a proto jej dovedl k lékaři.

Nedaleko leželo město Dong Yang. Ve městě působil dům s obchodem Ji Sheng Tang, kde se léčilo a prodávala se vlastní léčiva, zejména ta zaměřená na léčbu zánětů. Bratři proto zašli do Ji Sheng Tangu. Majitel obchodu, když zjistil, že jej o medicínu žádají žebráci, jim řekl:” Rád vám prodám lék, ale musíte mi za něj zaplatit pět stříbrných.” Kde by žebráci vzali stříbro? A tak si bratři klekli před pultem a začali prosit o slitování: “Mistře, prosím Tě, měj s námi slitování. Zachraň prosím mého mladšího bratra, už tu bolest nevydrží!” prosil starší bratr. “Vypadněte! Můj obchod není určen žebrákům!” vztekle křikl majitel obchodu, zatímco je vyháněl ven koštětem.


Sousedé z okolí se seběhli zvědavostí, co je to za hluk. “Zánět ho už málem zabil. Prosím buď milosrdný a dej mu lék, který jej zbaví bolesti,” někdo řekl.
“Běžte pryč!” vztekle řekl majitel. “Mé léky nejsou zadarmo!”
“Mistře, na Tvém vývěsním štítě se píše Ji Sheng Tang na znamení Záchrany životů. Je to tak?”
“Na záchranu lidských, NE žebráckých životů!” křičel majitel.
“Támhle stojí klášter, kam můžeme jít. Myslíš, že Tvůj obchod je jediné místo na světě, které mi může zachránit prst?” rozzlobeně se zeptal mladší bratr.
“Pokud kdokoli v okolí sta mil dokáže vyléčit Tvůj zánět, pak můžeš zničit můj Ji Sheng Tang štít,” chvástal se majitel obchodu s hlasitým smíchem.


Žebráci se se otočili a opustili město. Jakmile se dostali na vrchol hory, posadili se, aby si odpočinuli. Ale mladší bratr již opravdu nemohl bolest vydržet. Prosil staršího bratra, aby jej utopil ve vodě, nebo uškrtil provazem, jen aby to jeho utrpení už skončilo. Starší bratr jej prosil, aby ještě chvíli vydržel, že musí žít.

Slunce již pomalu zapadalo za horizont kopce, když tu se v trávě zaleskly drobné fialové kvítky. Starší bratr pár květů otrhal a dal si je do úst. Chutnaly lehce hořce, tak je vyplivl do dlaní. A v tom okamžiku jej za ruce chytil mladší bratr a skučel: “Starší bratře, ten prst úplně hoří. Tuhle bolest již nevydřžím.”


Starší bratr se rozhlédl kolem, ale nikde neviděl vodu, která by prst zchladila, a tak vzal ty rozžvýkané kytičky a dal je na bratrův prst a přitom mu řekl: “Dovol těmto okvětním plátkům, aby zchladily tvůj prst.” A pak jen chvíli tiše seděli vedle sebe.
“Bratře, můj prst je chladný. Je to lepší,” šťastně řekl nemocný bratr. Za krátkou chvíli prst přestal i bolet.
“Možná jsou tyto kvítky léčivou bylinou, která umí zahnat zánět!” řekl starší bratr a samou radostí zatleskal. Hned potom rychle nasbíral plný košík těchto květin včetně listů a kořenů.

Následně se odebrali do starého kláštera. Tam byliny rozdělili na dvě části. Jedna část byla rozmělněna pro externí použití a druhá připravena pro interní užití. Po použití této medicíny mladší bratr spal klidně celou noc. Ráno zmizel otok i bolest a o dva dny později byl zánět zcela zhojen.


Třetího dne ráno se bratři rozběhli se železnými tyčemi do ulice Dong Yang a tam roztřískali vývěsní štít Ji Sheng Tang na kousíčky.
“Tady jsi stál a tvrdil, že žádný jiný doktor nedokáže vyléčit zánět mého bratra a jestliže se to někomu podaří, že smíme zničit Tvůj vývěsní štít,” řekl starší bratr majiteli.
“Prosím, podívej se! Zánět v mém prstu byl vyléčen!” řekl mladší z mužů a všem okolostojícím ukazoval svou ruku. Zvuk ničení vývěsního štítu totiž přilákal za podívanou sousedy ze širokého okolí. Všichni souhlasili s tím, že v tom případě bylo na místě štít zničit. Když majitel viděl, že se mýlil, zavřel za sebou dveře a už se neodvážil vyjít ven.

Dva bratři poté odhodili žebrácké hole, vzali košíky a vyšplhali do hor natrhat víc této léčivky pro hojení zánětů. Byli velmi štědří a bylinu rozdávali všem, které potkali. O pouhých pár let později již nikdo nekupoval lék na zánět v domě Ji Sheng Tang. Tradovalo se, že dědicové majitele obchodu se sami stali žebráky.

Později chtěli žebráci bylinu pojmenovat. Nazvali ji Zi Hua Di Ding (Zemský hřebík s fialovými květy), protože její stonek připomínal hřebík (Di Ding) a na jeho vršku kvetly fialové kvítky (Zi Hua).

 

obrázek
obrázek
obrázek

Zimolez japonský / Flos lonicerae / Jin Yin Hua

Květ zimolezu je krásný na pohled a zároveň velmi léčivý v případě stavů nadměrné horkosti v těle. Používá se při bolestech v krku se zarudnutím, na horečky, záněty, vředy, akné. Často se užívá společně s plodem zlatice převislé.

Farmaceutický název

  • Flos lonicerae

 Český překlad: 

  • Zlatě stříbrný květ

Popis:

  • Popínavý keř 12 m dlouhý s hnědým a červenohnědým stonkem. Žlutavě neúplně rozvinuté květy zvonovitého tvaru.

Doba sběru:

  • Květní vrcholíky se sbírají v květnu až červnu za jasného dne ihned ráno po oschnutí rosy. Prosetím se zbaví nečistot a usuší se ve stínu. 

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • protizánětlivý účinek
  • zánět a zduření hrtanu
  • krvácivé žaludeční vředy, hemeroidy a záněty střev
  • náhlý průjem s přítomností krve či hlenu
  • hnisavé procesy na kůži
  • snižuje horečku

 Legenda o Jin Yin Hua

Kdysi žil jeden laskavý mladý pár v malé vesnici. Rok po svatbě se manželům narodila překrásná dvojčata a pojmenovali je Jin Hua a Yin Hua. Dvojčata spolu trávila veškerý čas a velmi dobře spolu vycházela. Když dovršila 18ti let, byla krásná jako květiny. Sousedé a lidé z vesnice přicházeli k rodičům a nabízeli se, že jim najdou partnery. Ani jedna z dívek se ale nechtěly vdávat, protože se bály odloučení a tak si slíbily: „Živé sdílíme stejnou jednu postel; mrtvé budeme sdílet stejný jeden hrob.“

Dobré časy však netrvaly dlouho. Jednoho dne Jin Hua náhle onemocněla. Měla vysokou horečku, po celém těle zarudlou kůži a ani nemohla vstát z postele. Rodiče nechali poslat pro lékaře. Lékař vyšetřil Jin Hua a zhrozil se „Bože, toto je nemoc s horkým toxinem, nikdy jsme nebyli úspěšní v léčbě této nemoci!“. Bohužel pro jejich dceru již nemohl nic udělat. Když se Yin Hua dozvěděla, že nemoc její starší sestry nelze vyléčit, zůstala vedle ní celý den a jen plakala. Sestra ji prosila, ať se od ní drží dál, protože její choroba je nakažlivá. O tom však Yin Hua nechtěla ani slyšet. Připomněla ji jejich slib, „Pokud zemřeš, zemřu s tebou“. O několik dní později se stav Jin Hua zhoršil a Yin Hua také onemocněla. Obě řekly rodičům své poslední přání „Po naší smrti se staneme léčivou bylinou, která dokáže léčit tuto zákeřnou nemoc. Nenecháme tím trpět další lidi“. Později zemřely ve stejnou dobu. Celá vesnice pomohla rodičům pohřbít je do jednoho společného hrobu, jak si obě přály.

Příští rok na jaře začala rašit tráva, jen kromě hrobu se žádná tráva neobjevila. Místo trávy zemí proráželo něco, co vypadalo jako rostlinka. Během léta rostlinky obrostly žluto – bílými květy. Celá vesnice byla velmi překvapená, a tak rostlinky sesbírali a udělali z nich lék na léčbu akutního onemocnění. Tato bylina se po čase ukázala jako skutečně účinná. A od té doby ji lidé nazývají Yin Yin Hua. 

obrázek
obrázek
obrázek

Ženšen nepravý / Radix notoginsen / San Qi

Mocná byliny na všech úrovních hojení ran. Byla povinnou výbavou čínských vojáků. Výrazně zlepšuje hojivý proces např. po operacích, při zlomeninách, pohmožděninách, zmírňuje posttraumatické otoky.

Český název:

  • Ženšen nepravý, kořen

Farmakologický název:

  • Radix notoginsen

Český překlad: 

  • Tři sedm (tři roky stará rostlina se sedmi listy)

Popis:

  • Ženšen nepravý je víceletá bylina dosahující výšky až jednoho metru. Lodyha je vzpřímená a hladká. Lístky jsou podlouhlé až eliptické a na okrajích pilovitě zubaté. Květy má drobné, oboupohlavné nebo samčí, žlutavě zelené. Plod je ledvinovitá (asi 0,6-0,7 cm velká), červená až červenočerná bobule. Tato bobule obsahuje dvě až tři bělavá semena. Patří do čeledi Araliaceae (aralkovité). Ve fytoterapii se využívají tvrdé houževnaté kořeny nepravidelných tvarů. Mají sladkou a mírně hořkou chuť. 


Doba sběru:

  • Droga se využívá z nejméně tříletých rostlin. Kořeny se vykopávají před rozvinutím květů nebo pak v zimě. Kořeny se očistí a částečně se vysuší. Poté se hnětou a třou a následně se teprve dosuší plně.

Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • zastavuje krvácení
  • napomáhá hojení ran - pooperační rány, zlomeniny, krvácení do svalů, ruptury šlach či svalů, poúrazové otoky, extrakce zubů atd.
  • angina pectoris
  • snižuje hladinu vysokého cholesterolu

Legenda o Tři (San) Sedm (Qi)

Před dávnými a dávnými časy žili dva mladíci, kteří přísahou stvrdili své bratrství. Na samá nebesa přísahali, že spolu budou prožívat dobré i zlé. Tito mladí muži se často navštěvovali a jakmile se jeden dozvěděl, že druhý má potíže, ihned mu přispěchal na pomoc.

Jednoho dne mladší z mužů náhle onemocněl a krvácel z úst, nosu, ba i ve stolici a moči se nacházela krev. Ani ne do dvou dnů byl na smrt bledý. Jakmile se o tom dozvěděl starší z bratrů, rychle šel za humna a v zahradě tam vykopal léčivou bylinu, kterou donesl mladšímu bratrovi. Uvařil z ní odvar a ten dal muži vypít. Stačilo pár odvarů a nemoc se vyléčila. Mladší z bratrů byl staršímu velmi vděčný za pomoc. A hned se zajímal o tu mocnou medicínu, co ho zachránila. Starší bratr mu odpověděl: “Léčivá rostlina, která zastavuje krvácení. Je to tajný recept naší rodiny, který se dědí z generace a na generaci.”
“Mohu ji vidět?”
“Ale jistě!”


Starší bratr zavedl mladšího do zahrady za domem a ukázal mu rostlinu s nažloutlými květy.
“Umí tato léčivka i něco dalšího kromě zastavení krvácení?” zajímal se mladší.
“Umí oživit krev a rozehnat stagnace, zmírnit otoky a zastavit bolest. A především umí léčit zranění, nadměrné krvácení u žen, krev v moči a otevřené rány.”


Mladší bratr po této léčivce toužil tak moc, že si vymyslel lež, že krvácivé onemocnění má tendenci se po třech letech vrátit a že by proto rád měl u sebe bylinu k dispozici. Starší bratr s tím souhlasil a nabídl mu, aby si vykopal rostlinku a přesadil si ji do své zahrady.
Mladší bratr se o rostlinku pečlivě staral, zaléval ji i hnojil. O rok později se mu rostlina krásně rozrostla.

Nedaleko od něj bydlel bohatý šlechtic a jeho syn také onemocněl krvácivou chorobou. Žádný z léků nezabíral a syn umíral. To jeho otce velmi trápilo, proto se rozhodl vyhlásit, že kdo jeho syna uzdraví, toho odmění množstvím stříbra a rýže. Jakmile to slyšel mladší z bratrů, ihned vykopal rostlinku ze své zahrady a donesl ji synovi šlechtice. Ale ačkoliv ten vypil mnoho dávek, nezabralo to a chlapec zemřel na velkou ztrátu krve.


Když se to šlechtic dozvěděl, mladšího bratra zajal a odvedl ho do města k soudu, kde žádal jeho potrestání coby podvodníka, co z něj pouze chtěl vytáhnout peníze. Soudce vyslechl žalobu a začal s výslechem.
“Od koho jsi se dozvěděl o této léčivé bylině?”
Mladší bratr byl vyděšen, a tak soudci pověděl o svém starším bratrovi. Ten musel být též předvolán k soudu. Tam vypověděl soudci, že bratrovi poskytl léčivou bylinu, která jeho rodina pěstuje v tajnosti již po generace.
“Bratře, ale to je podvod! Seslal jsi na mě hrozný osud! Nyní za to budu muset zaplatit svým životem!” bědoval mladší bratr.
“Jak bych Tě mohl podvést?” zajímal se starší bratr.
“Tak proč to nezastavilo krvácení?”
“Ale Tvé rostlinky jsou pouze rok staré, ještě nemají potřebný léčivý účinek."
“A kolik let je třeba, aby byly účinné?”
“Teprve po třech nebo sedmi letech je síla byliny největší.” Nyní mladší bratr porozuměl své chybě a litoval, že byl tolik lačný po penězích.

Později, na připomínku toho, že bylina získává svou léčivou moc až po třech nebo sedmi letech, ji lidé pojmenovali San (Tři) Qi (Sedm).

obrázek
obrázek

Ženšen pravý / Radix ginseng / Ren Shen

Ren Shen je jednou z nejznámějších čínských léčivek. V čínské medicíně se jeho blahodárných účinků využívá již přes 3 000 let. Protože se nikdy nejednalo o významně rozšířenou rostlinu, byla určena jen pro ty nejurozenější.

Farmakologický název:

  • Radix ginseng

 Český překlad: 

  • lidský kořen

 Popis:

  • Kořen je charakteristické vůně. Dříve se nejvíce cenil tzv. Yě Shān Shēn, divoký kořen z hor. Dosahoval někdy stáří i přes sto let. Dnes se používá téměř výlučně tzv. Yuán Shēn, zahradní kořen, který se pro zvýraznění účinku přesazuje zpět do přírody. Kořen musí být starší, ideálně alespoň sedmiletý. Prapůvodně pochází z provincie Jilin = Jí Lín Shēn. Plodem je šťavnatá, jasně červená bobule. 

 Doba sběru:

  • Kořen se vykope koncem léta či na podzim, poté se upravuje několika způsoby. Po umytí se může usušit na slunci nebo se krátce povaří, napaří a následně usuší.
  • Také se máčí v cukru. Využívají se i vedlejší kořínky, které jsou v účinku slabší. 

 Účinky z pohledu moderní medicíny: 

  • Zklidní mysl a utiší nervy,
  • překoná únavu, slabost a vyčerpání,
  • posílí imunitní systém,
  • pomůže při rekonvalescenci,
  • podpoří sexuální zdraví,
  • je výrazným adaptogenem a antioxidantem.

Legenda o ženšenu

Kdysi dávno se dva bratři rozhodli, že půjdou na lov zvěře do vysokých hor. „Už je podzim, zima přijde brzy a počasí nahoře je velice proměnlivé. Když hora zapadne sněhem, nebudete moci sestoupit a vrátit se domů“, snažili se bratry varovat lidé z vesnice. Jenže bratři neuposlechli. Berouce si své luky, kožené oděvy a zásoby potravin, šplhali nahoru. 

Několik dní v horách strávili lovením jelenů a srnek. Zcela z nenadání se jednoho odpoledne počasí prudce změnilo. Vítr byl velice silný a dva dny a dvě noci nepřetržitě sněžilo. Jak staří lidé z vesnice předpověděli, bratři se neměli, jak vrátit domů.

Byli nuceni se schovat na odlehlém místě mezi hustě vzrostlými stromy, kde přečkali sněhovou bouři. Stromy byly vysoké a silné. Jeden z nich byl po mnoho let mrtvý a jeho střed shnil, takže ho bratři přeměnili na velkou stromovou jeskyni. Dělali v něm maso, které si ulovili, zatímco se ohřívali u ohně.  Když se počasí umoudřilo, vyrazili na lov znova. Aby ušetřili maso, vykopali k jídlu trávu. Tráva měla tlusté kořeny a větvící se kořínky připomínali lidské paže a nohy. Chutnaly příjemně sladce. „Sladká tráva je prospěšná“, řekl starší bratr. A tak vykopali sladké trávy velké množství a kořeny zaplnili polovinu jeskyně. Vykopané kořeny pojídali v malém množství každý den. 

Lovili ve dne a v noci, spali v jeskyni, kde zůstali po celou dobu zimy. Když přišlo jaro, vítr ustal, sníh roztál, bratři se vrátili do vesnice s plnými pytli masa a trávy.

Vesničané věřili, že i kdyby bratři nezemřeli zimou, zemřeli by hladem. Když viděli, jak se oba bratři vracejí, že vypadají zdravě a „vykrmeně“, byli všichni velmi překvapeni. „Vy jste stále na živu?, ptali se jich lidé, nevěříc svým očím. „Copak nevypadáme živě?, odvětil jeden z bratrů. „Co jste tam nahoře jedli, že vypadáte tak silně?“ Oba bratři ukázali vesnici donesené kořeny trávy, které vesnice nikdy předtím neviděla. „Ach, podívejte, jak se podobají člověku!“, vyjekli vesničané. A tak tyto kořeny dostaly název „Ren Shen“ – tedy Lidské tělo.

obrázek
obrázek
obrázek

Péče o zdraví dětí

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nulla quam velit, vulputate eu pharetra nec, mattis ac neque. Duis vulputate commodo lectus, ac blandit elit tincidunt id. Sed rhoncus, tortor sed eleifend tristique, tortor mauris molestie elit, et lacinia ipsum quam nec dui. Quisque nec mauris sit amet elit iaculis pretium sit amet quis magna. Aenean velit odio, elementum in tempus ut, vehicula eu diam. Pellentesque rhoncus aliquam mattis.

Zobrazit více

Pět prvků definuje člověka

Pokud by šlo, sem bych vložila vždy nejčerstvější přírustek v altánu . Nulla quam velit, vulputate eu pharetra nec, mattis ac neque. Duis vulputate commodo lectus, ac blandit elit tincidunt id. Sed rhoncus, tortor sed eleifend tristique, tortor mauris molestie elit, et lacinia ipsum quam nec dui.

Rosolovka řasotvará - recept

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Nulla quam velit, vulputate eu pharetra nec, mattis ac neque. Duis vulputate commodo lectus, ac blandit elit tincidunt id. Sed rhoncus, tortor sed eleifend tristique, tortor mauris molestie elit, et lacinia ipsum quam nec dui. Quisque nec mauris sit amet elit iaculis pretium sit amet quis magna. Aenean velit odio, elementum in tempus ut, vehicula eu diam. Pellentesque rhoncus aliquam mattis.

Zobrazit více

Vše o Světě TCM

TCM pojmy

základní pojmosloví tradiční čínské medicíny

Zjistit více

Herbář

představení nejčastějších čínských bylin v individuálních směsích

Zjistit více

Články

na různorodá témata TCM s inspirací pro Váš vlastní život

Zjistit více

Recepty

Uvařte si pokrm, který Vás posílí na těle i na duchu.

Zjistit více

Video

z našeho zákulisí i praktické návody pro osobní použití

Zjistit více
Na začátek