TCM BOHEMIA - produkty tradiční čínské medicíny

Pelyněk metlatý

V České republice je pelyněk metlatý vzácná bylina, která má anticholesterolemické, antiseptické, antibakteriální, močopudné, antipyretické, vazodilatační a další účinky.

Český název:

Pelyněk metlatý, nať

Farmakologický název:

Herba artemisiae scopariae

Český překlad:

(Zemi) pokrývající starý pelyněk

Popis:

Pelyněk metlatý je suchomilná aromatická jednoletá nebo dvouletá bylina, v ČR kriticky ohrožená. Má 30 až 80 cm vysokou lodyhu. Ta je přímá, od báze silně rozvětvená, červenofialově naběhlá a vyrůstá z vřetenovitého kořene. Listy jsou v mládí šedavě pavučinaté a později olysávají, po rozemnutí vydávají silné aroma. Na lodyze a větvích vyrůstají v bohaté, 20 až 50 cm dlouhé latě hroznovitě uspořádané, krátce stopkaté kulovité úbory velké asi 2 mm. Obsahují načervenalé květy. Drobné květy kvetou v srpnu až říjnu, opyluje je hmyz a vítr. Ve fytoterapii se využívá nať s listy pokrytou drobným bělavým povlakem. Je hořké chuti.

Doba sběru:

Bylina se sbírá na jaře. Nejlepší jsou mladé rostliny do velikosti 10 cm a nať s listy se následně suší na slunci.

Účinky z pohledu moderní medicíny:

žloutenka
zánět žlučníku
trávicí potíže
paraziti
malárie
onkologická onemocnění

Legenda o Yin Chen Hao

Žil pacient, který trpěl žloutenkou: měl žlutý obličej, vpadlé oči a byl hubený jako tyčka. Jednoho dne zašel za Huo Tuem (slovutný čínská lékař, zemřel roku 208), opíral se při tom o hůl a úpěl.
“Mistře, prosím dej mi požehnání,” řekl pacient.
Když Huo Tuo viděl, že pacient má žloutenku, svraštil čelo a nesouhlasně otočil hlavu.
“Žádný lékař dosud nepřišel na to, jak léčit tento typ nemoci. Bohužel pro Tebe nemohu nic udělat,” řekl Huo Tuo.
Když pacient poznal, že ani slovutný Huo Tuo mi nedokáže pomoci, odebral se domů čekat na jistou smrt. O půl roku později Huo Tuo potkal tohoto muže znovu. Ovšem tento muž nejen, že byl stále naživu, ale on překypoval zdravím! Huo Tuo byl velice překvapen.

“Kdo vyléčil Tvou nemoc?” zeptal se Huo Tuo. “Chci se to od něj naučit!”
“Vyléčilo se to samo.”
“To není možné. Musel jsi užívat nějaký lék.”
“Žádný.”
“To je zvláštní.”
“Ale protože se nebylo obilí v důsledku jarních pohrom, jedl jsem po nějakou dobu divokou trávu.”
“To je ono! Tráva je medicína. Jak dlouho jsi ji jedl?”
“Asi tak měsíc.”
“Který druh trávy to byl?”
“Nevím přesně.”
“Pojď mi ji prosím ukázat.”
“Dobře.”
Společně pak vyšplhali na horský kopec a pacient ukázal na druh traviny.
“Tady to je,” řekl.
“Není to Qing Hao (pelyněk)? Umí to vyléčit Tvou nemoc? Pár si ho vezmu a vyzkouším to,” řekl Huo Tuo.
A tak začal Hua Tuo zkoušet léčit žloutenku pomocí Qing Hao. Ačkoliv to zkoušel opakovaně, žádný z jeho pacientů se neuzdravil. Protože se domníval, že se muž musel splést, když mu bylinu ukazoval, zašel za ním znovu.

“Opravdu jsi užíval Qing Hao?”
“Ano.”
“V kterém měsíci?”
“V březnu, když se zvedala yangová Qi a všechny traviny začaly rašit. Možná, že v březnu má Qing Hao svou léčivou sílu.”
Další jaro v březnu nasbíral Huo Tuo velkou zásobu Qing Hao a požádal pacienty trpící žloutenkou, aby jej užívali. Tentokrát to mělo rychlé výsledky. Uzdravil se každý, kdo jej užíval. Ale jakmile skončilo jaro, to samé Qing Huo bylo bezcenné.

Pro dokonalé pochopení účinků Qing Hao jej Huo Tuo třetí rok podrobil experimentu. Sesbíral různé části rostliny a ty rozdělil mezi různé pacienty. Tak Huo Tuo zjistil, že pouze mladé části stonků a listů se mohou stát léčivem. Aby to bylo lidem srozumitelnější, přejmenoval tuto léčivku na Yin Chen Hao.